Generálmajor Maik Keller, zástupce velitele velitelství NATO pro bezpečnostní podporu a výcvik Ukrajiny (NASATU), popsal v rozhovoru pozadí vojenské pomoci i to, proč se Ukrajině daří způsobovat Rusku tak vysoké ztráty – přestože část fronty tvoří jen malé, vysoce specializované jednotky.

Keller, zkušený bundeswehrový důstojník s misemi v Somálsku, Kosovu a Afghánistánu, působí od dubna 2025 na velitelství NASATU ve Wiesbadenu. To koordinuje veškeré dodávky zbraní, opravy, logistiku i výcvik pro Ukrajinu – aniž by se NATO stalo stranou konfliktu. Ve štábu působí přes 350 vojáků z 31 zemí.

WELT: Generálmajore, NATO převzalo koordinaci vojenské podpory Ukrajině téměř před rokem. Jak hodnotíte dosavadní průběh?

Maik Keller: Skutečnost, že se Ukrajina stále dokáže držet v boji, je i výsledkem našeho přínosu – především díky koordinaci a zajištění plynulých dodávek. Procesně jsme dnes plně etablovaní, spolupráce s podporujícími státy funguje, síť je stabilní. Největší výzvou je udržet stálý tok zbraní i financí, protože podpora jednotlivých zemí kolísá. Právě u kritických schopností je nezbytné mít situaci neustále pod kontrolou.

WELT: Můžete přiblížit konkrétní objem materiálu, o kterém mluvíme?

Keller: Uveďme si příklad logistického uzlu v Polsku: měsíčně se zde překládá kolem 18 000 tun materiálu. Hlavní je silniční doprava, doplněná železnicí a leteckými transporty. Uzel funguje jako místo překládky, celního odbavení a následného odeslání přímo na Ukrajinu. Polsko ho zřídilo krátce po vypuknutí války a v březnu 2024 přešel pod velení NATO. Od roku 2022 zde proběhlo přibližně 65 000, dnes už spíše kolem 70 000, přesunů materiálu. Je to obrovské číslo.

WELT: Ukrajina potřebuje vybavení pro týl, frontu i hluboké údery. Kde jsou největší nedostatky?

Keller: Upřímně – ve všech třech oblastech.
V týlu je klíčová protivzdušná obrana. Ta chrání vojenské cíle, civilisty i energetickou infrastrukturu. Rusko útočí vším – od dronů Shahed, přes střely s plochou dráhou letu až po balistické střely. Pokud by během jedné noci startovalo 600 dronů Shahed, měla by jakákoli země obrovský problém.

Ukrajina s tím dnes pracuje nejlépe – mobilními palebnými týmy, zachytávacími drony i improvizací. Ale s takovým objemem útoků se vždy něco dostane skrz. Klíčové jsou systémy Iris-T a NASAMS proti střelám s plochou dráhou letu a systémy Patriot či SAMP/T proti balistickým střelám. Patriot, který dodalo Německo, je pro Ukrajinu neocenitelný.

WELT: A co situace přímo na frontě?

Keller: Navzdory revoluci dronů je dělostřelecká munice stále zcela zásadní. „Kus železa padající z nebe“ funguje za každého počasí, nevadí mu rušení a v kombinaci s drony je extrémně efektivní. Dále jsou důležité protitankové miny, elektronický boj – jak ofenzivní, tak defenzivní – a samozřejmě systémy hlubokého úderu, jako jsou dlouhodosahové drony nebo systémy typu Flamingo. Každý ruský útočný prostředek zničený na ruském území je prostředek, kterému už později není třeba čelit. Říkáme tomu: „Střílejte po lučištníkovi, ne po šípu.“

WELT: Jak zásadní je údržba dodaného vybavení?

Keller: Extrémně zásadní. Nestačí jen dodávat zbraně – je třeba dodávat i náhradní díly, modernizační balíčky, technickou dokumentaci. Někdy sami iniciujeme opravy, které by jinak nevznikly.
Například radar Patriot, který byl zničen a výrobce ho už odepsal. S USA, Ukrajinou a německým ministerstvem obrany jsme koordinovali analýzu a našli experty z německého letectva, kteří ho opravili. Radar se vrátil na Ukrajinu a během krátké doby znovu fungoval. Tyto věci nejsou vidět, ale rozhodují o úspěchu.

WELT: Jsou výrobní kapacity na náhradní díly dostatečné?

Keller: Největší problém máme s technikou, kterou NATO již nepoužívá – Leopard 1A5, Gepard. Náhradních dílů je málo. Proto musíme více podporovat Ukrajinu, aby si je vyráběla sama. Ukrajinský průmysl je mimořádně schopný a rychle se adaptuje. Jde pak o licence, práva a technickou podporu – ale to je cesta, kterou musíme jít.

WELT: USA nyní upřednostňují model „Evropa platí – USA dodávají“. Jak to mění situaci?

Keller: Je to klíčový model, protože velká část technologií je americká. Patriot je typický příklad – obrovská poptávka je na Ukrajině i v NATO. Aliance počítá s 300% nárůstem potřeb protivzdušné obrany. Musíme balancovat mezi vlastními potřebami a podporou Ukrajiny.

Mechanismus NATO PURL funguje dobře: evropské státy měsíčně poskytují dvě miliardy eur, USA dodávají vybavení. Je to efektivní, ale vyžaduje to nepřetržitou práci 24/7. A přesně to děláme.

