Jak se z 107 miliard najednou stalo 119 miliard eur německého státního deficitu pro fiskální rok 2025

Český přesah:

Vývoj německého státního deficitu není jen interní záležitostí Berlína. Německo je největším obchodním partnerem České republiky a jakékoli zhoršení jeho veřejných financí má přímý dopad na český export, investice i úrokové sazby. Pokud se německý deficit za rok 2025 zvýšil z původně uváděných 107,4 miliardy eur (cca 2 685 miliard Kč) na 119,1 miliardy eur (cca 2 978 miliard Kč), znamená to nárůst o 12 miliard eur (cca 300 miliard Kč). To je částka odpovídající přibližně celému očekávanému českému schodku na tento rok. Pro českého čtenáře jde tedy o klíčový signál: jak stabilní jsou veřejné finance největší ekonomiky EU – a co to může znamenat pro nás?

Německý Spolkový statistický úřad (Destatis) na konci února výrazně upravil údaj o státním deficitu za rok 2025. Zatímco ještě v polovině ledna uváděl schodek ve výši 107,4 miliardy eur (cca 2 685 miliard Kč), nyní hovoří o 119,1 miliardy eur (cca 2 978 miliard Kč). Rozdíl činí 12 miliard eur (cca 300 miliard Kč).

Na první pohled by se mohlo zdát, že při celkovém zadlužení přesahujícím 2 600 miliard eur (cca 65 000 miliard Kč) nejde o dramatickou částku. Jenže každá další miliarda dluhu zvyšuje roční úrokové náklady přibližně o 25 milionů eur (cca 625 milionů Kč). Dvanáct miliard eur navíc tedy znamená dodatečné úrokové zatížení zhruba 300 milionů eur ročně (cca 7,5 miliardy Kč). A to už je suma, která není zanedbatelná.

Proč došlo k tak výrazné revizi?

Podle představitelů statistického úřadu byly lednové údaje stále zčásti založeny na odhadech, zejména pokud šlo o prosincová data. Ke konci roku totiž ještě nebyly k dispozici všechny podklady. Postupné doplnění údajů vedlo k výraznější korekci.

Ferdinand Draken-Gädeke, vedoucí oddělení „Státní sektor, Pakt stability EU“, uvedl, že revize je „normální a očekávatelný postup“. Přiznal však, že tentokrát byl rozsah úpravy větší než obvykle.

Korekce proběhla oběma směry:

• Příjmy státu byly oproti lednovým údajům o 1,7 miliardy eur nižší (cca 42,5 miliardy Kč).
• Výdaje byly o 10 miliard eur vyšší (cca 250 miliard Kč).

Po úpravě tedy platí:

• Příjmy: 2 140,2 miliardy eur (cca 53 505 miliard Kč)
• Výdaje: 2 259,3 miliardy eur (cca 56 482 miliard Kč)

Rozdíl mezi nimi činí právě 119,1 miliardy eur (cca 2 978 miliard Kč).

Problém přesnosti: rychlost vs. realita

Tento případ podle DIE WELT znovu otevírá širší otázku: nakolik jsou rychle zveřejňovaná makroekonomická data přesná?

Statistici upozorňují na trvalý konflikt mezi rychlostí a přesností. Pokud by data zveřejňovali později, byla by přesnější. Politická i mediální poptávka po aktuálních číslech však nutí úřady publikovat údaje v době, kdy ještě nejsou kompletní.

Podobné revize se netýkají jen deficitu, ale i výpočtu hrubého domácího produktu (HDP). I zde dochází k opakovaným úpravám, jakmile se zpřesňují podklady.

Kdo je za vyšší schodek odpovědný?

Detailní rozbor ukazuje, že hlavní nárůst deficitu způsobil spolkový rozpočet.

• Deficit spolkové vlády byl původně odhadován na 65,1 miliardy eur (cca 1 627 miliard Kč).
• Po revizi činí 79,6 miliardy eur (cca 1 990 miliard Kč).

Naopak:

• Deficit spolkových zemí zůstal téměř beze změny (9,8 miliardy eur, cca 245 miliard Kč).
• Deficit obcí byl dokonce nižší, než se předpokládalo (28,1 miliardy eur místo 31,1 miliardy eur).

Podle statistického úřadu nelze ukázat na jednu konkrétní položku. Vyšší výdaje byly rozprostřeny napříč více oblastmi:

• vyšší dotace,
• vyšší sociální dávky,
• vyšší investice,
• a zejména výdaje na obranu.

Právě investice jsou z hlediska plánování nejméně předvídatelné. Termíny čerpání a faktické odtoky prostředků se často liší od původních plánů.

Je 119 miliard konečné číslo?

Nikoli. Statistický úřad upozorňuje, že v následujících měsících jsou možné další korekce. Ty by však měly být postupně menší, jakmile se databáze údajů stabilizuje.

Závěrečný účet za rok 2025 tedy ještě nemusí být definitivní.

Co to znamená pro Česko?

Z českého pohledu jsou zde tři zásadní roviny:

1. Úrokové sazby a trhy
Vyšší německý deficit může zvyšovat tlak na evropské dluhopisové trhy. To ovlivňuje i cenu českého státního dluhu.

2. Exportní výkon
Pokud německá vláda více utrácí (např. za obranu nebo infrastrukturu), může to krátkodobě podpořit český průmysl. Naopak fiskální restrikce by měla opačný efekt.

3. Politická debata o konsolidaci
V Česku nyní neprobíhá konsolidace veřejných financí. Otázka zní:
Má ČR držet přísnější fiskální disciplínu než Německo?
Nebo je současná evropská realita spíše érou vyšších strukturálních deficitů?

Německý případ ukazuje, že i země považovaná za symbol fiskální stability čelí problémům s předvídatelností rozpočtu.

Shrnutí

Revize německého deficitu z 107,4 na 119,1 miliardy eur (nárůst o cca 300 miliard Kč) ukazuje na značnou nejistotu veřejných financí. Hlavním zdrojem vyššího schodku jsou spolkové výdaje, zejména investice a obrana. Statistický úřad nevylučuje další korekce. Pro Česko jde o významný signál, protože stabilita německé ekonomiky je zásadní pro naši vlastní fiskální a hospodářskou situaci.