Německé školy v nouzi. Učitelé mluví o kolabujícím systému, násilí a ztrátě kontroly

Tohle není jen regionální německý problém. Pro Česko je vývoj v německém školství důležitý hned ze dvou důvodů. Zaprvé Německo bývalo v české debatě často dáváno za vzor dobře fungujícího státu a veřejných služeb. Pokud se ale i tam stále častěji objevují stížnosti učitelů na násilí, nezvladatelné žáky, vyčerpání sborů a ztrátu autority školy, je to varování i pro české prostředí. A zadruhé podobné symptomy známe i z Česka: rostoucí tlak na učitele, zhoršující se kázeň, složitější práce s problémovými rodinami, vyšší nároky na inkluzi i psychické zdraví žáků. Německá debata tak může být pro českého čtenáře nepříjemně povědomá.

Tři dny před zemskými volbami v Porýní-Falci se školství stalo jedním z hlavních témat kampaně. Důvodem nejsou jen běžné politické spory, ale konkrétní a velmi alarmující svědectví z několika škol. Podle článku WELT učitelé na více místech spolkové země popisují situaci, v níž už běžná výuka téměř není možná. Ve svých dopisech a oficiálních hlášeních mluví o násilí, výhrůžkách, chaosu ve třídách, přetížení učitelských sborů a o tom, že část žáků je v podstatě „nevzdělavatelná“.

Největší pozornost v poslední době vyvolala Karolina-Burger-Realschule plus v Ludwigshafenu. Učitelé tam v otevřeném dopise školnímu dozoru popsali dlouhodobé násilí, hrozby a masivní narušování výuky. Ve škole podle nich vzniklo „klima strachu“ a za těchto podmínek už jen stěží lze mluvit o normálním školním provozu. Jedním z impulsů byl i incident, při němž se žákyně pokusila zaútočit nožem na učitelku.

Ani tím ale problémy neskončily. V dalších týdnech došlo na škole podle článku k dalším incidentům, včetně opakovaného použití slzného či dráždivého plynu. Policie dnes v areálu školy pravidelně hlídkuje. To samo o sobě ukazuje, jak daleko se situace posunula: přítomnost policie na škole už není výjimečné bezpečnostní opatření, ale součást běžného provozu.

Podle WELT nejde o izolovaný případ. Deník měl k dispozici další otevřené dopisy a hlášení o přetížení z jiných škol v Porýní-Falci. Například na Rhein-Wied-Gymnasium v Neuwiedu se učitelský sbor obrátil na zaměstnanecké rady a odbory s prosbou o pomoc. Nešlo už jen o jednotlivé incidenty, ale o popis hlubšího strukturálního selhání. Učitelé zde hovoří o stále výraznějším poklesu výkonu žáků a o tom, že škola stále méně dokáže naplňovat své vzdělávací poslání.

Na Realschule plus an der Römervilla v Mülheim-Kärlich učitelé v lednu 2025 upozornili na rostoucí výpadky výuky a stále větší zátěž pro zaměstnance. Přestože škola zavedla interní opatření, situace se podle nich dál zhoršovala. Stále větší část výuky se už nedala normálně zajistit a narůstal počet konfliktů i potřeba podpůrných zásahů.

Ještě ostřeji popsal realitu místní zaměstnanecký výbor Crucenia Realschule plus v Bad Kreuznachu. V hlášení z listopadu 2025 se píše o žácích, kteří jsou „mnoho dní jednoduše nevzdělavatelní“, záměrně rozbíjejí výuku nebo ji úplně odmítají. Učitelé se podle textu musí stále více soustředit na ty, kteří „nemají vůbec žádný zájem o učení ani o vlastní školní úspěch“, zatímco ostatním žákům je vzdělávání fakticky znemožňováno. Sbor zde mluví přímo o „kolabujícím systému“.

