Co si Němci skutečně vydělají a které koncerny platí nejlépe

Český přesah: Německé mzdy nejsou pro české čtenáře jen „zajímavost ze zahraničí“. Jsou to referenční čísla pro desetitisíce Čechů pracujících v Německu (a pro pendlery), ale i pro firmy v Česku, které s německými zaměstnavateli soutěží o stejné lidi – hlavně v IT, technice, automotive, logistice a financích. V praxi platí, že každý viditelný posun německých platů zvyšuje tlak na české mzdy, prohlubuje rozdíl v kupní síle a ovlivňuje, zda se lidem vyplatí zůstat doma, nebo odejít za hranice.

V Německu se stále intenzivně diskutuje o nedostatku pracovníků, příchodu kvalifikovaných lidí ze zahraničí, inflaci a budoucnosti práce. Jenže mimo politické debaty rozhoduje o stabilitě a životních šancích dál jeden základní faktor: výše mzdy. Firmy přitom přenastavují poměr mezi kanceláří a home office a v nejisté ekonomice hledají odborníky – otázka „kolik se dá reálně vydělat“ je tak pro miliony lidí klíčová.

Nová data teď přináší rozsáhlý mzdový report portálu Kununu, který vychází z více než 1,13 milionu mzdových údajů. Výsledky (předběžně zveřejněné v DIE WELT) ukazují, kde se v Německu vydělává nadprůměrně, jak se promítá praxe do příjmů a které velké firmy platí nejlépe.

Průměrná mzda v Německu 2026: růst je spíš mírný

Podle dat Kununu dosáhla průměrná roční mzda napříč obory v roce 2025 51 272 € (1 281 800 Kč), což představuje meziroční nárůst o 2,1 %. O rok dříve činil průměr 50 239 € (1 255 975 Kč). Jinými slovy: mzdy rostou, ale bez dramatických skoků.

Zajímavý je i „měkký“ ukazatel nálady – spokojenost se mzdou se v datech pohybuje okolo 57 %, tedy mírně výš než v předchozím roce. V době ekonomické nejistoty to naznačuje, že zaměstnanci vnímají vývoj relativně stabilně, i když růst příjmů není žádná mzdová exploze. Zároveň se v debatě objevuje praktická rada: když není prostor pro výrazné navýšení, roste význam alternativ – další dovolená, benefity (např. služební kolo), vzdělávání nebo bonusy podle výsledků.

Kde se vydělává nejvíc: obor je pořád klíč

Jedno z nejdůležitějších zjištění je „staré pravidlo“ v nových číslech: volba oboru zůstává zásadní. U lidí s praxí je rozdíl mezi odvětvími výrazný, zejména v horní části trhu.

Například v IT je průměr mezi 0–3 lety praxe 49 874 € (1 246 850 Kč), zatímco mezi 6–10 lety praxe 67 622 € (1 690 550 Kč). Podobně vysoké úrovně i růsty vykazují banky a poradenství. Nadprůměrné hodnoty se ukazují také u internetového sektoru 62 170 € (1 554 250 Kč) a pojišťovnictví 65 335 € (1 633 375 Kč) (u skupiny 6–10 let praxe).

Zjednodušeně: německý trh odměňuje zkušenost nejvíc tam, kde je vysoká přidaná hodnota, tlak na výkon a kde firmy soutěží o omezený počet odborníků.

Kolik přidá praxe: největší skok je na začátku kariéry

Data dobře ilustrují, jak se mění výdělek podle praxe:

• 0–3 roky: 44 876 € (1 121 900 Kč)
• 3–6 let: 50 371 € (1 259 275 Kč)
• 6–10 let: 54 224 € (1 355 600 Kč)
• 10+ let: 59 023 € (1 475 575 Kč)

Největší relativní posun přichází v prvních letech. Po zhruba deseti letech se křivka zplošťuje, ale na vyšší základně. Pro zkušené odborníky to znamená, že „seniorita“ je v Německu stále dobře finančně čitelná – jen už neroste tak strmě jako na začátku.

Největší páka na mzdu: vedení lidí

Ještě výraznější než obor či praxe je faktor manažerské (personální) odpovědnosti. Zaměstnanec bez vedení lidí má průměr 48 565 € (1 214 125 Kč). S vedením lidí je to 61 062 € (1 526 550 Kč). Rozdíl tedy činí zhruba 12 497 € ročně, což je přibližně 312 425 Kč.

Report zároveň připomíná, že do hry vstupuje i gender pay gap: ženy s personální odpovědností jsou v průměru na 53 793 € (1 344 825 Kč), muži na 64 182 € (1 604 550 Kč). To je rozdíl 10 389 € (259 725 Kč) ročně – téma, které v Německu zůstává politicky i společensky citlivé.

Velikost firmy: koncerny mají výhodu

V datech je vidět i efekt velikosti podniku. Menší firmy (1–50 zaměstnanců) vyplácejí průměrně 49 470 € (1 236 750 Kč), zatímco velcí zaměstnavatelé (10 000+ lidí) 58 767 € (1 469 175 Kč). Rozdíl je 9 297 €, tedy asi 232 425 Kč ročně. U velkých firem se obvykle potkává tarifní systém, standardizované mzdové modely a rozpočty na specializované role.

Kdo v Německu platí nejlépe: žebříček top zaměstnavatelů

Mezi nejlépe platícími firmami dominují technologické a průmyslové koncerny. Podle uvedených průměrů za rok 2025 vedou například:

1. SAP SE – 86 162 € (2 154 050 Kč)
2. Airbus – 76 744 € (1 918 600 Kč)
3. Continental AG – 75 784 € (1 894 600 Kč)
4. ZEISS – 74 054 € (1 851 350 Kč)
5. Bosch Gruppe – 72 858 € (1 821 450 Kč)
6. Volkswagen AG – 72 207 € (1 805 175 Kč)
7. Siemens AG – 71 273 € (1 781 825 Kč)
8. adesso SE – 71 125 € (1 778 125 Kč)
9. TÜV SÜD – 70 073 € (1 751 825 Kč)
10. Accenture Deutschland – 70 003 € (1 750 075 Kč)
    …a dále například R+V Versicherung, Schaeffler, BASF, Bayer či Deloitte (vše v pásmu zhruba 68–70 tisíc eur ročně).

Co z toho plyne

Celkově mzdy v Německu rostou spíše umírněně, ale rozdíly mezi skupinami zaměstnanců zůstávají výrazné. Nejvíc vydělávají lidé v oborech s vysokou přidanou hodnotou, zkušení specialisté, manažeři a zaměstnanci velkých firem. Pro Česko je to další signál, že „boj o lidi“ se bude odehrávat nejen přes inflaci a benefity, ale hlavně přes jasnou kariérní cestu a konkurenceschopnou odměnu.

(pozn. redakce: přečtěte si i další naše dřívější články o německých platech ZDE)