Na rozdíl od Česka dochází v Německu po dlouhé době k růstu reálných mezd. Mzdy jsou ale i tak na úrovni roku 2015

Doba horentního snižování kupní síly obyvatel v Německu je pryč. Reálné mzdy poprvé od roku 2021 opět vzrostly. Nárůst o 0,6 procenta oproti předchozímu roku sice nenahradí ztráty z let 2021 a 2022.

U některých příjmových skupin se ale již skutečně blýská na lepší časy.

Zaměstnanci v Německu si mohou vydechnout. Poprvé od roku 2021 rostly mzdy v poslední době o něco rychleji než životní náklady.

Za třetí čtvrtletí, tedy červenec až září 2023, Spolkový statistický úřad (Destatis) nyní hlásí nominální růst mezd o 6,3 procenta. Podle výpočtů statistiků z Wiesbadenu byly nárůsty v průměru o 0,6 procenta vyšší než inflace, vztaženo k hodnotám z minulého roku.

Destatis oznámil minimální nárůst reálné mzdy za druhé čtvrtletí o 0,1 procenta. V předchozích dvou letech všeobecná inflace natolik převyšovala mzdový vývoj v Německu, že zaměstnanci i s vyššími mzdami měli nakonec menší kupní sílu. Vysoká inflace měla za následek nejprudší pokles reálných mezd od poválečného období. Nárůst o 0,6 procenta oproti předchozímu roku zdaleka nestačí na vyrovnání ztráty kupní síly v letech 2021 a 2022. V tuto chvíli jsou reálné mzdy v Německu zhruba stejně vysoké jako v roce 2015. Nicméně: „výrazný pokles inflace v průběhu roku v kombinaci se silnějším růstem mezd vedl k obratu v trendu poklesu reálných mezd,“ říká Sebastian Dullien, vědecký ředitel Institutu pro makroekonomii a výzkum hospodářského cyklu (IMK) z oboru obchodu. Ekonom vidí známky toho, že trend bude pokračovat i v následujících měsících.

Mzdy se ale nevyvíjely u všech zaměstnanců stejně dynamicky. Zlepšení lze pozorovat zejména u nižších příjmových skupin.

Nízkopříjmoví s nejvyšším růstem mezd

Mezi zaměstnanci na plný úvazek dosáhli nejlepšího růstu mezd zaměstnanci s nejnižšími výdělky: nominální nárůst o 10,3 procenta. Pětina zaměstnanců s nejvyššími výdělky naopak zaznamenala nominální růst mezd o 5,6 procenta, což bylo dokonce mírně pod mírou inflace, kterou za třetí čtvrtletí evidoval Spolkový statistický úřad (konkrétně 5,7 procenta).

Nadprůměrný nárůst o 7,7 procenta mohli podle Spolkového úřadu ve třetím čtvrtletí 2023 zaznamenat i zaměstnanci na částečný úvazek. Statistici to vysvětlují zvýšením hranice výdělků tzv. Minijobs (miniprací) ze 450 eur na 520 eur měsíčně a zvýšením minimální mzdy.

Limit mini-job výdělků ve výši 520 eur platí od října 2022, zároveň se minimální mzda zvýšila na dvanáct eur za hodinu. Dříve to bylo 10,45 eur.

K nárůstu reálných mezd ve 3. čtvrtletí přispěl i kompenzační inflační bonus. Jedná se o daňovou a bezcelní platbu od zaměstnavatelů až do výše 3 000 eur. Bonus je často vyplácen v několika splátkách, ale neznamená zvýšení mzdy, které by opravňovalo trvale vyšší úroveň. Některé odborové organizace rovněž v poslední době dosáhly výrazného zvýšení mezd v rámci kolektivního vyjednávání. Zástupci zaměstnanců těží z přetrvávajícího nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Některé odborové organizace také zaznamenávají největší nárůst členů za poslední desetiletí. Podle svého předsedy Franka Wernekeho odborová organizace Verdi získala v roce 2023 více nových členů než kdy předtím od svého založení v roce 2001.

Speciální efekty inflace

Vývoj reálných mezd však není určen pouze nominálními mzdami, ale také vývojem inflace. Trend růstu spotřebitelských cen v poslední době výrazně oslabil.

V listopadu byla inflace ve srovnání s předchozím rokem 3,2 procenta. To byla nejnižší hodnota od poloviny roku 2021. Brzy však mohou vstoupit do hry speciální efekty, které způsobí opětovné zvýšení inflace. Dullien to očekává do konce roku. „V prosinci můžeme očekávat skokový nárůst cen energií pro domácnosti,“ říká ekonom. Koncem roku 2022 převzala spolková vláda zálohy za extrémní ceny za zemní plyn v rámci „plynové brzdy“, která tehdy matematicky zkreslovala cenový index směrem dolů. Nyní by inflace mohla být naopak deformována směrem nahoru.