Článek připomíná, že Realschule plus je specifická školní forma zavedená v Porýní-Falci v roce 2009 za vlády SPD. Organizačně spojuje dřívější Hauptschule a Realschule a má žákům umožnit střední vzdělávací dráhu. Právě tato školní forma je nyní v textu prezentována jako jedno z center největšího napětí.

Velkým tématem je i násilí. V lednu 2026 měl být na škole v Mülheim-Kärlichu napaden učitel rodičem jednoho z žáků, přičemž policie vyšetřovala podezření na ublížení na zdraví. Další data přicházejí z venkovského okresu Kusel, kde mezi lednem 2021 a zářím 2025 policie zaznamenala 178 zásahů v souvislosti se školními areály. Šlo o případy od hrozeb a ublížení na zdraví až po závažnější delikty, včetně sexuálních útoků nebo loupeží. V některých situacích pachatelé vytáhli nůž, jindy byli do konfliktů zataženi i rodiče či další externí osoby.

Další rovinu problému představují tzv. Überlastungsanzeigen, tedy oficiální hlášení o přetížení. Jde o formální oznámení, jimiž učitelé, vedení škol nebo zaměstnanecké rady sdělují nadřízeným, že za daných podmínek už nejsou schopni své povinnosti řádně plnit. Podle údajů zemského ministerstva školství jich v letech 2021 až 2025 přišlo celkem 153, z toho 140 bylo předáno ministerstvu. Při asi 1660 školách v zemi to odpovídá v průměru skoro 40 případům ročně.

Politické hodnocení situace je ostře rozdílné. Kandidát CDU Gordon Schnieder tvrdí, že pokud si učitelé přejí policii na školách, je „něco zásadně špatně“. Porýní-Falc bylo podle něj kdysi vzornou zemí v oblasti školství, dnes je však po 35 letech vlády SPD v mnoha ohledech zemí úpadku. Také mluvčí CDU pro školství Jennifer Großová mluví o hluboké krizi a o ztrátě státní autority na veřejných školách. Podle ní vláda problémy příliš dlouho systematicky zlehčovala jako jednotlivé excesy.

Ministerstvo školství, vedené SPD, to však odmítá. Podle něj se problémy objevují jen na několika málo místech a z těchto případů nelze vyvozovat celostátní vzdělávací krizi. Ani hlášení o přetížení prý nejsou důkazem selhání systému, ale ukazují pouze na body, kde je třeba něco upravit. O „ztrátě kontroly“ v systému vzdělávání podle ministerstva nemůže být řeč.

Jenže právě to učitelé v dopisech zpochybňují. V několika dokumentech, které měl WELT k dispozici, se opakuje stejná výtka: dosavadní zásahy úřadů nepřinesly žádnou znatelnou úlevu. V Mülheim-Kärlichu učitelé napsali, že navzdory všem přijatým opatřením nenastalo žádné skutečné zlepšení. Podobně v Bad Kreuznachu uvedli, že ani po jednáních s příslušnými institucemi nedošlo k nápravě.

Nejtvrdší formulaci zvolil sbor školy v Ludwigshafenu: učitelé se podle vlastních slov už řadu let cítí se svými problémy ponecháni napospas osudu. Jednání s ministerstvem, dozorem i zaměstnaneckými strukturami prý nevedla k relevantním změnám.

Současný ministerský předseda Alexander Schweitzer (SPD) přesto trvá na pozitivním obrazu. Ve volebním televizním duelu připustil, že škola se v posledních letech výrazně změnila a že existují velké výzvy, zároveň ale zdůraznil, že většina škol funguje velmi dobře a že země má „skvělou školní rodinu“. Na této interpretaci trvá i nadále.

Právě v tom je síla celého článku: nestojí jen na jednotlivých skandálních incidentech, ale na střetu dvou obrazů reality. Na jedné straně stojí vláda, která mluví o několika problémových místech v jinak fungujícím systému. Na druhé straně učitelé, kteří z různých škol hlásí, že už nejde o jednotlivosti, ale o hlubší strukturální problém.