Jsou němečtí státní zaměstnanci podhodnoceni? Kolik skutečně vydělávají úředníci, učitelé, soudci a policisté

Debata o platech státních zaměstnanců se v Německu v posledních týdnech výrazně vyostřila poté, co tamní Ústavní soud rozhodl, že zejména nižší platové třídy jsou dlouhodobě odměňovány protiústavně nízko. Pro českého čtenáře je toto téma mimořádně zajímavé – nejen kvůli geografické blízkosti, ale především proto, že Česká republika řeší podobné problémy: nedostatek učitelů, policistů i úředníků, stárnutí personálu a dlouhodobý tlak na rozpočty. Zatímco v Česku se mzdy ve státní sféře často stávají politickým tématem před volbami, v Německu nyní do hry vstoupila justice, která může zásadně změnit celé odměňování veřejného sektoru.

Na německé státní zaměstnance čeká výrazné zvýšení platů. Nejde přitom o politický slib, ale o přímý důsledek rozhodnutí Spolkového ústavního soudu, podle něhož jsou platy zejména v dolních pásmech dlouhodobě nastaveny příliš nízko a odporují ústavnímu principu „důstojného zabezpečení“. Otázka však zní: jsou němečtí státní zaměstnanci skutečně podhodnoceni? A kolik si vlastně vydělají učitelé, soudci či policisté – během aktivní kariéry i v důchodu?

V Německu se v současnosti intenzivně diskutuje především nová metodika výpočtu platů u nejnižších platových tříd. Jak již dříve upozornila média, změna by mohla vést k výraznému růstu mezd pro statisíce lidí. Atraktivita státní služby tím dál roste – a to zejména mezi mladými lidmi. Podle průzkumů se stále více uchazečů orientuje právě na veřejný sektor. Žádná jiná profesní skupina si podle DIE WELT v žebříčcích prestiže nepolepšila v posledních letech tolik jako státní zaměstnanci. Od roku 2007 vzrostlo jejich společenské hodnocení podle Německého svazu státních zaměstnanců (DBB) o osm procentních bodů.

Německo má dnes přibližně 1,8 milionu aktivních státních zaměstnanců a dalších 1,4 milionu v penzi. Navzdory dřívějším plánům na úspory počet úředníků dlouhodobě roste. Přitom stát čelí vážnému personálnímu nedostatku. Podle DBB chybí ve veřejném sektoru zhruba 600 000 pracovníků. Nejkritičtější je situace u učitelů (chybí asi 115 000 osob) a v obecních správách (108 000 pracovníků). Policisté a bezpečnostní složky pak podle odborů fungují „na hraně možností“.

Kolik si státní zaměstnanci skutečně vydělají

Odměňování ve státní službě je v Německu striktně strukturované. Každá pozice spadá do konkrétní platové třídy (typicky A3 až A16). Čím vyšší třída a delší praxe, tím vyšší plat. Například policisté, kteří patří do tzv. střední služby, jsou obvykle zařazeni do třídy A7. V této kategorii mohou dosáhnout až 3 684 € hrubého (cca 92 100 Kč). V této třídě pracuje asi 87 600 policistů, tedy zhruba třetina celého sboru.

Zásadní rozdíl oproti soukromému sektoru se však ukazuje u čistého příjmu. Státní zaměstnanci neplatí sociální odvody a mají automatické platové postupy každé tři až čtyři roky. Policista s hrubým platem 2 964 € (cca 74 100 Kč) si tak odnese přibližně 2 500 € čistého, tedy asi 62 500 Kč – bez započtení příplatků.

Většina státních zaměstnanců se pohybuje v platových třídách A12 a A13, kde hrubé mzdy dosahují 4 334 až 6 428 € (zhruba 108 000 až 161 000 Kč). Do těchto kategorií patří velká část učitelů, soudců či vyšších úředníků. Vysoké školství, justice a vrcholné funkce mají navíc vlastní platové systémy.

Když ředitel školy vydělá víc než manažer

Konkrétní příklady ukazují skutečný rozsah příjmů. Učitelka základní školy s 17 lety praxe dostane jako svobodná 5 458 € hrubého (cca 136 500 Kč) a přes 4 000 € čistého (asi 100 000 Kč). Pokud je vdaná, je v (manželství), pak už jde o 5 922 € hrubého (téměř 148 000 Kč).

Nejlépe je na tom například oberstudiendirektor (vyšší školský úředník) s 20letou praxí – 8 937 € hrubého, tedy zhruba 223 000 Kč, a přibližně 6 300 € čistého (157 500 Kč). V soukromém sektoru by bylo pro podobný čistý příjem potřeba vydělávat přes 11 000 € hrubého (cca 275 000 Kč), což odpovídá platům vrcholových lékařů či top manažerů.

Jak funguje „důchod“ státních zaměstnanců

Státní zaměstnanci nemají důchod, ale tzv. ruhegehalt. Za každý odsloužený rok získají 1,79 % nároku, maximálně 71,75 % posledního platu po 40 letech služby. Průměrná penze státního zaměstnance činí 3 416 € (asi 85 400 Kč), zatímco běžný důchod v Německu odpovídá jen 48 % průměrného celoživotního výdělku.

Navíc už po pěti letech služby vzniká nárok na minimální penzi 1 866 € (cca 46 650 Kč). To je jeden z hlavních důvodů, proč mladí lidé míří do veřejného sektoru – od roku 2001 přibylo mezi zaměstnanci státu více než 800 000 lidí mladších 25 let.