WELT: Jaké jsou očekávání vůči Německu v rámci aliance?

Keller: Německo má díky své velikosti, ekonomice a objemu výdajů vysoké postavení. Po počátečních problémech v roce 2022 dnes patří mezi nejvýznamnější podporovatele Ukrajiny. Na našem velitelství slouží přes 50 německých vojáků, což je výrazný podíl. Německo navíc podporuje ukrajinskou výrobu dronů a další projekty.

WELT: Jak důležitá je podpora ukrajinského zbrojního průmyslu?

Keller: Zcela klíčová. Jednak přímé investice (např. do dlouhodosahových dronů), jednak společné podniky s ukrajinskými firmami. Ukrajina je jedním z globálních lídrů v dronových technologiích. A protože zásoby spojenců jsou z velké části vyčerpané, je logické, aby se v budoucnu vyrábělo co nejvíce přímo na Ukrajině. Posílí to její odolnost a zároveň i naše kapacity.

WELT: Co se NATO učí od Ukrajiny?

Keller: Naším prvním úkolem je podporovat Ukrajinu. Druhým je poučit se z jejích zkušeností. Naši vojáci nesmí zažít stejné podmínky, pokud tomu lze předejít. Neustále analyzujeme její postupy – zejména revoluci dronů. Ta nezmění válčení úplně, ale zásadně ho ovlivňuje. Boj s drony a proti dronům je otázka, kterou musíme rychle vyřešit.

WELT: Proč je Ukrajina světovým lídrem v dronové válce?

Keller: Je to směs rychlé inovace, improvizace a extrémní adaptability. Ukrajina bojuje proti početně silnějšímu nepříteli už roky a drží se díky kreativitě a technické inteligenci. Dronové jednotky představují jen dvě procenta jejích ozbrojených sil, ale způsobují 30 až 50 procent ruských ztrát. To je ohromující. A mnoho operátorů nejsou vojáci – jsou to programátoři, DJové, hráči.
Technologický cyklus trvá dva až tři týdny. Někdy se po dovolené musíte učit znovu.

WELT: Jaké dopady to má na procesy veřejných zakázek?

Keller: Drony jsou levné masové systémy. Nákup statisíců kusů, které za pět týdnů zastarají, nedává smysl. Potřebujeme flexibilní výrobu v tisících kusů, schopnost rychlého navýšení produkce a možnost využít civilní kapacity v krizi. To vyžaduje nekonvenční přístup – a ten musíme posílit.

WELT: A role NASATU ve výcviku?

Keller: Máme kompletní přehled o výcvikových potřebách a o tom, kde který výcvik probíhá – EU, bilaterálně, multilaterálně. Podle toho upravujeme programy. Od výcviku systémů až po přípravu velitelů sborů. Pomáháme také ukrajinským výcvikovým centrům zajištěním materiálu, slepých nábojů či simulátorů.

WELT: Jaká je motivace Ukrajinců po čtyřech letech války?

Keller: Stále velmi vysoká. Každodenně vidí, co západní pomoc umožňuje – a co by se stalo, kdyby skončila. Mnozí ztratili blízké. To vytváří silné odhodlání.

WELT: Má NATO sílu podporu udržet dlouhodobě?

Keller: Ano. Nevidím žádné známky toho, že by odhodlání sláblo. Je to nepřetržitý proces úprav, posilování výroby i financování. Ukrajinský průmysl bude hrát stále větší roli. A přestože konec války nelze předvídat, dlouhodobý závazek Západu je nezbytný. Ne kvůli nějaké „zázračné zbrani“, ale kvůli stabilnímu toku podpory.
To je signál, že ruská útočná válka se v dlouhodobém horizontu nevyplácí.

Co z toho vyplývá pro Česko

Rozhovor dobře ukazuje, že budoucí války budou technologické, dronové a extrémně rychlé. Pro Česko z něj plyne několik důležitých závěrů:

• munice zůstává rozhodující – české továrny mají jedinečné postavení
• bezpilotní prostředky nejsou doplněk, ale jádro moderní armády
• spolupráce s ukrajinskými firmami je pro český obranný průmysl obrovskou příležitostí
• bez západní podpory by se Ukrajina neudržela – a Česko je součástí této bezpečnostní architektury
• Česko patří k zemím, které Ukrajinu podporují nejen politicky, ale i vojensky. Tento rozhovor potvrzuje několik dalších zásadních skutečností:
• Budoucí války budou dronové. ČR zatím zaostává.
• Ukrajina ukazuje, že drony mohou tvořit zlomek armády – a přesto způsobovat většinu ztrát nepřítele. Česko zatím nemá ani základní dronovou doktrínu.
• Česká munice má stále zásadní význam
• Keller potvrzuje, že munice je „královnou bojiště“. To je oblast, kde má Česko obrovský průmyslový potenciál.
• Společné podniky s Ukrajinou jsou budoucnost
• Podle Kellera bude výroba zbraní přímo na Ukrajině klíčová. Pro české firmy je to velká šance.
• Motivace Ukrajinců nepadá – ale vše stojí na Západu
• Pokud by evropská podpora polevila, výsledek by byl okamžitý. Česká republika je součástí tohoto řetězce – a musí zvažovat vlastní bezpečnostní zájmy.