NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (12. 2. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 12. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německé deníky se dnes soustředí především na tři témata: plán ministra dopravy Patricka Schniedera na zlevnění řidičského průkazu, vyhrocená tarifní jednání ve veřejném sektoru a nové unijní azylové předpisy, které umožňují i přesun azylových řízení mimo území EU. Komentáře se výrazně liší v hodnocení míry deregulace i v pohledu na roli státu – ať už při regulaci cen autoškol, při růstu mezd státních zaměstnanců nebo při zpřísňování migrační politiky. Společným jmenovatelem je otázka: kde má stát ustoupit a kde naopak zasáhnout důrazněji?

Řidičský průkaz: svoboda, nebo luxusní zboží?

Řada listů reaguje na návrhy spolkového ministra dopravy Patricka Schniedera, který chce zjednodušit výuku i zkoušky, omezit byrokracii a tím snížit cenu řidičského oprávnění.

Podle  NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG je dnešní řidičák „spíše vstupenkou do osobního bankrotu než ke svobodě“. Průměrná cena 3 400 eur (85 000 Kč) je pro mnoho mladých lidí nedostupná a téměř polovina uchazečů u zkoušek neuspěje. List viní především politiku, která z původně jednoduchého oprávnění vytvořila „státní zkoušku s přebujelými pravidly“.

Podobně argumentuje  FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG, která mluví o byrokratických absurditách – například regulaci objemu kyslíku během teoretické výuky. Ministr podle listu postupuje správně, když chce pravidla „odplevelit“.

 STUTTGARTER ZEITUNG podporuje redukci otázek i větší využití simulátorů. Připomíná, že piloti také nezačínají rovnou ve skutečném letadle. Inspirací má být Rakousko, kde část výcviku probíhá s rodiči.

Oproti tomu  FRANKFURTER RUNDSCHAU varuje, že snížení povinných jízd (z 12 na 3 speciální jízdy – dálniční, noční a mimo obec) může ohrozit bezpečnost. Jde sice o evropské minimum, ale otázkou zůstává, zda stačí.

STRAUBINGER TAGEBLATT upozorňuje, že vyšší bezpečnost vždy znamená vyšší náklady – a přílišná regulace by z řidičského oprávnění učinila privilegium pro „milionáře“.

SCHWÄBISCHE ZEITUNG navíc připomíná, že autoškoly si ceny určují samy. Pokud klesne administrativní zátěž, nemusí se to nutně projevit ve finální ceně – podobně jako se neprojevilo snížení DPH v gastronomii.

Český úhel pohledu

V Česku se cena řidičského oprávnění běžně pohybuje mezi 20–30 tisíci Kč, tedy výrazně méně než v Německu. Pokud by se však EU vydala cestou další harmonizace standardů výuky, mohlo by to znamenat růst cen i u nás. Otázka je stejná jako v Německu: kde je rovnováha mezi bezpečností a dostupností mobility?

Tarifní spor ve veřejném sektoru: 300 eur měsíčně

Tarifní vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli vyvolává každoroční napětí.

SAARBRÜCKER ZEITUNG kritizuje „rituální“ průběh jednání: vysoký požadavek, varovné stávky, dlouhá noc jednání a dohoda na přibližně polovině původní částky.

PASSAUER NEUE PRESSE označuje plošné navýšení za ekonomický nesmysl – zejména v době prázdných veřejných rozpočtů. Sedmiprocentní růst mezd je podle listu přehnaný.

Naopak  WESTDEUTSCHEN ZEITUNG připomíná, že požadavek minimálně 300 eur měsíčně (7 500 Kč) přichází od zaměstnanců, kteří dlouhodobě vydělávají méně než pracovníci v soukromém sektoru, a čelí vysokým cenám energií a potravin.

Český úhel pohledu

Česko řeší obdobné napětí mezi rozpočtovou disciplínou a tlakem odborů na růst mezd ve státní sféře. Německá debata ukazuje, že problém není pouze fiskální, ale i strukturální – otázkou je efektivita veřejného sektoru a jeho schopnost přilákat kvalifikované pracovníky.

EU mění azylové právo: tvrdší kurz?

Evropský parlament schválil změny azylových pravidel – včetně nové definice bezpečných zemí původu a možnosti přesouvat azylová řízení do třetích zemí.

SÜDDEUTSCHE ZEITUNG píše, že reforma obsahuje téměř vše, co si CDU přála – včetně možnosti „outsourcovat“ azylová řízení mimo EU. Zároveň vyzývá k morální odpovědnosti a k ukončení diskurzu, který migranty líčí pouze jako hrozbu.

Skeptičtější je  RHEIN-ZEITUNG, která upozorňuje na princip non-refoulement – zákaz vrácení osoby do země, kde jí hrozí pronásledování či smrt. Praktické překážky (neexistence dokladů, odmítání převzetí migrantů původními státy) mohou reformu oslabit. Navíc outsourcing znamená závislost na třetích zemích.

Český úhel pohledu

Česká republika dlouhodobě podporuje přísnější azylovou politiku a ochranu vnějších hranic. Pokud se reforma prosadí, může to vést k větší koordinaci mezi členskými státy. Zároveň ale vznikne otázka, zda přesun odpovědnosti mimo EU neoslabí právní ochranu a kontrolu nad procesem.

Stručné shrnutí

Německý tisk dnes řeší tři klíčové oblasti: dostupnost mobility, tlak na veřejné finance a budoucnost evropské migrační politiky. Debata ukazuje napětí mezi deregulací a bezpečností, mezi fiskální odpovědností a sociálními nároky i mezi suverenitou a evropskou spoluprací. Všechny tři oblasti mají přímý dopad i na Českou republiku.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)