Hromadná znásilnění v Severním Porýní-Vestfálsku. Tady je seznam křestních jmen podezřelých

Policie v Severním Porýní-Vestfálsku loni zaznamenala více než 200 hromadných znásilnění. Ministerstvo vnitra nyní na žádost AfD předložilo „zvláštní zprávu“, která uvádí i křestní jména podezřelých. Trend je přitom jasný.

Podle deníku DIE WELT policie loni v Severním Porýní-Vestfálsku zaznamenala 209 hromadných znásilnění, včetně případů ve stádiu pokusu. Identifikováno bylo 155 podezřelých, z toho 84 zahraničních a 71 německých občanů. Jak je nyní vidět z odpovědi státního ministra vnitra Herberta Reula (CDU) na dotaz poslanců AfD Enxhi Seli-Zachariase a Markuse Wagnera, němečtí podezřelí vystupují pod křestními jmény jako Andreas, Gerhard nebo Matthias, ale také Bilal, Ibrahim nebo Mohamed.

I když v případě pochyb jména jako Erwin, Jason nebo Luca podřadíme etnicky k německému rodinnému původu, skončíme u 37 podezřelých německých občanů, kteří se vší pravděpodobností měli migrační původ, ať už částečně nebo zcela. Většinou turecký, v menším počtu arabský, východoevropský nebo italský.

Spolu s počtem podezřelých cizinců to znamená 121 osob s migračním původem ze 155 lidí, což činí 78,1 procenta.

Takový seznam křestních jmen, který by umožňoval přiměřeně přesnou aproximaci skutečného podílu pachatelů migračního původu, dosud nebyl k dispozici. Policejní statistika kriminality (PKS), kterou každoročně zveřejňuje spolková a zemská vláda, poskytuje pouze informace o občanství podezřelých, nikoli však o jejich (předpokládaném) rodinném původu.

Není to pevná právní kategorie

Hromadné znásilnění však není pevným právním pojmem a nelze jej jednoznačně přiřadit ke konkrétní trestněprávní normě nebo činu. Ustanovení § 177 trestního zákona, které se zabývá trestnými činy proti sexuálnímu sebeurčení dospělých, zná zvlášť závažné případy skupinového trestného jednání. Tato norma se však nevztahuje pouze na znásilnění, ale také na sexuální napadení a nátlak.

K zodpovězení parlamentního dotazu muselo ministerstvo vnitra NRW zjistit nejen seznam křestních jmen, ale muselo také provést, jak zní odpověď, „zvláštní vyhodnocení“, tedy vyfiltrovat ty případy, které mají na svědomí dva a více podezřelých ze všech případů podezření na znásilnění. V policejních statistikách kriminality pro Severní Porýní-Vestfálsko se samostatně neuvádí, a tedy není na první pohled jasné, že se jedná o 209 hromadných znásilnění a 155 podezřelých.

Je však důležité poznamenat, že PKS neposkytuje žádné informace o obviněních nebo dokonce již o pravomocně odsouzených. Státní zástupce může zastavit vyšetřování a soud může obviněného zprostit obžaloby. A jak státní zástupci, tak i soudy mohou věc v trestním právu posuzovat jinak než policie při svém vyšetřování.

A samozřejmě může PKS poskytnout informace o podezřelých pouze v případě, když je policie dokázala identifikovat.

Výrazně více podezřelých s migrační biografií

Poslanci AfD Enxhi Seli-Zacharias a Markus Wagner se konkrétně ptali na celkový počet hromadných znásilnění od roku 2021 k dnešnímu dni, národnost podezřelých a jejich křestní jména. Podle ministerstva vnitra Severního Porýní-Vestfálska nejsou za aktuální rok k dispozici žádné spolehlivé údaje. Za předchozí roky lze prezentovat následující obrázek:

V roce 2022 policie v Severním Porýní-Vestfálsku zaznamenala více případů hromadného znásilnění (246) než v roce 2023, ale identifikovala méně podezřelých (95). Jednalo se o 56 cizích a 39 německých občanů, z nichž 14, soudě podle křestních jmen, mělo pravděpodobně neněmecký rodinný původ v etnickém smyslu. Dohromady je to 70 osob z 95 podezřelých, 73,7 procenta.

V roce 2021 byl počet hromadných znásilnění zaznamenaných policií v Severním Porýní-Vestfálsku nižší, a to 171. Ze 108 podezřelých mělo 49 cizí pas a 59 německý pas, z nichž 26 bylo pravděpodobně neněmeckého původu. To činí 75 osob ze 108 podezřelých, 69,4 procenta.

Počet podezřelých osob s předpokládanou migrační historií v Severním Porýní-Vestfálsku během tří let vzrostl z 69,4 procenta na 78,1 procenta, a trvale je nad průměrem populace. Podle Spolkového statistického úřadu mělo v roce 2023 kolem 30 procent z 83,9 milionu lidí žijících v Německu migrační původ, z nichž dobrá polovina měla německé občanství.

