12.3. 2026
Babiš a podpora Ukrajiny? Co řekl v Berlíně a co říká doma
Babiš v Berlíně: „Jsme zajedno s Německem ohledně Ukrajiny“ Na společné tiskové konferenci v Berlíně vystoupili 10. 3....
válka na Ukrajině
Články kategorie válka na Ukrajině
28.2. 2026
Excelentní německý analytik Mark Reicher rozebírá kolaps ruského důstojnického sboru? Co naznačují úniky, odposlechy a statistiky ztrát (a proč je to zlomový moment války)
Stav ruského velitelského aparátu není „jen“ vojenské téma. Pokud se skutečně rozpadá důstojnický sbor – tedy páteř plánování, disciplíny a velení – mění to dynamiku celé války i bezpečnostní prostředí ve střední Evropě. Pro Česko to znamená dopady na dlouhodobé riziko eskalace, délku konfliktu, tlak na obranné rozpočty, munici a logistiku, i na politickou stabilitu v EU. Jinými slovy: kolaps velení v armádě jaderné mocnosti je faktor, který ovlivňuje naši bezpečnostní realitu, ať chceme, nebo ne.
16.2. 2026
„Putin ztrácí 35 000 lidí měsíčně. Nejsem si jistý, zda o tom ví,“ řekl Zelenský na Mnichovské bezpečnostní konferenci
Pro Českou republiku nejde o vzdálený konflikt. Česko patří mezi nejaktivnější podporovatele Ukrajiny v oblasti vojenských dodávek i diplomatických iniciativ. Pokud by se skutečně potvrdilo, že Rusko přichází až o 35 000 vojáků měsíčně, znamenalo by to dramatické vyčerpávání jeho lidských zdrojů a dlouhodobé oslabení vojenské kapacity. To má přímý dopad na bezpečnost střední Evropy, vývoj války i na českou muniční iniciativu, která zásadně ovlivňuje bojeschopnost Kyjeva. Zároveň se ale otevírá otázka: pokud je Moskva ochotna takové ztráty dlouhodobě snášet, signalizuje to spíše slabost, nebo ochotu vést vyčerpávací válku bez ohledu na cenu?
14.2. 2026
Trump může Berlínu zavřít ropný kohout – „dramatická“ situace rafinerie PCK
Vývoj kolem rafinerie PCK Schwedt není jen německým problémem. Jde o klíčový uzel středoevropské energetiky napojený na ropovodní infrastrukturu, která historicky zásobovala i Českou republiku. Jakýkoli výpadek výroby v PCK může zvýšit tlak na regionální trh s pohonnými hmotami, ovlivnit ceny benzínu a nafty v ČR a znovu otevřít otázku energetické závislosti Evropy na geopolitických rozhodnutích Washingtonu a Moskvy. Česká ekonomika je silně provázaná s Německem – pokud by se Berlín či Braniborsko ocitly bez dostatečných dodávek paliv, sekundární dopady by se mohly projevit i u nás.
13.2. 2026
Kancléř Merz a zbrojení – astronomické náklady, mizivý efekt
Debata o německém zbrojení není jen vnitroněmeckou záležitostí. Pro Českou republiku jako bezprostředního souseda a člena NATO má zásadní význam. Pokud se Bundeswehr skutečně stane nejsilnější konvenční armádou EU, promění to bezpečnostní architekturu střední Evropy – od spolupráce v rámci NATO přes společné projekty obranného průmyslu až po tlak na český rozpočet. Česká vláda rovněž navyšuje výdaje na obranu a řeší podobné problémy: jak rychle utratit více peněz efektivně, jak reformovat systém akvizic a jak zajistit dostatek personálu. Německý vývoj tak představuje varování i inspiraci zároveň.
12.2. 2026
„Budeme muset převést evropské ekonomiky na válečné hospodářství,“ varuje exšéf NATO Anders Fogh Rasmussen
Výrok bývalého generálního tajemníka NATO Andersa Fogha Rasmussena se přímo dotýká i České republiky. Česko je průmyslová ekonomika silně navázaná na Německo – zejména na automobilový sektor, který Rasmussen výslovně zmiňuje jako kandidáta na částečný přechod k obranné výrobě. Pokud by se evropské státy skutečně vydaly cestou „válečné ekonomiky“, zasáhlo by to české subdodavatele, zbrojní průmysl i státní rozpočet. Otázka proto nezní jen, zda má Evropa zvýšit obranné kapacity, ale jak hluboko by taková transformace zasáhla ekonomiku, pracovní trh i politickou stabilitu zemí střední Evropy.
10.2. 2026
Německé zbraně jako dar Polsku? „Nemůžeme se vykoupit tím, že rozdáme pár tanků“
Debata o tom, zda by Německo mělo Polsku „darovat“ zbraně jako gesto důvěry a posílení obrany proti Rusku, má pro Českou republiku přímý význam. Česko leží mezi dvěma klíčovými hráči – Německem a Polskem – a jakékoli napětí či naopak prohloubení spolupráce mezi Berlínem a Varšavou ovlivňuje bezpečnost celé střední Evropy. Otázka, zda Německo převezme větší vojenskou odpovědnost, nebo zůstane v očích partnerů „brzdou“, je zásadní i pro české obranné plánování, spolupráci v rámci NATO a budoucnost evropské bezpečnostní architektury.
