Česko, připrav se: Německo spěje k digitálnímu kolapsu. Umělá inteligence žere víc elektřiny, než země zvládne dodat

Frankfurt nad Mohanem měl být srdcem digitální Evropy. Dnes se však stává symbolem technologického paradoxu: v době, kdy umělá inteligence (AI) potřebuje obrovské množství elektřiny, Německo zavřelo své jaderné elektrárny. Výsledek? Datová centra, která pohánějí evropskou ekonomiku, stojí na pokraji energetického kolapsu. A tento problém se může brzy přelít i do Česka.

Datová revoluce na hraně přetížení

Frankfurt, město multimilionářů, je domovem největší koncentrace datových center v Evropě.
Podle analýzy WELT a Business Insider Deutschland zde funguje už 71 datových center, která dohromady spotřebují více než 900 megawattů elektřiny – a další gigawatt je v přípravě. To znamená, že jen tato oblast by dnes potřebovala dvě jaderné elektrárny, aby mohla fungovat bez omezení.

Jenže Německo v roce 2023 definitivně odpojilo své poslední reaktory.
Země, která chtěla být průkopníkem „zelené energie“, tak nyní zjišťuje, že bez jádra nemá dost elektřiny pro vlastní digitální budoucnost.

Umělá inteligence mění pravidla hry

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) spotřebují datová centra už dnes 1,5 % světové elektřiny. Během pěti let se má tato hodnota zdvojnásobit – hlavně kvůli prudkému rozmachu AI.
Trénink modelů jako ChatGPT, analýzy dat, streaming i cloudové služby – to vše vyžaduje obrovské množství energie.

Zatímco USA reagují pragmaticky a znovu zprovozňují odstavené jaderné bloky, například Three Mile Island, nebo napojují datová centra přímo na elektrárny, Německo si samo svazuje ruce. Regulace v rámci energetické politiky totiž stanovují přísné limity i na spotřebu a zdroje energie pro datová centra.

Frankfurt – datové město, které dusí vlastní síť

„Frankfurt zůstane hlavním městem datových center, ale jejich napájení je obrovská výzva,“ říká Boris Katzenmeyer z energetické společnosti Mainova AG.
Jenže nové projekty narážejí na kapacitní limity. Kvůli pomalému povolování vedení a přetížené síti TenneT Germany nelze podle odborníků připojit další centra dřív než v polovině 30. let.

To už je ale pozdě. Některé firmy proto berou situaci do vlastních rukou:

• Digital Reality staví 16 km dlouhé soukromé vedení z Karben do Frankfurtu, aby obešla pomalé procesy úřadů.
• Společnost CyrusOne jde ještě dál – přímo u svého datového komplexu buduje vlastní plynovou elektrárnu o výkonu 60 MW.

Digitální revoluce tak paradoxně přivádí zpět plyn, uhlí a brzy možná i vodík – zdroje, které měly z energetiky dávno zmizet.

Český přesah: Problém, který dorazí i k nám

Česko je ekonomicky i technologicky na Německo úzce napojeno.
Německá datová centra zajišťují cloudové služby, platební systémy i přenos obchodních dat, které využívají i české firmy, banky a úřady.
Pokud by došlo k přetížení nebo výpadkům, dopad na českou ekonomiku by byl okamžitý.

Další dopady:

• Ceny energie v Česku rostou spolu s německou poptávkou – sdílíme stejnou přenosovou síť.
• Nedostatek výkonu může vést ke zpomalení digitalizace i u nás.
• Příležitost pro Česko: díky levnější energii a menším regulacím by se naše země mohla stát „záložním hubem“ pro část německých datových služeb.
• Bezpečnostní riziko: přetížená síť a závislost na německém cloudu představují problém i pro státní instituce a obranu.

Německý paradox: Zelený ideál, šedá realita

Německá energetická politika se stala sama sobě překážkou.
Země, která chtěla být lídrem zelené transformace, nyní zjišťuje, že bez stabilních zdrojů energie není digitalizace možná.

Síť byla původně dimenzována na maximální poptávku 80 GW.
Dnes se ale hlásí k připojení i bateriová úložiště s poptávkou přes 250 GW.
„Síť se stává úzkým hrdlem pro budoucí technologie,“ varuje Tim Meyerjürgens, šéf TenneT Germany.
Kvůli tzv. „windhund-principu“ (kdo dřív požádá, ten dostane), se kapacita vyčerpává na projekty, které často ani nejsou dokončené.

Klíčová fakta

• 71 datových center ve Frankfurtu = spotřeba dvou jaderných elektráren
• AI a cloud mohou do 2030 zvýšit spotřebu energie o 100 %
• Německo zrušilo všech 19 jaderných bloků
• Připojení nových center možné až po 2035
• Firmy staví soukromé sítě a malé elektrárny

Kam směřuje Evropa

Zatímco Spojené státy a Asie investují do nové jaderné infrastruktury a akumulace, Evropa se potácí mezi klimatickou ideologií a technologickou realitou.
Pokud se trend nezmění, může kontinent během příštích let ztratit svou digitální suverenitu – a Česko s ním.