Německo a Francie naoko odmítají vakcinanční nacionalismu, ale ve skutečnosti tvrdě prosazují své národní firmy Curevac a Sanofi.

Evropská unie objednala vakcínu od společnosti Curevac za miliony EUR, i když byli další výrobci ve vývoji mnohem dále. A zatímco tito nyní vakcíny dodávají, společnost Curevac z Tübingenu zaostává. Jednal snad Brusel pod tlakem Berlína?

Na začátku března se koronavirus šířil již několik týdnů. A právě v tuto chvíli se objevila dosud neznámá německá společnost, která slíbila brzkou záchranu ve formě vytoužené vakcíny.  Zástupci spolkové vlády mohli těžko uvěřit svému štěstí. Jen o několik týdnů později se německá vláda angažovala velkými finančními dotacemi právě u této doposud neznáme společnosti.

Německá vláda ale vsadila, jak se zdá, na špatného koně. Schválení vakcíny od Curevacu lze totiž očekávat až ve 2. čtvrtletí 2021. Tedy mnohem později než u ostatních konkurentů jako například firmy Biontech, americké společnosti Moderna, či britské Astra Zeneca. Němečtí politici spoléhali na firmu Curevac a objednali velké množství očkovacích dávek, ačkoliv ostatní konkurenti byli již mnohem dále. Tím vzniknul velký problém nejenom pro Německo, ale i pro Evropu.

V březnu deník „WELT AM SONNTAG“ odhalil, že USA projevily o firmu Curevac zájem. Na začátku března totiž tehdejší americký prezident Trump shromáždil v Bílém domě zástupce různých farmaceutických a biotechnologických společností. Curevac, jednu z mála evropských a jedinou německou společnost ve skupině pozvaných, zastupoval v té době její šéf, Američan Daniel Menichella.

Trump se prý neustále vyptával, kdo může vakcínu dokončit a jak rychle. Menichella měl slíbit, že firma v bude v závěrečné fázi již v červnu 2020, což se Trumpovi samozřejmě líbilo.

Trumpův zájem o Curevac byl jako výhra v loterii společnosti. O tři dny firma kontaktovala spolkovou vládu, kterou informovala o „možném technologickém přesunu“ výrobních celků do USA. Pak zasáhl do hry starosta Tübingenu Boris Palmer (strana Zelených). Informoval rovněž ministra zdravotnictví Spahna o tom, že americký prezident chce, aby byla společnost přemístěna do USA. Pak by měly být zásobeny vakcínou od firmy Curevac pouze USA. Peníze za Atlantikem pravděpodobně nejsou problémem. Starostu Tübingenu mělo hlavně zajímat, zdali by mohla být firma Curevac v jeho městě udržena s podporou podpory spolkové vlády?

Amerika first? To se nesmělo podařit. Spolková vláda jednala velice rychle a již v červnu bylo jasné, že vstoupí do firmy a bude investovat 300 milionů EUR prostřednictvím společnosti Reconstruction Loan Corporation. Za to si koupila 23 procent akcií společnosti a vyhlídku na německou vakcínu vyrobenou v Německu.

Curevac vstoupil na kapitálový trh v srpnu a podíl vlády má nyní hodnotu kolem 2,5 miliardy EUR. Investice se za tuto krátkou dobu zvýšila více než osmkrát. To byl velký úspěch.

Zdálo se, že i s výrobou vakcín všechno jde dobře. Počítalo se s tím, že vakcína by mohla být dostupná již na podzim.  Byla to ale nakonec firma Biontech, která se dostala na titulky společně s americkým výrobcem Pfizer. V listopadu bylo oznámeno, že vakcína Biontech / Pfizer prokázala 95% ochranu proti Covid-19. Na konci prosince byla vakcína schválena v EU a Německu – jako vůbec první dostupná vakcína.

Německá vláda a Evropská komise, která primárně nakupuje očkovací dávky pro členské státy EU, ale během těchto měsíců s nákupem ze záhadných důvodů vůbec nespěchaly. Na rozdíl například od USA. Až 11. listopadu si EU objednala vakcíny od společností Biontech a Pfizer – celkem 300 milionů dávek. A co firma Curevac? Propásla svou historickou možnost dodávat vakcíny pro EU? To právě v žádném případě.

Jen o několik dní později totiž objednala Evropská komise u Curevacu 405 milionů dávek vakcíny. Je to největší zakázka pro společnost – a jedna z mála vůbec. Ostatní velcí zákazníci jako USA, Velká Británie a Kanada se s objednávkami u firmy Curevac zatím drželi zpátky. Pouze německá vláda rezervovala dalších 20 milionů dávek vakcíny u Curevacu, bez ohledu na smlouvu o EU.

Tato zvláštní podpora firmy Curevacu ze strany Evropské komise a německé vlády mohla souviset s jedním detailem akvizičního procesu. Pouze malá skupina, tzv. „Společný vyjednávací tým“, se totiž stará o každodenní akviziční práci a o jednání s výrobci: Ve skupině jsou zástupci Komise a osoby ze Španělska, Švédska, Polska, Itálie, Nizozemska, Francie a Německa.

Hlas Německa je ve této akviziční skupině obzvláště silný. A tak se EU držela společnosti Curevac. V bruselských kuloárech je prý veřejným tajemstvím, že zejména členské státy jako Německo a Francie se bezohledně snažily prosazovat své vlastní zájmy i během současné pandemie Covid-19.

Odborník na zdravotnictví Wieland Schinnenburg (FDP) tvrdí, že existuje „podezření, že Německo mohlo u objednávek EU upřednostňovat společnost, ve které má německá vláda svůj podíl“.

Mimochodem, kromě společnosti Curevac existuje ještě druhá evropská společnost, která je v závodě o získání povolení pro její vakcínu a následné uvedení na trh pozadu – ale u které si Evropská komise objednala rovněž mnoho vakcinačních dávek. Je to firma Sanofi, farmaceutický gigant. A čistou shodou náhod je to společnost právě z Francie.