Před nadcházejícími parlamentními volbami v Česku budí největší pozornost návrat Andreje Babiše.
Jeho hnutí ANO vede v průzkumech veřejného mínění s podporou okolo 30 %, zatímco vládní koalice Petra Fialy ztrácí.
O tom, proč je Babiš navzdory minulým skandálům znovu favoritem a jak může po volbách ovlivnit českou zahraniční politiku, hovořil s deníkem WELT politolog Vít Dostál, ředitel think-tanku AMO (Asociace pro mezinárodní otázky).
WELT: Pane Dostále, mnoho pozorovatelů tvrdí, že nadcházející parlamentní volby v Česku jsou mimořádně významné. Souhlasíte?
Vít Dostál: Lidé tyto volby považují za významné. Důvodem je, že změna je na dosah. V průzkumech vede Andrej Babiš nejen několik týdnů nebo měsíců, ale už celé roky. Do Parlamentu navíc vstoupí několik antisystémových stran. Pravděpodobně zhruba deset procent hlasů získá krajně pravicová SPD. Změny tedy přicházejí, ale pro mnoho pozorovatelů je nejasné, jak přesně budou vypadat a co bude volební výsledek znamenat.
Samozřejmě hraje roli také vztah jednotlivých stran k Ukrajině, Rusku a EU. Směřování je různé. Záleží na tom, jaká koalice bude vytvořena, zda se na vládě budou podílet krajní pravice nebo krajní levice. Obě tyto síly jsou proruské. Představitelné je také, že poslanci těchto stran budou podporovat menšinovou vládu Andreje Babiše. V takovém případě vyvstává otázka, co budou požadovat v oblasti bezpečnostní politiky. To, že by současné středové vládní strany po volbách znovu vytvořily společnou koalici, považuji za vyloučené.
WELT: Babiš byl ve svých prvních funkčních obdobích do roku 2021 zapleten do korupčních skandálů, byl obviňován z prolínání zájmů podnikatele a premiéra. Konaly se masové protesty a byla požadována jeho rezignace. Jak je možné, že dnes, navzdory tomu všemu, vede v průzkumech?
Dostál: Průzkumy nejsou především výsledkem dobré opoziční práce Andreje Babiše. Neměli bychom si myslet, že je dnes zvlášť populární. Klíčové je, že současná vláda je velmi neoblíbená – nejneoblíbenější česká vláda od roku 1989. V posledních letech jsme zažili vysokou inflaci, ceny energií jsou vysoké. Obraz vlády se nezlepšil ani tím, že někteří představitelé vládních stran lidem vysvětlovali, že se jim vlastně vede dobře. Mnoha lidem se ale dobře nevede – a tak to politice vracejí.
Neměli bychom také pohlížet na Babiše pouze prizmatem tehdejších protestů. Existuje řada faktorů, které v roce 2021 vedly k vítězství současné koalice. Jedním z nich bylo, že strany jako komunisté a sociální demokraté zůstaly pod pětiprocentní hranicí a nedostaly se do Sněmovny. Ostatní strany si tak mohly rozdělit více mandátů v poměru k počtu hlasů. Nyní se pravděpodobně dostane do parlamentu více stran. Hrozí, že voliči středových stran o víkendu zůstanou doma, zatímco extremistické strany své příznivce mobilizují lépe.
WELT: V české politice existují proruské síly a silný tábor podporující Ukrajinu. I když existuje několik možností povolební koalice, lze v otázce budoucí zahraniční a bezpečnostní politiky mluvit o rozdělení na dva tábory?
Dostál: Je obtížné to takto tvrdit. Možná je menšinová vláda, dokonce i koalice Andreje Babiše s některou z hlavních stran, i když to nyní žádná ze stran nechce veřejně přiznat. Po volbách však mohou proběhnout jednání. Nevidím zde jasné rozdělení na dva bloky, spíše musíme počítat s tím, že po volbách bude dlouho trvat, než se vytvoří nová vláda.
