Dříve vysmívané Polsko si Němci nyní dávají za příklad – jeden faktor ale polský boom ohrožuje

Český přesah:

Pro Českou republiku je vývoj v Polsku mimořádně důležitý. Polsko je naším bezprostředním sousedem, klíčovým obchodním partnerem a zároveň konkurentem při lákání zahraničních investic. Pokud polská ekonomika roste tempem 3,4 procenta ročně, zatímco Německo a další velké ekonomiky stagnují, mění se rovnováha sil ve střední Evropě. Zároveň však Polsko čelí dramatickému demografickému poklesu, který může v horizontu jedné až dvou dekád zásadně zpomalit růst celé země. Stejný problém přitom hrozí i Česku. Otázka tedy nezní jen, zda Polsko udrží svůj boom, ale i to, zda se Česká republika vyhne podobné demografické pasti.

Polsko je dnes podle DIE WELT často označováno za „superstar Evropy“. Tento dojem vzniká při pohledu na mezinárodní tisk, kde je země na východě Evropské unie prezentována jako úspěšný model hospodářské transformace. V britských či francouzských médiích se Polsko objevuje na titulních stranách jako příklad dynamického růstu. Také německá média pravidelně připomínají, že polská ekonomika roste nepřetržitě už více než třicet let.

Zatímco Německo či Francie zápasí s ekonomickou stagnací a strukturálními problémy, Polsku se pro letošní rok předpovídá růst hrubého domácího produktu o 3,4 procenta. V evropském kontextu jde o mimořádně silný výkon.

Symboly hospodářského vzestupu jsou viditelné pouhým okem. Ve Varšavě vyrůstají nové mrakodrapy, budují se dálnice, vzniká první polská jaderná elektrárna a plánuje se výstavba nového centrálního letiště. Polská státní správa je výrazně digitalizovaná, centra měst prošla modernizací. Rostou mzdy, vznikají pracovní místa v průmyslu i ve službách.

Pozoruhodný je i migrační obrat. Po vstupu do EU v roce 2004 odešly do zahraničí přibližně dva miliony Poláků, převážně lidí v produktivním a reprodukčním věku. Nyní se část z nich vrací zpět. V minulém roce se dokonce poprvé stěhovalo více lidí z Německa do Polska než opačným směrem. Motivem jsou lepší profesní příležitosti a rostoucí kvalita života.

Dalším symbolem úspěchu je fakt, že Polsko podle Mezinárodního měnového fondu dosáhlo hrubého domácího produktu ve výši 1,04 bilionu amerických dolarů, což odpovídá zhruba 883 miliardám eur (cca 22,075 bilionu Kč). Tím předstihlo Švýcarsko a posunulo se na 20. místo mezi největšími ekonomikami světa. Varšava byla dokonce pozvána na summit G20, který se má konat v prosinci 2026 v Miami.

Mnohem méně pozornosti však budí jiná zpráva – a ta je pro budoucnost země možná zásadnější. Polská populace se zmenšuje již třináctý rok v řadě. Podle údajů polského statistického úřadu (GUS) zemřelo v minulém roce o 168 000 lidí více, než se narodilo. Zaznamenáno bylo 238 000 narození a 406 000 úmrtí. Počet obyvatel klesl na 37,33 milionu.

Trend se přitom pravděpodobně zrychlí. Silné populační ročníky jsou již v důchodovém věku a porodnost dále klesá. V roce 2000 připadalo na jednu ženu v průměru 1,24 dítěte, do roku 2024 tento ukazatel klesl na 1,09. Pro srovnání: v Německu činila v roce 2024 plodnost 1,35 dítěte na ženu. Ani to však nedosahuje reprodukční hranice 2,1 dítěte.

Mezi důvody nízké porodnosti patří ekonomické faktory – pracovní prostředí, kde částečné úvazky nezajišťují odpovídající životní úroveň, napjatý realitní trh a také velmi přísná potratová legislativa. Paradoxně tak některé ženy raději neotěhotní ze strachu z komplikací, které by nemohly legálně řešit interrupcí.

Demografický problém je v Polsku výraznější než v jiných evropských zemích. Dlouhodobě nízká porodnost znamená, že dnes je málo žen v reprodukčním věku. Pouze 17,7 procenta obyvatel je mladších 18 let.

Podle odborníka Michala Kota dochází už nyní k dramatickému vylidňování některých regionů. Mladí lidé se stěhují do pěti velkých aglomerací, kde se soustřeďuje ekonomický růst a bohatství. Následkem toho se uzavírají školy a nemocnice, včetně porodnic, protože se rodí příliš málo dětí.

Kot spolu s kolegou Bartoszem Marczukem navrhuje rodinnou politiku podporující patriotismus, omezení sociálních sítí kvůli dopadu na duševní zdraví mladých a řízenou migraci. Zdůrazňuje, že migrace by měla odpovídat potřebám trhu práce a preferovat kvalifikované a kulturně blízké migranty – jako jsou Ukrajinci, jejichž zaměstnanost je velmi vysoká.

Pokud se demografický pokles nezastaví, může kolidovat s ambicemi Polska stát se evropskou mocností. Méně pracujících bude financovat rostoucí počet seniorů, což může vyvolat sociální napětí. Pokles populace ovlivní také velikost armády, infrastrukturu i mezinárodní váhu země. Do roku 2060 by Polsko mohlo mít méně než 30 milionů obyvatel.

Pro Českou republiku je to důležité varování. Česká populace rovněž stárne a porodnost zůstává pod úrovní reprodukce. Pokud by Polsko – při své velikosti a ekonomickém dynamismu – začalo výrazně zpomalovat kvůli demografii, mohl by to být předobraz budoucího vývoje celé střední Evropy.