
Evropská unie se ocitá před jedním z největších politických střetů posledních let. Plánovaná CO₂ daň na benzin, naftu, plyn a topení, klíčový pilíř evropské klimatické politiky, naráží na tvrdý odpor států střední a východní Evropy. A Česká republika v něm hraje klíčovou roli.
Zatímco Brusel a Berlín chtějí, aby nový systém emisních povolenek ETS 2 začal platit od roku 2028, Praha, Bratislava a Budapešť požadují odklad minimálně do roku 2030 – nebo úplné pozastavení. Pokud uspějí, může se podle německých analytiků rozpadnout celý plán, jak EU dosáhne uhlíkové neutrality do roku 2050.
ETS 2 má znamenat jediné: dražší topení a dražší pohonné hmoty. Cena uhlíku se má promítnout přímo do účtů domácností. Právě zde se láme evropská jednota.
Problémem je rozdílná realita mezi západem a východem EU.
Zatímco v Německu či Nizozemsku mají domácnosti vyšší příjmy a masivní státní podpory na přechod k ekologickému vytápění, ve střední Evropě stále dominují plyn, uhlí a starší domy bez zateplení.
V Česku se navíc topení a doprava stávají politicky výbušným tématem. Podle expertů by zavedení ETS 2 bez výrazných kompenzací znamenalo citelný zásah do rozpočtů domácností na venkově, kde je auto často nutností a kde se stále topí plynem či uhlím.
Nová česká vláda premiéra Andreje Babiše dala hned na svém prvním zasedání jasně najevo, že ETS 2 odmítá. Podle vyjádření vlády by systém ohrozil konkurenceschopnost českého průmyslu a neúnosně zvýšil životní náklady.
Babiš otevřeně prohlásil, že Česko nebude evropskou směrnici implementovat, pokud se nezmění její parametry. Tento krok sice může vést k sankcím nebo řízení ze strany Evropské komise, ale premiér spoléhá na to, že Praha není sama.
Slovensko a Maďarsko se přidaly. Další státy regionu váhají, ale tlak sílí. Pokud by se připojilo i Polsko, Brusel by čelil největší vzpouře proti klimatické politice v historii EU.
V Německu vyvolává český postoj velké znepokojení. Tamní analytici upozorňují, že bez zpoplatnění dopravy a vytápění nelze dosáhnout klimatických cílů. Právě tyto sektory produkují nejvíce emisí – a zároveň zaostávají v jejich snižování.
Evropská komise si přitom nedávno stanovila nový mezník: snížit emise do roku 2040 o 90 %. Pokud se ETS 2 odloží na rok 2030 nebo dál, je podle expertů prakticky nemožné tento cíl splnit.
Německé domácnosti by navíc byly v paradoxní situaci:
Zatímco zbytek Evropy by s CO₂ daní váhal, Německo ji už vybírá od roku 2021. Pokud se evropský systém dál odsune, němečtí spotřebitelé a firmy by zůstali jedinými plátci, což by prohloubilo napětí mezi Berlínem a „rebely z východu“.
Brusel argumentuje tím, že nejchudší domácnosti ochrání Sociální klimatický fond, z něhož mají plynout kompenzace. Česká strana tomu ale nevěří.
Podle dokumentu, který koluje mezi ministry životního prostředí, fond:
Právě tato nejistota je jedním z hlavních důvodů, proč se Praha staví proti spuštění systému.
Německé think-tanky varují, že otevření směrnice ETS 2 by bylo „otevřením Pandořiny skříňky“. Pokud jeden klíčový stát vyjedná výjimku, další budou následovat. Klimatická politika EU by se z ambiciózního projektu mohla změnit v politicky neprosaditelný kompromis.
Jedinou realistickou cestou, jak ETS 2 zachránit, je podle expertů změna jeho rozložení v čase – tedy nižší ceny na začátku a vyšší později. Jenže politická vůle k takové úpravě rychle mizí.
5
Česko se tak podle DIE WELT ocitá v roli jazýčku na vahách. Buď pomůže klimatickou strategii EU prosadit – nebo se stane symbolem jejího selhání.