WELT: Ústřední postavou je tedy v každém případě Andrej Babiš?
Dostál: Babiš slibuje všem všechno. Je typickým populistickým vůdcem, který vytvořil takzvanou „catch-all“ stranu. Zdůrazňuje protiklad mezi sebou a premiérem Petrem Fialou a současně se otevírá spolupráci se sociálními demokraty i s krajní pravicí a levicí – tedy se silami, které chtějí vystoupit z EU a zastavit podporu Ukrajině. Existuje také silná anti-zelená vlna namířená proti klimatické politice. Záleží tedy na Babišových potenciálních partnerech a na kompromisech, na které přistoupí. Sám Babiš není ideolog, nemá pevné zásady. Jisté ale je, že nechce Česko vyvést z EU ani z NATO. To ho odlišuje od sil na krajní pravici a levici.
WELT: Babiš se obtížně čte. Jakou má vlastně pozici k Ukrajině a k Rusku?
Dostál: Za každou cenu se snaží k tomu nevyjadřovat. Podle něj by měly velké mezinárodní problémy řešit velké země a Česko by se mělo držet stranou. To opakuje stále dokola i v kampani. Důvodem je samozřejmě i to, že nechce odradit voliče krajních stran tím, že by se například otevřeně postavil na stranu Ukrajiny.
Když se podíváme na českou společnost, zjistíme, že jen velmi malá část lidí – čtyři, pět procent – má sympatie k Rusku a chtěla by patřit na Východ. Asi čtyřicet procent je pevně ukotveno na Západě. Největší skupina však chce, aby se země držela spíše neutrálně. To ale neznamená, že chtějí vystoupit z EU. Právě tuto skupinu Babiš svou kampaní oslovuje. Podporu Ukrajině vyjadřuje zdrženlivě, o Rusku neříká nic pozitivního. Nechává si všechny možnosti otevřené.
Nezapomínejme, že jako premiér po svém zvolení jel nejprve do Bruselu a Washingtonu, ne do Moskvy. To je rozdíl mezi Babišem na jedné straně a Robertem Ficem nebo Viktorem Orbánem na druhé straně.
WELT: To zní skoro tak, jako by se Babiš mohl „omylem“ ocitnout v koalici, která povede protiukrajinskou politiku.
Dostál: Otázkou je, co konkrétně znamená protiukrajinská politika.
WELT: Nová česká vláda by mohla změnit svou rétoriku vůči Ukrajině, omezit dodávky zbraní a zdržovat příslušná rozhodnutí EU – podobně jako to dělá maďarská vláda.
Dostál: Nemyslím si, že by vláda pod vedením Andreje Babiše zašla tak daleko jako Maďarsko. Babiš by tím nic nezískal. To, jak přesně bude vypadat politika vůči Ukrajině, však závisí na koaličních partnerech. Existují určité signály: například Babiš říká, že iniciativu na dodávky munice by měla převzít NATO. Moje zdroje mi ale říkají, že tato iniciativa by se bez Česka, díky jeho rozsáhlé síti dodavatelů, nerozvíjela. To je tedy spíše snaha získat hlasy. A co by Babiš získal tím, že by například blokoval vstup Ukrajiny do EU? To by se musel nechat tlačit extrémními partnery. V oblasti zahraniční politiky se však nenechá připravit o vedoucí roli.
Vidím jinou hrozbu: pokud by Babiš vstoupil do vlády s extremisty, mohl by se ocitnout v Evropě v izolaci, což by ho mohlo vést k tvrdošíjnému odklonu od evropského konsenzu v otázkách Ukrajiny či Ruska a k častější spolupráci se Slovenskem a Maďarskem.
Rozhovor vedl pro WELT novinář Philipp Fritz, který od roku 2018 působí jako korespondent pro střední a východní Evropu se sídelm ve Varšavě.