„Evropa je v předválečné době“, říká polský politolog Świerczyński

Politolog Świerczyński: „Nacházíme se v jakési předválečné době“

V září pronikly ruské drony do polského vzdušného prostoru. Polský analytik obrany a bezpečnosti Marek Świerczyński mluví o situaci na Ukrajině, riziku v oblasti Suwalského koridoru a o změně nálad v Polsku v rozhovoru pro rakouský deník DER STANDARD.

STANDARD: Právě jste se vrátil z Ukrajiny, kde jste se účastnil setkání bezpečnostních expertů. V jakém bodě války se nyní nacházíme?

Świerczyński:
Opět se nacházíme v rozhodujícím okamžiku pro Ukrajinu. Ten výraz už byl použít příliš často, ale platí: veškeré naděje, že by snahy americké administrativy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa mohly v blízké době přinést něco pozitivního, se rozplynuly.

Na obzoru není žádný vyjednaný mír.

Zároveň Rusko zindustrializovalo svoji strategii dronových útoků proti Ukrajině. A jako vždy, když se blíží zima, panují obavy o kritickou infrastrukturu — zejména vytápění a elektrickou energii.

STANDARD: Blíží se čtvrté výročí plnohodnotné invaze a Ukrajina se stále brání – navzdory původním očekáváním mnoha západních pozorovatelů.

Świerczyński:
Ukrajina vyvinula vlastní strategii — používá technologii vyvíjenou v podmínkách války k provádění hlubokých útoků na ruské území.

Kyjev doufá v „kaskádový efekt“:
→ Útoky na energetickou a palivovou infrastrukturu vyvolají problémy v každodenním životě lidí v Rusku
→ To může změnit dynamiku směrem k příměří nebo mírovým rozhovorům

Velkou nadějí je, že Rusko bude natolik oslabené, že se zhroutí. Ale to je samozřejmě velmi nepravděpodobné.

STANDARD: Je také nepravděpodobné, že Donald Trump uspěje se snahou o brzké ukončení války.

Świerczyński:
Je velmi obtížné něco předpovídat o Donaldu Trumpovi. Ale můžeme pozorovat vzorec — v posledních týdnech se alespoň distancoval od ruských narativů. Nepřebírá přímo ukrajinský pohled, ale prezentuje svůj vlastní.

Co se nezměnilo: Trump má skutečný zájem válku ukončit — jakkoli.

STANDARD: Před několika týdny ruské drony pronikly i do polského vzdušného prostoru. Mnozí se obávají rozšíření konfliktu.

Świerczyński:
Z dnešního pohledu nikdo nevěří, že šlo o náhodu. Byl to test.

Spolupráce NATO podle mě fungovala. Polsko se odvolalo na čl. 4 a požádalo o konzultace. Po velmi jasných prohlášeních států NATO a poté, co Donald Trump řekl, že můžeme ruské letouny v našem vzdušném prostoru sestřelit, se situace zatím uklidnila.

Ale pouze prozatím.

STANDARD: Dá se říct, že je Evropa už ve válce?

Świerczyński:
Jsme v jakési předválečné době.

V Polsku tuto diskusi vedeme už dlouho. Hrozba není okamžitá, ale je reálná. Vladimír Putin má tendenci své cíle a úmysly sdělovat poměrně otevřeně — už v prosinci 2021, před invazí, je prezentoval Západu.

Nešlo mu jen o Ukrajinu.
→ Cílem je celá bezpečnostní architektura Evropy, zejména na východní hranici.

Rusko chce vytvořit bezpečnostní šedou zónu, omezit přítomnost a schopnosti NATO. Nepřijímá, že Ukrajina má vazby na NATO a EU. V ruském myšlení je EU téměř totéž co NATO.

S ambiciózním plánem na znovuvyzbrojení Evropy se Evropská unie stále více stává bezpečnostní organizací.

STANDARD: Polsko sousedí s ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Suwalský koridor se často označuje za slabé místo NATO. Oprávněně?

Świerczyński:
Suwalský koridor je pás země široký méně než 70 km.

Před válkou jsme se velmi obávali, že jej mohou ruské síly překročit a propojit Kaliningrad s Běloruskem.

Dnes se toho obáváme méně:
→ NATO posílilo svou přítomnost
→ Polsko výrazně posílilo své vojenské kapacity
→ Na severu je rozmístěna polská divize
→ Na druhé straně hranice je německá brigáda a litevská divize

Takže pokud jde o konvenční pozemní invazi — nejsme v režimu paniky.

STANDARD: Po začátku války otevřeli Poláci Ukrajincům své domovy. Později se nálada změnila. Proč?

Świerczyński:
Bezprostředně po invazi Poláci otevřeli domy, srdce i peněženky.

Později stát poskytl Ukrajincům volný přístup ke všem veřejným službám — bez ohledu na to, zda pracují. A dokonce bez ohledu na to, zda v Polsku trvale žijí. Mnozí totiž přecházeli opakovaně hranici, a nebylo jasné, kde skutečně žijí.

Lidé se začali ptát:
→ Proč je v centrech měst tolik velmi drahých aut s ukrajinskými značkami?
→ Proč je v noci ve Varšavě a Krakově slyšet především ruština, ne ukrajinština — od ukrajinských občanů?
→ Proč jsou zdravotnická zařízení tak přeplněná?

Vše se krylo s nárůstem vlivu populistické pravice, která už tehdy existovala.

STANDARD: Téma drahých aut s ukrajinskou značkou budí emoce i v jiných zemích.

Świerczyński:
Polská společnost moc neví, jak se žije na Ukrajině. Známe západní Evropu — o východu víme málo.

Asi tu existuje jistý paternalismus, pocit nadřazenosti nad Ukrajinou.

Ano, věděli jsme, že existují velmi bohatí Ukrajinci — oligarchové. Ale mnozí si nedokázali představit, že existuje i dobře situovaná ukrajinská střední třída.

Marek Świerczyński je analytik obrany a bezpečnosti polského think-tanku Polityka Insight.
(28. 10. 2025)