8.2. 2026
Rakouská armáda posiluje. Více vojáků, debata o delší vojně a otázka, kdo by zemi bránil
Rakousko je bezprostřední soused České republiky, vojensky neutrální stát mimo NATO – a přesto výrazně posiluje armádu, zvyšuje nábor a zvažuje prodloužení povinné vojenské i civilní služby. Ve stejné době Česko řeší kritický nedostatek vojáků, opakované neúspěchy náborových kampaní a debatu, zda současný profesionální model armády dlouhodobě obstojí. Rakouský vývoj proto není „cizí zpráva“, ale laboratorní příklad, jak se středoevropská země vyrovnává s novou bezpečnostní realitou po ruské agresi proti Ukrajině.
7.2. 2026
„Za těchto podmínek nikdy žádná smlouva nebude.“ Medveděv odmítá americký návrh na nové jaderné odzbrojení
Konec poslední jaderné odzbrojovací smlouvy mezi USA a Ruskem není abstraktní geopolitická událost, ale zásadní zlom v bezpečnostním prostředí Evropy, jehož důsledky dopadají i na Českou republiku. Česko leží v srdci kontinentu, je členem NATO a zároveň zemí, která paralelně řeší rozšíření vlastní jaderné energetiky (Dukovany) a rostoucí vojenské výdaje. Rozpad kontrolního rámce nad strategickými jadernými zbraněmi znamená vyšší riziko eskalace, tlak na alianční obranu i dlouhodobou nejistotu, která se promítá do ekonomiky, investic a cen energií. Jinými slovy: to, co se dnes rozhoduje mezi Washingtonem, Moskvou a Pekingem, ovlivňuje i bezpečnost a prosperitu ČR.
25.1. 2026
Operace „Gegenwehr“: Proč chce Německo uvolnit ruce svým tajným službám
Debata, která se dnes vede v Berlíně, se Česka netýká jen okrajově. Hybridní hrozby, kyberútoky na státní instituce, dezinformační kampaně a zahraniční vliv jsou témata, se kterými má Česká republika vlastní bolestnou zkušenost – od útoků na nemocnice přes aféru Vrbětice až po dlouhodobé varování BIS před ruským a čínským vlivem. Německý posun směrem k aktivní kybernetické obraně tak může být předobrazem budoucích debat i v Praze: kde končí obrana a začíná útok, jaké pravomoci mají mít tajné služby a jaké záruky musí zůstat zachovány pro ochranu základních práv občanů.
16.1. 2026
Německá média konstatují: Rheinmetall získává burzovní konkurenci – a přichází z Česka
Německá média: český zbrojní hráč pod drobnohledem Pozornost, kterou plánovaný vstup Czechoslovak Group na burzu vyvolává, se neomezuje jen na investory. Německá média sledují nástup českého zbrojního koncernu s mimořádným zájmem, a to zejména v souvislosti s proměnou evropského obranného průmyslu po ruské invazi na Ukrajinu. Téma CSG se objevuje nejen v ekonomických rubrikách, ale i v širších bezpečnostních a geopolitických souvislostech.
11.1. 2026
Ruská hypersonická raketa jako první ostrý test nového německého protiraketového štítu
Německo teprve před několika týdny uvedlo do provozu svůj dosud nejmodernější protiraketový obranný systém Arrow 3. Ten má být klíčovým prvkem ochrany nejen samotného Německa, ale i spojeneckých států ve střední a východní Evropě před hrozbou balistických raket dlouhého doletu. Nyní se zdá, že systém mohl vůbec poprvé sehrát roli při reálném ruském raketovém útoku – byť zatím jen v rovině detekce a sledování cíle.
4.1. 2026
Tajný zásahový protokol k požáru a blackoutu v Berlíně: nejedná se o poruchu, ale o sabotáž. Varování i pro Česko?
Protokol hovoří o podezření na úmyslný útok Požár vysokonapěťového kabelu v jihozápadním Berlíně způsobil v sobotu ráno rozsáhlý výpadek elektřiny, který zasáhl desítky tisíc domácností a tisíce firem. Interní zásahový protokol berlínských hasičů a policie, který má k dispozici deník WELT, odhaluje závažné okolnosti incidentu – včetně hlášení explozí, podezření na úmyslné zapálení a možné souvislosti s předchozími útoky na kritickou infrastrukturu. Pro Česko jde o důležité varování: podobné útoky se netýkají jen Německa.
2.1. 2026
CSU chce zahájit „deportační ofenzivu“: návrat většiny Syřanů už letos. Co to znamená pro Česko?
Německá Křesťansko-sociální unie (CSU) výrazně přitvrzuje v migrační politice. Podle interního pozičního dokumentu, který projednávala před svou tradičním setkáním v bavorském klášteře Seeon, chce strana ještě v roce 2026 zahájit rozsáhlou deportační ofenzivu. Ta by se měla týkat především syrských uprchlíků, ale také Afghánců a částečně i Ukrajinců. Plány jsou překvapivě konkrétní – včetně zřízení speciálního deportačního terminálu na letišti v Mnichově a využívání běžných komerčních (liniových) letů pro návraty do zemí původu.
26.12. 2025
Německý novinář podává svědectví z fronty o tom, jak drony mění pravidla války. Na Ukrajině vznikl „ceník smrti“ a fronta se stala laboratoří budoucnosti a co to znamená pro Česko.
Drony přepisují pravidla války. Ukrajina testuje model, který by ovlivnil i obranu Česka Válka na Ukrajině prošla technologickou proměnou, kterou moderní Evropa zatím nezažila. Boj o území už zdaleka neurčuje počet tanků nebo velikost armády, ale schopnost ovládat drony a chránit se před nimi. Šéfredaktor německého deníku WELT, Ibrahim Naber, popisuje, jak se bojiště proměnilo v „dronovou ekonomiku“, kde mají úspěchy jednotek přímou hodnotu – doslova v bodech a v tabulkách.