Čína se z „továrny světa“ stala technologickou a ekonomickou supervelmocí, která dnes soupeří se Spojenými státy o globální dominanci. Má pod kontrolou klíčové suroviny, masivně investuje do strategických odvětví a dlouhodobě plánuje. Přesto její síla stojí na křehkých základech. Co je skutečným zdrojem čínské moci, kde má slabiny – a jak by na to měla reagovat Evropa?

Západ zná Spojené státy do detailu. Ale o jejich největším soupeři – Číně – ví podle novinářů z DIE WELT překvapivě málo. Přitom právě Čína je dnes jedinou srovnatelnou velmocí, která dokáže USA v řadě oblastí konkurovat, a někde je dokonce předčila.

Jak dokázala získat tak silnou pozici? Proč dominuje v odvětvích budoucnosti, jako jsou baterie, robotika nebo vzácné zeminy? A má Evropa – včetně Česka – ještě šanci v této globální hře uspět?

Mnozí analytici upozorňují, že střet mezi USA a Čínou nebude nutně vojenský, ale především ekonomický a technologický. Zatímco Západ spoléhá na trh a inovace zdola, Čína kombinuje centrální plánování s obrovskými investicemi do strategických odvětví. Tento model umožňuje Pekingu rychleji realizovat projekty a v klíčových odvětvích přebírat globální vedoucí role. Zároveň se však potýká s problémy, které jsou pro demokratické společnosti méně typické – nízkou důvěrou obyvatel, demografickým kolapsem či vysokou mírou skrytého zadlužení provincií. Přesto zůstává jasné, že bez pochopení čínské strategie nemůže Evropa plánovat svou vlastní budoucnost.

Čína: vnější síla, vnitřní slabost

Podle zkušeností investora a dlouholetého znalce Číny Mirka Wormutha země dnes vykazuje téměř neomezený průmyslový výkon. Je silná v těchto oblastech:

• výroba a infrastruktura
• energetika
• elektromobilita
• umělá inteligence
• robotika

V porovnání s USA je z hlediska koupěschopnosti (PPP) již největší ekonomikou světa.

Přesto je čínská síla zčásti jen nátěrem. Potýká se s těmito problémy:

• slabá domácí poptávka
• nízká důvěra obyvatel v budoucnost
• deflace a nadprodukce
• strukturální nezaměstnanost mladých (cca 20 %)
• rozsáhlá realitní krize

Wormuth to shrnuje:

„Čína je vnějškově ekonomický gigant, ale uvnitř společenský a finanční pacient.“

Export: geniální i brutální nástroj

Čína přestala být pouhou montovnou. Export dnes táhne high-tech:

• elektromobily
• solární technologie
• baterie
• polovodičové komponenty

Vývoz navíc funguje jako strategická zbraň – přebytečná výroba je tlačena na světové trhy, což sráží ceny a ničí konkurenci.

To se výrazně dotýká i Německa a EU.

Výsledek:
Německo má s Čínou obchodní deficit přes 80 miliard eur.
S USA má naopak přebytek přes 60 miliard eur.

Co by Evropa měla dělat?

Wormuth říká jasně:

„Neměli bychom s Čínou obchodovat méně – ale chytřeji.“

Doporučení:

✅ vynucovat výrobu v Evropě
✅ rozvíjet domácí high-tech průmysl
✅ orientovat import na transfer know-how
✅ využít obchod k reindustrializaci

Jiné slovy – dělat to, co dělala Čína posledních 30 let.

USA vs. Čína: rivalita, která určuje 21. století

Souboj obou mocností už dávno není celní.
Je to zápas o technologickou převahu.

Klíčové technologie:

• AI
• kvantové výpočty
• polovodiče
• robotika
• energie
• zbrojení

Rozdíl je přístup:

USA	Čína
reagují, mění strategii	plánují dlouhodobě
výkyvy podle politiky	5leté a 10leté plány
konkurence	koordinace
krátkodobé cíle	strategické cíle

Čína chce být technologicky nezávislá do roku 2035.
USA se to snaží všemi prostředky zabránit.

Vzácné zeminy: čínský „tichý trumf“

Bezmála všechny klíčové technologie stojí na vzácných zeminách:

• neodym
• dysprosium
• gallium
• germanium
• grafit

Bez těchto materiálů nevzniknou:

• elektromotory
• čipy
• baterie
• smartphony
• radary
• raketové systémy

Až 90 % světového zpracování vzácných zemin kontroluje Čína.

Ta jej budovala strategicky více než 30 let.

Západ jim přenechal těžbu „protože byla špinavá a levná“.
Čína koupila know-how, vybudovala kapacity a dnes drží svět v šachu.

„Kdo kontroluje suroviny, kontroluje budoucnost.“

Proč to Západ dovolil

• nižší ekologické standardy v Číně → nižší ceny
• nedostatek dlouhodobé strategie
• tlak investorů na krátkodobý zisk
• ochota předávat technologie výměnou za přístup na trh

Výsledek:
Západ učil Čínu vyrábět – a ta jej nyní poráží jeho vlastními zbraněmi.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Evropa, včetně ČR, je:

❌ technologicky závislá
❌ energeticky oslabená
❌ průmyslově vytlačovaná

Pokud nechce být ve vleku dění, musí:

✅ obnovit vlastní výrobu
✅ investovat do čipů, baterií, robotiky
✅ chránit strategické know-how
✅ vyjednávat s Čínou z pozice síly

Jinak hrozí, že se z Evropy stane pouhý odběratel čínských technologií.