NATO svolává konzultace kvůli ruským narušením vzdušného prostoru. Napětí nad Baltem roste

Po hlášeném vniknutí ruských stíhaček do estonského vzdušného prostoru a incidentu u polské ropné plošiny se spojenci příští týden sejdou k konzultacím podle článku 4 Severoatlantické smlouvy. Do akce vzlétly italské F-35, švédské a finské letectvo i alianční hlídky v Pobaltí. Moskva porušení popírá.

Co se stalo

• Estonsko oznámilo, že tři ruské bojové letouny v pátek na krátký čas vstoupily do jeho vzdušného prostoru.
• Polsko téhož večera hlásilo nízký průlet dvou ruských strojů u vrtné plošiny na Baltském moři, s narušením bezpečnostní zóny.
• NATO potvrdilo, že se na začátku týdne uskuteční porady podle článku 4 (když se člen cítí ohrožen).
• Reakce aliance: na odklon ruských letounů se podílely italské F-35, podporu zajišťovalo Švédsko a Finsko. Pobaltské státy samy stíhačky nemají, jejich nebe proto střídavě střeží spojenci.
• EU: šéfka diplomacie Kaja Kallas incident označila za „mimořádně nebezpečnou provokaci“.

Proč je článek 4 důležitý

Článek 4 umožňuje rychlé konzultace a sladění postupu, může vést k posílení hlídek, úpravě pravidel nasazení či navýšení prostředků PVO. Nejde o aktivaci článku 5 (kolektivní obrana), ale o krok, který zvyšuje politický a vojenský tlak na odstrašení.

Co to znamená pro Česko

• ČR se účastní air policingu a výcviku na východním křídle; rozhodnutí NATO může přinést další rotace, cvičení nebo posílení PVO.
• Incidenty potvrzují smysl investic do protivzdušné obrany (radary, systémy SHORAD/MRAD) a spolupráce se spojenci.
• Praktická rovina: možná dočasná omezení letového provozu nad Baltem a častější hlídkové lety v regionu.

Co bude následovat

Alianční hodnocení incidentů, sdílení radarových dat.

Debata o zvýšení počtu hotovostních strojů v rámci Baltic Air Policing a o koordinaci se Švédskem a Finskem v oblasti Baltu.

Diplomatické kroky vůči Rusku; další provokace nelze vyloučit.