Kolikrát víc vydělá úředník EU než Čech? Bruselský sen za 153 tisíc hrubého – EU láká nové úředníky na plat, o kterém si většina Čechů může nechat zdát

Český přesah:

Propast mezi příjmy bruselského aparátu a realitou běžné středoevropské ekonomiky je značná. Zatímco vstupní plat unijního úředníka v článku WELT činí 6153 eur, tedy asi 153 825 Kč, průměrná hrubá měsíční mzda v Česku byla v 1. čtvrtletí 2025 jen 46 924 Kč a minimální mzda pro rok 2026 činí 22 400 Kč. Jinými slovy: nástupní bruselský tarif odpovídá zhruba 3,3násobku české průměrné mzdy a téměř 6,9násobku minimální mzdy. To je přesně ten druh srovnání, který může v české debatě vyvolat otázku, zda evropské instituce nežijí ve světě, jenž je od běžných občanů už příliš odtržený. (Statistika)

Německý deník WELT v komentáři Andrease Rosenfeldera popisuje Brusel jako téměř absurdně výhodné pracovní prostředí pro mladé absolventy, kteří chtějí vstoupit do evropské administrativy. Text je napsán jako názorový komentář, nikoli neutrální zpráva, a právě tím je pro české publikum atraktivní: nepopisuje jen čísla, ale staví na nich ostrou tezi, že evropská byrokracie začíná připomínat novou privilegovanou vrstvu.

Podle komentáře stačí splnit několik základních podmínek: být občanem EU, mít vysokoškolský titul, klidně jen bakalářský, a ovládat dva jazyky EU. Úspěšní uchazeči se pak mohou dostat do nástupní kategorie AD5 s pracovním týdnem 37,5 hodiny, s možností práce z domova dva až tři dny týdně a s nástupním platem 6153 eur hrubého, tedy asi 153 825 Kč měsíčně. Autor ale zdůrazňuje, že skutečně provokativní není samotný hrubý plat, nýbrž to, co zaměstnanci skutečně zůstane na účtu. (Statistika)

Komentář tvrdí, že němečtí úředníci EU nejsou zdaňováni v Německu, ale platí jen zvláštní unijní daň přibližně ve výši 15 %. Právě z toho autor odvozuje dojem „paralelního světa“, v němž se může stát, že člověk s papírovým hrubým příjmem 6153 eur ve výsledku disponuje částkou, která se této hodnotě téměř rovná, nebo ji za určitých okolností dokonce překoná. Článek uvádí, že svobodný Belgičan v Bruselu by měl na účet dostat asi 4853 eur, tedy přibližně 121 325 Kč. Německý single v Bruselu by se dostal na 5798 eur, tedy asi 144 950 Kč. A zaměstnanec se dvěma dětmi dokonce na 7388 eur, což je zhruba 184 700 Kč měsíčně. Právě tato poslední suma tvoří jádro titulku i celé polemiky: jak je možné, že člověk začne s tarifem 6153 eur, ale fakticky skončí s vyšší čistou částkou na účtu? (Statistika)

Jak si ve srovnání stojí česká státní a veřejná správa?

Z českého pohledu je tady nejsilnější právě srovnání s domácí veřejnou správou. V Česku se platy zaměstnanců ve státní a veřejné správě odvozují z tarifních tabulek podle platové třídy a započitatelné praxe. Oficiální tarifní tabulka MPSV ukazuje, že například v 9. platové třídě činí měsíční tarif 23 110 až 33 220 Kč, zatímco ve 12. platové třídě je to 28 650 až 41 520 Kč. I vyšší kvalifikovaná úřednická místa se tedy v základním tarifu pohybují hluboko pod bruselským nástupem, a to ještě bez ohledu na daňové a rodinné výhody, které WELT v případě EU aparátu kritizuje. Úřad vlády navíc připomíná, že základní složkou platu je u těchto pozic právě platový tarif podle třídy a praxe, nikoli „volný trh“. (Příručka pro personální agendu)

Další výhody EU úředníka

Autor komentáře jde ale ještě dál. Tvrdí, že nejde jen o vysoké platy, ale o celkový životní model. EU úředník podle něj nezískává jen peníze, ale i status: jistotu, mezinárodní školy pro děti, pracovní režim chráněný před tržní nejistotou a dlouhodobý kariérní výtah, protože jako v jiných úřednických systémech se i zde platová křivka postupně automaticky zvyšuje. To vše v době, kdy je evropský kontinent podle autora v hluboké krizi a kdy se běžní zaměstnanci na volném trhu potýkají s inflací, drahým bydlením a nejistotou práce.

Komentář si všímá i obrovského zájmu o tato místa. Na 1500 pozic mělo podle textu připadat asi 170 000 uchazečů, zatímco v posledním srovnatelném kole v roce 2018 bylo přihlášek jen 22 500. I to autor interpretuje jako signál doby: Brusel už není nudné administrativní zákulisí, ale pro mnoho mladých lidí poslední opravdu atraktivní kariérní přístav. Tento nepoměr mezi počtem míst a počtem uchazečů také naznačuje, že evropské instituce dnes nabízejí něco, co národní ekonomiky a zaměstnavatelé nabídnout neumějí: kombinaci vysokého příjmu, jistoty a prestiže.

Závěr:

V české debatě by z toho mohly vzejít dvě odlišné reakce. První je závistivě-kritická: občan si řekne, že evropská administrativa se odtrhla od reality. Druhá je pragmatická: pokud chce EU přitáhnout kvalitní lidi z celé Unie, musí jim nabídnout nadstandardní podmínky. WELT jednoznačně razí první výklad a mluví o nové aristokracii byrokracie.

Rychlé srovnání pro českého čtenáře

• EU úředník AD5 – nástupní hrubý plat: 6153 eur = 153 825 Kč
• EU úředník se dvěma dětmi – částka na účet podle článku: 7388 eur = 184 700 Kč
• Průměrná hrubá mzda v ČR: 46 924 Kč
• Minimální mzda v ČR 2026: 22 400 Kč
• Česká veřejná správa, 9. třída – tarif: 23 110 až 33 220 Kč
• Česká veřejná správa, 12. třída – tarif: 28 650 až 41 520 Kč (Statistika)

(o tématu platů německých úředníků jsme již dříve informovali ZDE)