
DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 11. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?
Německý tisk se dnes soustředí především na novou „Dunkelfeld“-studii Spolkového kriminálního úřadu (BKA), která odhaluje skutečný rozsah násilí v partnerských vztazích. Zjištění, že je hlášeno pouze pět procent případů, vyvolala ostré reakce a výzvy k systémovým změnám. Druhým velkým tématem je vládní krize ve Velké Británii v souvislosti s rozšířením Epsteinova skandálu a politické přežití premiéra Keira Starmera. Diskuse v německých médiích se dotýkají nejen konkrétních politických kroků, ale i širšího stavu demokracie, důvěry ve stát a společenské odpovědnosti.
List upozorňuje, že nová studie BKA přináší šokující zjištění: oznámeno je pouze pět procent psychického a fyzického násilí v partnerských vztazích. To znamená, že 19 z 20 případů zůstává skryto. Podle komentáře jde o ostudu státu, nikoli obětí. Spoléhat na to, že se oběti samy „odváží“, místo aby jim stát garantoval bezpečí, znamená akceptovat pokračování utrpení.
Deník volá po rychlejší dostupnosti ochrany. Samotné digitální nástroje – například aplikace umožňující skrytou dokumentaci násilí – nestačí, pokud ženy nemají kam odejít. Klíčový je dostatek míst v azylových domech, jejich finanční dostupnost a dlouhodobá podpora. Bez právního nároku na bezplatnou ochranu zůstává pomoc závislá na místě bydliště a finanční situaci.
Připomíná, že reforma financování ženských azylových domů byla sice přijata, ale právní nárok na bezplatnou ochranu vstoupí v platnost až v roce 2032. Kritizuje „federální ping-pong“ mezi spolkem a zeměmi, kdy odpovědnost přechází mezi úrovněmi správy.
Poukazuje na akutní nedostatek míst – například v Hesensku je denně odmítnuto v průměru pět žen. Podporuje zavedení elektronických náramků pro pachatele, kteří se nesmějí přiblížit k obětem.
GLOCKE a NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG
Obě média zdůrazňují roli společnosti a občanské odvahy. Násilí nesmí být tabuizováno a „nevměšování se“ nesmí být omluvou. Kulturní změna začíná v rodině, škole, na pracovišti.
Problematika má přímý přesah i do České republiky. Také zde dlouhodobě chybí kapacity v azylových domech a dostupnost podpory se regionálně liší. Česká debata o právním nároku na krizové bydlení či zavádění elektronických náramků pro násilníky probíhá podobně jako v Německu. Zkušenost SRN ukazuje, že bez systémového financování a jasného rozdělení kompetencí mezi státem a kraji zůstává ochrana obětí nedostatečná. Česká politika by měla sledovat německé reformy i jejich limity – zejména otázku, zda odklad účinnosti do roku 2032 není příliš dlouhý i pro naše podmínky.
Podle listu premiér Keir Starmer čelí vážné krizi kvůli rozšíření Epsteinova skandálu. Odvolání poradce Morgana McSweeneyho situaci neuklidnilo. Solidarita kabinetu nemusí znamenat stabilitu a otázkou už není zda, ale kdy Starmer skončí.
Kritizuje Starmerovo rozhodnutí jmenovat Petera Mandelsona velvyslancem v USA, přestože měl kontakty s Epsteinem. Omluva, že premiér nevěděl o plném rozsahu problému, podle deníku situaci nezlepšuje.
Vidí problém v samotném stylu vedení – Starmer se v krizi uzavírá a spoléhá na čas. Otázkou podle listu je, zda by jeho pád neotevřel cestu radikálnějším silám, například Nigelovi Farageovi.
FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG
Rozšiřuje debatu o americký kontext. Kritizuje polarizaci, kdy republikáni i demokraté selektivně interpretují zveřejněné dokumenty kolem Epsteina. Varuje před ztrátou důvěry v právní stát.
Britská krize má dopad i na střední Evropu. Slabší britská vláda může znamenat menší angažovanost v bezpečnostních otázkách NATO i podpory Ukrajiny. Česká republika je silně provázána s britskou bezpečnostní politikou, a případné oslabení Londýna by mělo přímé dopady na evropskou obrannou koordinaci. Zároveň je zde paralela v otázce důvěry v politické elity – i v ČR roste citlivost na skandály a jejich vyšetřování.
Německý tisk dnes zdůrazňuje alarmující rozsah skrytého partnerského násilí a nedostatečnou ochranu obětí. Politická krize ve Velké Británii navíc ukazuje, jak křehká může být důvěra veřejnosti v politické vedení. Obě témata spojuje otázka odpovědnosti státu a důvěry občanů v instituce.
(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)