Gelsenkirchen jako zrcadlo Německa, aneb jak migrace mění tvář měst

„Důsledkem této migrace jsou přeplněné školky, přetížené školy, hory odpadků v ulicích.“

Tato slova pronesla spolková ministryně práce Bärbel Bas (SPD) při návštěvě čtvrti Bismarck v Gelsenkirchenu – oblasti, kterou změnila masivní migrace z Rumunska a Bulharska. Bas zde otevřeně přiznává, že federální politika si začíná uvědomovat vážnost situace.

Slogan místních sociálních demokratů zní: „Začít znovu znamená bourat staré.“ A přesně to se děje: bagry likvidují řady domů, které byly roky považovány za městský problém. Opotřebované a nelegálně pronajímané budovy, často obývané chudými migranty, jsou zbourány. Cílem je vytvořit místo pro nové mateřské školy a dostupné bydlení.

Bas přijela podpořit kandidátku na starostku Andreu Henze (SPD). Společně deklarují, že státní politika musí aktivně čelit ghettizaci čtvrtí. „Vidíme problémy lidí a aktivně proti nim zasahujeme,“ uvedla ministryně s bagrem demolujícím za zády zchátralou budovu.

Město se potýká s vážnými problémy: počet obyvatel klesl z 400 000 na 270 000, nezaměstnanost přesahuje 15 %. Mnozí jsou závislí na sociálních dávkách. Program „Quartierservice“ zaměstnává dlouhodobě nezaměstnané při úklidu ulic – právě s takovými pracovníky Bas hovořila.

Plán je jasný: odkoupit problémové domy, zbourat je a nahradit funkční infrastrukturou. „Musíme tyto čtvrti změnit nejen kvůli dětem, ale i kvůli dospělým, kteří se cítí opuštění,“ říká Bas.

Problém začal po vstupu Rumunska a Bulharska do EU v roce 2007. Migranti často uzavírají krátkodobé pracovní smlouvy, a poté žádají o sociální dávky a část prostředků skončí v rukou prostřednílů. „Vznikly vykořisťovatelské mafiánské struktury, které zneužívají evropské občany i německý sociální systém,“ varuje Bas.

Ministerstvo plánuje zpřísnit podmínky pracovní mobility – například zavedením minimální délky pracovní smlouvy. Nový zákon proti nelegální práci zavazuje celní úřady, aby při podezření na podvod okamžitě informovaly úřady práce.

SPD se snaží dokázat, že má řešení – ale bez podpory spolkových fondů by to nebylo možné. Otázkou zůstává, zda navrhované kroky dokážou skutečně zastavit spirálu sociálního úpadku a obnovit důvěru obyvatel.

Bylo správné otevřít Schengenský prostor Bulharsku a Rumunsku?

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *