Evropo, máme problém – Die Welt o pádu evropské vážnosti (a co to říká o nás)

Autor původního komentáře: Constantin Schreiber (Die Welt)

Evropa, která už nikoho nezajímá

„Evropo, máme problém.“ – tak začíná článek německého deníku Die Welt, který otevřeně popisuje, jak moc se kontinent vzdálil od geopolitické reality.
Zatímco se v Izraeli a arabském světě slaví Donald Trump za roli v novém „mírovém plánu pro Gazu“, Evropa zůstává jen divákem.
Není hráčem, není prostředníkem.
Není ani morálním vzorem, za který se kdysi považovala.

„Evropa je už jen dobrá k tomu, aby přispěla pár penězi,“ cituje Die Welt jednoho izraelského diplomata.
To, co dříve bývalo kontinentem, který určoval směr dějin, se stalo regionem neschopným jednat.

Německé zrcadlo: morálka místo síly

Autor textu Constantin Schreiber ostře kritizuje Německo, které se podle něj proměnilo ve „světovou morální mocnost bez vlivu“.
Klimatická etika, progresivní fráze a kult „dobroty“ nahradily schopnost vnímat realitu.
Radikální islamismus se vydává za kulturní obohacení, a ti, kdo nesouhlasí – zvlášť židovští občané – se už ani v Evropě necítí bezpečně.

To je pro Německo, a symbolicky i pro celou Evropu, obžaloba, která bolí.
Schreiber píše: „S naší morálkou to nedopadlo dobře. Protože když po ulicích pochodují islamistické, levicové a antisemitické davy společně, Evropa už není tím, čím bývala.“

Mladí Izraelci? Už ne Berlín, ale Dubaj

Zajímavým momentem je i kulturní symbolika:
Zatímco dříve mladí Izraelci směřovali do Berlína – města svobody, umění a tolerance – dnes dávají přednost Dubaji.
Tam, kde vidí sílu, peníze a příležitosti.
Evropa mezitím ztrácí přitažlivost.
A Německo už není „cool“.
Je to země, která se topí v moralizování a ztrácí respekt – u přátel i u protivníků.

Český přesah: co to říká o nás

Zatímco Die Welt mluví o Evropě, jeho slova se znepokojivě dotýkají i České republiky.
Česko, které se po volbách 2025 znovu hledá mezi Východem a Západem, je přesně v bodě, o kterém Schreiber píše:
mezi morálním pocitem (že stojíme „na správné straně dějin“) a realitou (že naše váha v Evropě je mizivá).

Podobně jako Německo se i Česko často ohání evropskými hodnotami – ale bez skutečného vlivu v Bruselu, Berlíně nebo Paříži.
Zatímco naši diplomaté recitují fráze o solidaritě, skutečnou agendu určují jiní – silní, draví, často bez skrupulí.

A právě to je moment, který Die Welt považuje za zlom:
Evropa si zvyklá žít v iluzi, že „hodnota“ nahradí „moc“.
Ale svět to přestal respektovat.

Evropa jako varování i výzva

Komentář končí otázkou, která přesahuje hranice Německa:

„Co když naše demokracie nefunguje? Co když už nedokáže ochránit svobodu, kterou slibuje?“

To je otázka, kterou bychom si měli položit i my, Češi.
Zda jsme ještě schopni obhájit to, co považujeme za civilizační jistoty – nebo se také pomalu stáváme svědky vlastní bezmoci.