Kde se odrážejí roky 2015/16 a kde ne

Migrační vlna z let 2015/16 se na počtu německých podezřelých neprojevuje. Většina z 37 podezřelých německých občanů pro rok 2023 měla turecké křestní jméno, další podezřelí měli východoevropská nebo italská jména – a jen několik z nich mělo takové, kde bylo možné přiměřeně spolehlivě identifikovat jako zemi původu Sýrii, Afghánistán nebo Irák. (S několika křestními jmény, díky nimž se zdá možné turecké i arabské pozadí.)

Uprchlická krize od roku 2015/16 se ale již projevuje na počtu zahraničních podezřelých. Jedenáct podezřelých byli občané Sýrie, osm občanů Kosova a po sedmi Afghánci a Iráčané. Celkem 36 podezřelých pocházelo z arabského nebo muslimského regionu, 29 z východní Evropy, devět z Afriky (kromě severní Afriky), čtyři ze západní Evropy, jeden z Dálného východu. Pět podezřelých bylo bez státní příslušnosti nebo neznámého původu.

Pozoruhodný detail: Sedm ze 155 podezřelých – nejméně 4,5 procenta – mělo jasně ženská křestní jména, Bärbel nebo Claudia stejně jako Ayse nebo Seda.

Jak to vypadá celostátně

Lze předpokládat, že relativně vysoký podíl podezřelých s migračním původem lze zhruba aproximovat z nejlidnatější spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko i do zbytku republiky. Jistota ale není, dokud neexistuje celostátní seznam křestních jmen podezřelých z hromadného znásilnění.

Známý je pouze celkový počet hromadných znásilnění zaznamenaných policií. Spolková vláda to zveřejnila na konci loňského roku v reakci na žádost poslanců AfD z Bundestagu Stephana Brandnera, Martina Hesse a Steffena Janicha, a to stejným způsobem jako zemská vláda Severního Porýní-Vestfálska.

Podle odpovědi počet skupinových znásilnění, ke kterým již došlo nebo je podezření na jejich spáchání na celostátní úrovni, vzrostl z 593 případů v roce 2010 na 761 případů v roce 2023. Není však konstantní: nejnižší hodnota (380) byla zaznamenána v roce 2017, nejvyšší v roce 2022 (789).

Podíl policií nevyřešených případů se pohyboval mezi 32 procenty (2021) a 69 procenty (2016) a naposledy byl na 36 procentech. Podíl podezřelých cizinců se pohyboval mezi 34 procenty (2010 a 2013) a 56 procenty (2016) a naposledy činil 48 procent. Podíl případů zaznamenaných v pěti východoněmeckých spolkových zemích (kromě Berlína) se pohyboval mezi 6,3 procenta (2012) a 15,4 procenta (2019) a naposledy činil 14,3 procenta.

K obětem

Odpověď spolkové vlády také poskytuje některé údaje o obětech, i když pouze za posledních deset let: Podle toho se podíl mužských obětí skupinového znásilnění pohyboval mezi 7,8 procenty (2013) a 13,5 procenty (2015) a naposledy byl 9, 7 procent. Podíl obětí s cizí státní příslušností se pohyboval mezi 14,6 procenty (2013) a 22,2 procenty (2017). V roce 2023 bylo 161 obětí cizích státních příslušníků (20,6 procenta) a 620 Němců (79,4 procenta). Někteří z nich mají pravděpodobně také migrační původ. To však bylo možné kvantifikovat pouze pomocí seznamu křestních jmen.

Celostátní čísla neumožňují jednoznačná prohlášení, ale naznačují trend: v roce 2010 mělo německé občanství méně lidí s migračním původem než dnes. To znamená, že nejen celkový počet hromadných znásilnění vzrostl od začátku prvního desetiletí 21. století o zhruba 30 procent, ale i podíl podezřelých – řekněme Mehmetů nebo Buraků – je dnes pravděpodobně vyšší než podíl Michaelů a Berndů.

Před tím byl podíl německých podezřelých (více Michaelů a méně Mehmetů) výrazně vyšší. V určitém odstupu následovali turečtí občané a občané Rumunska, Srbska, Kosova nebo Itálie, v závislosti na vykazovaném roce.

Od roku 2018 vede seznam podezřelých násilníků – s menšími výkyvy – vždy stejných pět národností, které byly na vrcholu i v roce 2023: Německo (520), Sýrie (71), Afghánistán (49), Irák (43).), Turecko (33). Pokud extrapolujete křestní jména ze Severního Porýní-Vestfálska, měla o něco méně než polovina německých podezřelých pravděpodobně migrační biografii.