Evropa v ohrožení: Trumpův odchod je jen začátek – skutečné riziko je mnohem děsivější!

Evropa se připravuje na největší bezpečnostní krizi od konce studené války. Zatímco Donald Trump hrozí odchodem USA z evropské bezpečnostní architektury, experti varují: skutečné nebezpečí přichází odjinud – a může zasáhnout i Českou republiku.

Evropa stojí podle DIE WELT na prahu roku 2026 před zásadními výzvami. Zatímco politická bouře kolem Donalda Trumpa a jeho kritiky evropských spojenců plní titulky, renomovaná mezinárodní studie upozorňuje na mnohem vážnější hrozbu: hybridní útoky na kritickou infrastrukturu Evropské unie.

Podle analýzy European University Institute, kterou připravilo více než 500 odborníků na politiku a bezpečnost, je nejpravděpodobnějším rizikem pro Evropu v roce 2026 masivní kybernetický a fyzický útok na energetické, digitální a dopravní systémy. „Hybride Kriegsführung“ – hybridní válka – se stává hlavní zbraní Ruska, které už dnes testuje odolnost evropských států.

Trumpův odchod? Jen špička ledovce

Donald Trump ve svém rozhovoru pro Politico a v nové Národní bezpečnostní strategii USA ostře kritizoval evropské vlády. Požaduje omezení migrace, tvrdí, že Evropa potlačuje svobodu slova, a varuje před „negativními důsledky“ pro spolupráci, pokud EU nezmění směr.
Tento postoj může vést k omezení americké vojenské přítomnosti v Evropě, což by oslabilo NATO a zvýšilo tlak na evropské státy – včetně Česka – aby více investovaly do vlastní obrany.

Skutečné riziko: útok na infrastrukturu

Experti varují, že Evropa se příliš soustředí na konvenční obranu, zatímco kritická infrastruktura zůstává zranitelná. Příklady?

• Kybernetické útoky na parlamentní systémy
• Sabotáž plynovodů a internetových kabelů v Baltském moři
• útoky a sabotáže na železničních tratích
• Narušení vzdušného prostoru ruskými letouny

Pro Českou republiku to znamená ohrožení energetické bezpečnosti, digitálních sítí i dopravních uzlů. Pokud by došlo k rozsáhlému výpadku elektřiny nebo internetu, dopady na ekonomiku a každodenní život by byly katastrofální.

Největší rizika pro EU v roce 2026

Další hrozby: proruský mír a nové konflikty

Studie upozorňuje i na riziko „ruského míru“ – tedy dohody, která by legalizovala územní zisky Moskvy na Ukrajině. Takový scénář by oslabil EU a povzbudil Rusko k dalším agresím, například v Moldavsku či Gruzii.
A co Čína? Pokud by vypukl konflikt o Tchaj-wan a USA se stáhly, byl by to nebezpečný precedent pro Evropu – signál, že Washington už není spolehlivým garantem bezpečnosti.

Evropa pod tlakem: Co nás čeká v roce 2026

Riziková studie ukazuje, že Evropa se musí připravit na scénáře, které ještě před pár lety vypadaly jako science fiction. Hybridní útoky nejsou jen teoretickou hrozbou – už dnes vidíme jejich projevy. V roce 2024 došlo k masivnímu kybernetickému útoku na německý Bundestag, který paralyzoval část legislativního procesu. V Polsku byly zaznamenány sabotáže železničních tratí, a v Baltském moři se objevily ruské ponorky poblíž klíčových plynovodů. Tyto incidenty jsou varováním, že infrastruktura EU je zranitelná.

Experti zdůrazňují, že hybridní válka kombinuje kybernetické útoky, dezinformace, ekonomický tlak a fyzické sabotáže. Cílem není jen poškodit infrastrukturu, ale rozložit důvěru občanů v demokratické instituce. Pokud se Evropa soustředí pouze na tanky a rakety, přehlédne největší slabinu – digitální a energetické sítě.

Dalším faktorem je geopolitika. Pokud by USA skutečně omezily svou vojenskou přítomnost v Evropě, NATO by ztratilo klíčový pilíř. To by mohlo vést k posílení ruského vlivu a k destabilizaci regionů, které jsou pro EU strategické – Balkán, Černomoří, Kavkaz. Studie varuje, že proruský mír na Ukrajině by byl „pozvánkou“ k dalším agresím.

Co to znamená pro Česko?

Česká republika je součástí EU i NATO, ale závisí na společné infrastruktuře – energetické, digitální i dopravní. Kybernetické útoky, sabotáže plynovodů nebo blackouty by nás zasáhly stejně jako Německo či Polsko.

Pro Českou republiku jsou tato rizika více než teoretická. Jsme součástí evropské energetické sítě, závislí na plynovodech a digitální infrastruktuře. Kybernetické útoky na nemocnice, které jsme zažili v minulých letech, ukazují, že naše odolnost není dostatečná. Pokud by došlo k rozsáhlému výpadku elektřiny nebo internetu, dopady na ekonomiku, zdravotnictví i bezpečnost by byly katastrofální. Odborníci doporučují: zvýšit investice do kybernetické bezpečnosti, diverzifikovat energetické zdroje a vytvořit krizové plány pro rychlou obnovu infrastruktury. Česko musí být připraveno – hybridní válka se neptá, zda jsme malá země.
Odborníci proto doporučují:

• Investovat do kybernetické bezpečnosti
• Zvýšit ochranu energetických sítí
• Zajistit rychlé krizové protokoly pro opravy