Čína se z „továrny světa“ stala technologickou a ekonomickou supervelmocí, která dnes soupeří se Spojenými státy o globální dominanci. Má pod kontrolou klíčové suroviny, masivně investuje do strategických odvětví a dlouhodobě plánuje. Přesto její síla stojí na křehkých základech. Co je skutečným zdrojem čínské moci, kde má slabiny – a jak by na to měla reagovat Evropa?
Západ zná Spojené státy do detailu. Ale o jejich největším soupeři – Číně – ví podle novinářů z DIE WELT překvapivě málo. Přitom právě Čína je dnes jedinou srovnatelnou velmocí, která dokáže USA v řadě oblastí konkurovat, a někde je dokonce předčila.
Jak dokázala získat tak silnou pozici? Proč dominuje v odvětvích budoucnosti, jako jsou baterie, robotika nebo vzácné zeminy? A má Evropa – včetně Česka – ještě šanci v této globální hře uspět?
Mnozí analytici upozorňují, že střet mezi USA a Čínou nebude nutně vojenský, ale především ekonomický a technologický. Zatímco Západ spoléhá na trh a inovace zdola, Čína kombinuje centrální plánování s obrovskými investicemi do strategických odvětví. Tento model umožňuje Pekingu rychleji realizovat projekty a v klíčových odvětvích přebírat globální vedoucí role. Zároveň se však potýká s problémy, které jsou pro demokratické společnosti méně typické – nízkou důvěrou obyvatel, demografickým kolapsem či vysokou mírou skrytého zadlužení provincií. Přesto zůstává jasné, že bez pochopení čínské strategie nemůže Evropa plánovat svou vlastní budoucnost.
Čína: vnější síla, vnitřní slabost
Podle zkušeností investora a dlouholetého znalce Číny Mirka Wormutha země dnes vykazuje téměř neomezený průmyslový výkon. Je silná v těchto oblastech:
výroba a infrastruktura
energetika
elektromobilita
umělá inteligence
robotika
V porovnání s USA je z hlediska koupěschopnosti (PPP) již největší ekonomikou světa.
Přesto je čínská síla zčásti jen nátěrem. Potýká se s těmito problémy:
slabá domácí poptávka
nízká důvěra obyvatel v budoucnost
deflace a nadprodukce
strukturální nezaměstnanost mladých (cca 20 %)
rozsáhlá realitní krize
Wormuth to shrnuje:
„Čína je vnějškově ekonomický gigant, ale uvnitř společenský a finanční pacient.“
Export: geniální i brutální nástroj
Čína přestala být pouhou montovnou. Export dnes táhne high-tech:
elektromobily
solární technologie
baterie
polovodičové komponenty
Vývoz navíc funguje jako strategická zbraň – přebytečná výroba je tlačena na světové trhy, což sráží ceny a ničí konkurenci.
To se výrazně dotýká i Německa a EU.
Výsledek: Německo má s Čínou obchodní deficit přes 80 miliard eur. S USA má naopak přebytek přes 60 miliard eur.
Co by Evropa měla dělat?
Wormuth říká jasně:
„Neměli bychom s Čínou obchodovat méně – ale chytřeji.“
Doporučení:
✅ vynucovat výrobu v Evropě ✅ rozvíjet domácí high-tech průmysl ✅ orientovat import na transfer know-how ✅ využít obchod k reindustrializaci
Jiné slovy – dělat to, co dělala Čína posledních 30 let.
USA vs. Čína: rivalita, která určuje 21. století
Souboj obou mocností už dávno není celní. Je to zápas o technologickou převahu.
Klíčové technologie:
AI
kvantové výpočty
polovodiče
robotika
energie
zbrojení
Rozdíl je přístup:
USA
Čína
reagují, mění strategii
plánují dlouhodobě
výkyvy podle politiky
5leté a 10leté plány
konkurence
koordinace
krátkodobé cíle
strategické cíle
Čína chce být technologicky nezávislá do roku 2035. USA se to snaží všemi prostředky zabránit.
Vzácné zeminy: čínský „tichý trumf“
Bezmála všechny klíčové technologie stojí na vzácných zeminách:
neodym
dysprosium
gallium
germanium
grafit
Bez těchto materiálů nevzniknou:
elektromotory
čipy
baterie
smartphony
radary
raketové systémy
Až 90 % světového zpracování vzácných zemin kontroluje Čína.
Ta jej budovala strategicky více než 30 let.
Západ jim přenechal těžbu „protože byla špinavá a levná“. Čína koupila know-how, vybudovala kapacity a dnes drží svět v šachu.
„Kdo kontroluje suroviny, kontroluje budoucnost.“
Proč to Západ dovolil
nižší ekologické standardy v Číně → nižší ceny
nedostatek dlouhodobé strategie
tlak investorů na krátkodobý zisk
ochota předávat technologie výměnou za přístup na trh
Výsledek: Západ učil Čínu vyrábět – a ta jej nyní poráží jeho vlastními zbraněmi.