Z katolické církve loni vystoupilo dle deníku FAZ více než půl milionu lidí, což překročilo počet odchodů z roku 2021. Svá záda církvi ukázalo 522 821 lidí. Oznámila to ve středu německá biskupská konference v Bonnu. V roce 2021 odešlo 359 338 lidí, což byl také tehdejší rekord.
Začátkem roku 2022 se ukázalo, že již tak dramatický vývoj pro katolickou církev se opět zrychlí. Počet osob vystupujících z církve explodoval zejména po představení zprávy o zneužívání v mnichovské arcidiecézi a Freisingu v lednu a diskusi o spoluvině papeže Benedikta XVI., který mezitím zemřel.
V první polovině ledna, t. j. před uvedenou zprávou, opouštělo v Mnichově církev denně asi 80 lidí; po 20. lednu, v den předložení zprávy, vystupovalo z církve někdy až 160 lidí každý den, tedy asi dvojnásobek.
Předseda ZdK (centrální výboru německých katolíků, pozn. red.) je „smutný, ale vlastně ne překvapený“
Obvinění ze lži proti kardinálovi Rainer Marii Woelki z Kolína nad Rýnem, u kterého byla i provedena razie, právní spory o odškodnění obětí zneužívání v Kolíně nad Rýnem a v Traunsteinu v Horním Bavorsku se již loni dostaly na titulní stránky novin. Téměř deset procent výstupů z církve v roce 2022 bylo v kolínské arcidiecézi, konkrétně 51 345 lidí.
Počty lidí opouštějících církve v Německu
Limburský biskup Georg Bätzing, který je zároveň předsedou Německé biskupské konference, označil čísla za alarmující. V jeho diecézi loni opustilo svou církev 14 951 katolíků, o 3 265 více než v roce 2021. Člověk před tímto vývojem nechce zavírat oči, uvedl Bätzing. „Musíme i nadále jednat konzistentně a lidé musí vědět, že stojíme na jejich straně a jsme tu pro ně.“
Bätzing zároveň varoval před rezignací. Církev má dobré poselství, „kterou naše společnost naléhavě potřebuje a která je udržitelná“. Diecéze Limburg se zavázala k hluboké kulturní změně, dle Bätzinga s ohledem na řešení případů zneužívání. „Neformulujeme pouze texty a činíme rozhodnutí. Spíše měníme struktury tak, aby mohla vyrůst nová kultura, která podporuje transparentnost, umožňuje participaci a má zabránit zneužívání jakéhokoli druhu,“ vysvětlil biskup. Je také důležité, aby usnesení dialogu o reformě synodální cesty byla realizována a naplněna životem.
Předseda Ústředního výboru německých katolíků (ZdK) byl z čísel „smutný, ale nepřekvapený“. Irme Stetter-Karp uvedla, že církev ztratila důvěru, zejména v důsledku skandálu se zneužíváním. Církev však v současnosti není dostatečně odhodlána realizovat v církvi vize budoucnosti křesťanství. „Do očí bijící krize vybízí ke změně,“ řekla.
Více křtů a svateb než v dobách koronavirové pandemie
Loni do katolické církve v celostátním měřítku téměř nikdo nevstoupil, do katolické církve vstoupilo celkem pouze 1447 lidí (2021: 1465) a znovu bylo přijato 3753 (2021: 4116). V Německu v současnosti tvoří katolíci 24,8 procenta z celkového počtu obyvatel.
Vzhledem k tomu, že počet svátostí byl kvůli koronavirové krizi v předloňském roce nízký, katolická církev zde zaznamenala mírný nárůst. V souladu s tím byla návštěvnost kostela 5,7 procenta (2021: 4,3 procenta). Podle informací bylo křtů 155 173 (2021: 141 992) a výrazně více církevních sňatků, v roce 2022 jich bylo 35 467 a v předchozím roce 20 140.
Stetter-Karp se na nárůst církevních svateb dívá střízlivě. „Lidé, kteří se již před delší dobou rozhodli uzavřít sňatek v kostele, dohánějí to, co jim období kornaviru odepřelo,“ řekla. Tento trend směřující k většímu počtu sňatků pravděpodobně nebude dlouhodobě pokračovat.
Odchod katolické církve se odráží i ve strukturálních změnách uvnitř instituce. V loňském roce to bylo 9624 farností (2021: 9790). Také počet kněží klesl na 11 987 kněží (2021: 12 280). Loni bylo v Německu vysvěceno na kněze 45 mužů.