
Debata o platech státních zaměstnanců se v Německu v posledních týdnech výrazně vyostřila poté, co tamní Ústavní soud rozhodl, že zejména nižší platové třídy jsou dlouhodobě odměňovány protiústavně nízko. Pro českého čtenáře je toto téma mimořádně zajímavé – nejen kvůli geografické blízkosti, ale především proto, že Česká republika řeší podobné problémy: nedostatek učitelů, policistů i úředníků, stárnutí personálu a dlouhodobý tlak na rozpočty. Zatímco v Česku se mzdy ve státní sféře často stávají politickým tématem před volbami, v Německu nyní do hry vstoupila justice, která může zásadně změnit celé odměňování veřejného sektoru.
Na německé státní zaměstnance čeká výrazné zvýšení platů. Nejde přitom o politický slib, ale o přímý důsledek rozhodnutí Spolkového ústavního soudu, podle něhož jsou platy zejména v dolních pásmech dlouhodobě nastaveny příliš nízko a odporují ústavnímu principu „důstojného zabezpečení“. Otázka však zní: jsou němečtí státní zaměstnanci skutečně podhodnoceni? A kolik si vlastně vydělají učitelé, soudci či policisté – během aktivní kariéry i v důchodu?
V Německu se v současnosti intenzivně diskutuje především nová metodika výpočtu platů u nejnižších platových tříd. Jak již dříve upozornila média, změna by mohla vést k výraznému růstu mezd pro statisíce lidí. Atraktivita státní služby tím dál roste – a to zejména mezi mladými lidmi. Podle průzkumů se stále více uchazečů orientuje právě na veřejný sektor. Žádná jiná profesní skupina si podle DIE WELT v žebříčcích prestiže nepolepšila v posledních letech tolik jako státní zaměstnanci. Od roku 2007 vzrostlo jejich společenské hodnocení podle Německého svazu státních zaměstnanců (DBB) o osm procentních bodů.
Německo má dnes přibližně 1,8 milionu aktivních státních zaměstnanců a dalších 1,4 milionu v penzi. Navzdory dřívějším plánům na úspory počet úředníků dlouhodobě roste. Přitom stát čelí vážnému personálnímu nedostatku. Podle DBB chybí ve veřejném sektoru zhruba 600 000 pracovníků. Nejkritičtější je situace u učitelů (chybí asi 115 000 osob) a v obecních správách (108 000 pracovníků). Policisté a bezpečnostní složky pak podle odborů fungují „na hraně možností“.
Odměňování ve státní službě je v Německu striktně strukturované. Každá pozice spadá do konkrétní platové třídy (typicky A3 až A16). Čím vyšší třída a delší praxe, tím vyšší plat. Například policisté, kteří patří do tzv. střední služby, jsou obvykle zařazeni do třídy A7. V této kategorii mohou dosáhnout až 3 684 € hrubého (cca 92 100 Kč). V této třídě pracuje asi 87 600 policistů, tedy zhruba třetina celého sboru.
Zásadní rozdíl oproti soukromému sektoru se však ukazuje u čistého příjmu. Státní zaměstnanci neplatí sociální odvody a mají automatické platové postupy každé tři až čtyři roky. Policista s hrubým platem 2 964 € (cca 74 100 Kč) si tak odnese přibližně 2 500 € čistého, tedy asi 62 500 Kč – bez započtení příplatků.
Většina státních zaměstnanců se pohybuje v platových třídách A12 a A13, kde hrubé mzdy dosahují 4 334 až 6 428 € (zhruba 108 000 až 161 000 Kč). Do těchto kategorií patří velká část učitelů, soudců či vyšších úředníků. Vysoké školství, justice a vrcholné funkce mají navíc vlastní platové systémy.

Konkrétní příklady ukazují skutečný rozsah příjmů. Učitelka základní školy s 17 lety praxe dostane jako svobodná 5 458 € hrubého (cca 136 500 Kč) a přes 4 000 € čistého (asi 100 000 Kč). Pokud je vdaná, je v (manželství), pak už jde o 5 922 € hrubého (téměř 148 000 Kč).
Nejlépe je na tom například oberstudiendirektor (vyšší školský úředník) s 20letou praxí – 8 937 € hrubého, tedy zhruba 223 000 Kč, a přibližně 6 300 € čistého (157 500 Kč). V soukromém sektoru by bylo pro podobný čistý příjem potřeba vydělávat přes 11 000 € hrubého (cca 275 000 Kč), což odpovídá platům vrcholových lékařů či top manažerů.

Státní zaměstnanci nemají důchod, ale tzv. ruhegehalt. Za každý odsloužený rok získají 1,79 % nároku, maximálně 71,75 % posledního platu po 40 letech služby. Průměrná penze státního zaměstnance činí 3 416 € (asi 85 400 Kč), zatímco běžný důchod v Německu odpovídá jen 48 % průměrného celoživotního výdělku.
Navíc už po pěti letech služby vzniká nárok na minimální penzi 1 866 € (cca 46 650 Kč). To je jeden z hlavních důvodů, proč mladí lidé míří do veřejného sektoru – od roku 2001 přibylo mezi zaměstnanci státu více než 800 000 lidí mladších 25 let.