Hessensko překonalo všechny, NRW padá do dluhové spirály a jen dvě spolkové země dokázaly zadlužení snížit.

Německo se dlouho rádo prezentovalo jako „země fiskální disciplíny“. Jenže aktuální statistiky ukazují pravý opak. Komunální dluh v Německu se během jediného roku zvýšil o 6,3 % a na konci roku 2024 dosáhl v průměru 4448 eur na obyvatele.

Podle DIE WELT nejde jen o abstraktní čísla: mnohé německé obce už nedokážou financovat své základní služby bez dodatečných úvěrů. A to má přímý dopad i na Česko, jeho ekonomiku, export a ceny.

Rekordní dluh: 343,8 miliardy eur

Statistický úřad ve Wiesbadenu zveřejnil analýzu, podle které byly německé obce a jejich příspěvkové organizace (včetně extrahaushaltů, fondů a veřejných podniků) na konci roku 2024 zadluženy celkem za 343,8 miliardy eur.

Do výpočtu spadají pouze dluhy u ne-veřejných institucí – tedy především bank, pojišťoven a finančních domů. Nejsou zde započteny vnitřní dluhy v rámci státu.

Hessensko je nejvíce zadlužená spolková země.

Největší rozruch vzbudila informace, že Hessensko – domov Frankfurtu a klíčové finanční metropole – vykázalo:

• 6291 € dluhu na obyvatele,
• +6,8 % meziročně.

Tím předstihlo i tradičně problematické Sársko, které se ale díky tzv. Saarlandpaketu (část obecních dluhů převzal přímo stát) dokázalo stabilizovat.

Největší růst zadlužení? Severní Porýní-Vestfálsko

Absolutním „skokanem roku“ se stal Nordrhein-Westfalen (NRW), nejlidnatější spolková země Německa.

NRW hlásí:

• +9,9 % meziročně,
• vysoký počet obcí na hraně finanční nouze.

Po NRW následují:

• Schleswig-Holstein: +8,9 %,
• Bavorsko: +8,0 % (i když zde je dluh stále pod průměrem – 3453 € na obyvatele).

Kdo naopak šetří? Překvapivý vítěz je Rheinland-Pfalz

Jediná spolková země, kde došlo k výraznému snížení zadlužení, je Porýní-Falc:

• –10,2 % dluhu,
• díky státnímu programu převzetí obecních likviditních úvěrů.

Nejnižší dluh z celé SRN mají:

• Brandenburg: 2587 €,
• Sasko: 3148 €.

Tyto dvě země ukazují, že hospodařit lze i rozumně – i přesto, že se nacházejí v bývalé NDR.

Proč by nás měla německá dluhová lavina zajímat?

Důvodů je hned několik – a všechny velmi praktické:

1. Česko je ekonomicky propojeno s německými regiony

Německé obce zadlužené nad rámec možností začnou škrtat projekty, investice, rozvoj infrastruktury a místní poptávku.
To dopadne na:

• české exportéry,
• dopravní firmy,
• stavební společnosti,
• subdodavatele automobilového průmyslu.

2. Zadlužení se může přenést do vyšších daní v Německu

A když vzroste daňové zatížení firem v Německu, mnohé z nich přesunou výrobu… kam?
Často do Česka, Polska nebo Maďarska.
To může být příležitost, ale i riziko, pokud německá ekonomika zpomalí.

3. Srovnání s ČR je překvapivé

Zatímco Němci mají dluh obcí kolem 4500 € na obyvatele, v Česku se obecní dluh pohybuje kolem 20–25 tisíc Kč (cca 800–1000 €) na osobu.
→ Česko je paradoxně mnohem méně zadlužené než Německo.
To ale může brzy skončit – tlak na investice a neustálé deficity nás mohou dostat na německou trajektorii.

Co bude dál?

Německá zadluženost je nyní tichou bombou, o které se v Česku málo mluví. Přitom právě regionální finance rozhodují o tom,

• zda bude Německo nakupovat,
• zda bude stavět,
• zda bude průmysl investovat,
• zda české firmy budou mít stabilní odbyt.

Pro české čtenáře je to více než zahraniční zpráva – je to přímý ukazatel, co čeká českou ekonomiku další roky.

Další rozměr problému: Co hrozí střední Evropě v příštích letech

Rostoucí zadlužení německých obcí má ještě jeden významný dopad, který se zatím v české debatě příliš neřeší: přenáší tlak na celé středoevropské hospodářské prostředí. České firmy jsou na německém trhu klíčově závislé a jakmile německé obce začnou šetřit, projeví se to v omezení investic do infrastruktury, dopravy, veřejných zakázek nebo škol. To následně dopadá na zakázky českých podniků, dodavatelů i subdodavatelů. Německé komunální finance tak nejsou jen technické číslo – jsou to první signály možné druhé vlny ekonomického zpomalení, kterému bude muset Česko čelit v letech 2025–2027.