Německá CDU říká: „Statisíce Syřanů na sociálních dávkách (Bürgergeld) nejsou pro daňové poplatníky únosné.“

Debata o návratu uprchlíků se znovu rozhořela – co to znamená pro Německo a pro Česko?

Německo se znovu ocitá uprostřed jedné z nejcitlivějších politických debat posledních let: má být část syrských uprchlíků vrácena zpět do země, když podle některých politiků „původní důvody útěku odpadly“?

Diskusi znovu nastartoval Alexander Throm, mluvčí CDU/CSU pro vnitřní politiku v Bundestagu. Podle něj už rok po pádu Assadova režimu neexistují stejné bezpečnostní důvody jako v době masivní migrační vlny 2015–2017.

Throm říká jasně:

„Původní důvody útěku – občanská válka a Assadův režim – už neplatí. Musíme uvažovat o návratu těch, kteří jsou tu krátce nebo nejsou dobře integrováni.“

A právě zde se diskuse láme:
Koho by se návraty týkaly?
A jak reálné je tvrzení, že situace v Sýrii je již bezpečná?

CDU tlačí na deportace: „Statisíce žijí z Bürgergeldu“

Throm upozorňuje, že v Německu stále žije velký počet Syřanů na sociálním systému Bürgergeld. Podle něj je to bez dostatečného důvodu neudržitelné:

„Statisíce Syřanů pobírají Bürgergeld. Bez dostatečného důvodu to daňovým poplatníkům není možné vysvětlit.“

Jeho argumenty stojí na dvou pilířích:

1. Ekonomický tlak – německý sociální systém je na hraně a vláda je pod tlakem úspor.
2. Rekonstrukce Sýrie – podle CDU by se Syřané měli podílet na obnově své země.

Zároveň ale CDU navrhuje trvalé povolení k pobytu pro ty, kteří se prokazatelně integrovali a jsou finančně soběstační:

„Kdo se sám dlouhodobě uživí, může zůstat.“

SPD varuje: Situace v Sýrii stále není bezpečná

Na druhé straně stojí SPD, která upozorňuje na realitu v zemi:

„Sýrie je stále zničená válkou. Návrat musí být možný jen tehdy, pokud je bezpečný pro konkrétní osobu.“

SPD připomíná několik faktů:

• i po pádu Assadova režimu je země plná ozbrojených skupin,
• vládne HTS milice, kterou Západ dříve řadil mezi islamistické organizace,
• infrastruktura je zničená a lidé nemají jistotu bezpečí.

SPD navíc zdůrazňuje, že velká část Syřanů v Německu je velmi dobře integrovaná:

„Mnozí pracují, podnikají, mají německé občanství a jsou doma už zde.“

Co se v Sýrii vlastně změnilo?

V prosinci 2024 došlo k události, která změnila regionální mapu:

• islamistická milice HTS dobyla Damašek,
• Assad uprchl do Ruska,
• prezidentem se stal Mohammed al-Scharaa.

Pro část německé politické scény to znamená:
„Assad je pryč → důvod útěku je pryč.“

Jenže realita je složitější:

• HTS je sama považována za radikální organizaci,
• mocenské vakuum je obrovské,
• bezpečnost je velmi nestabilní.

Podle DIE WELT Sýrie nepřipomíná bezpečnou zemi ani po pádu Assadova režimu.

Proč se debata v Německu týká celé Evropy – a proč bude mít dopad i na Česko

Debata o návratu syrských uprchlíků se může na první pohled jevit jako čistě německé téma, ale její dopad je evropský. Německo je hlavní cílovou zemí migrace v rámci EU, a jakmile změní pravidla nebo politický kurz, tlak se přenese i na ostatní členské státy. Evropská komise dlouhodobě tlačí na sjednocení azylové a návratové politiky, protože rozdílné přístupy vytvářejí v Schengenu migrační „magnety“ a nerovnováhu mezi zeměmi. Pokud tedy Berlín zpřísní režim pobytu, EU bude velmi pravděpodobně chtít, aby podobné standardy přijaly i státy jako Česko, Rakousko nebo Nizozemsko.

Z českého pohledu má tyto diskuse ještě jeden rozměr: pracovní trh a demografie. Zatímco Německo potřebuje stovky tisíc nových pracovníků ročně, Česko se potýká s dlouhodobým nedostatkem pracovních sil v průmyslu, logistice a zdravotnictví. Pokud by Německo začalo výrazně omezovat pobyt Syřanů a dalších migrantů, část z nich – zejména ti, kteří už mají alespoň základní evropskou zkušenost – by mohla hledat uplatnění jinde. Česko, které je ekonomicky stabilní, kulturně srozumitelné a geograficky blízké, by se mohlo stát jedním z míst, kam migranti zaměří pozornost.

Politicky je pak jasné, že se téma promítne i do českých volebních kampaní. Strany po obou stranách spektra už nyní sledují, jak se vyvíjí německá debata o Bürgergeldu, deportacích a integraci. Česko se tak může během několika měsíců ocitnout ve stejné situaci – pod tlakem rozhodnout, jaký migrační model chce následovat: německý, rakouský, nebo vlastní střední cestu.

Může debata dorazit do Prahy?

Ano – a mnohem rychleji, než si politici připouštějí.

1. Evropská migrační politika se sjednocuje

Pokud Německo zpřísní návraty, bude EU pravděpodobně tlačit na společný postup.
Česko se bude muset vyjádřit.

2. Sociální systémy obou zemí jsou propojené realitou trhu práce

Pokud Německo sníží sociální podporu migrantům, část z nich může odejít do jiných států Schengenu – teoreticky i do Česka.

3. Debata může posílit téma imigrace u českých voleb

Podobná německá témata často s ročním zpožděním přecházejí do české politiky.
Ať už skrze média nebo politické kampaně.