
DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 15. ledna 2026 O čem píší dnešní německé noviny?
Německé komentáře se dnes věnují především eskalujícím protestům v Íránu a otázce, jak má Západ reagovat, dále kontroverznímu návrhu na přestavbu německého federalismu, plánům vlády na snazší odstřel vlků a také 25. výročí Wikipedie, která vyvolává debatu o smyslu otevřeného internetu. Společným jmenovatelem je spor o to, kde končí ideály a začíná tvrdá realita moci, peněz a bezpečnosti. Německý tisk se přitom výrazně rozchází v tom, zda je řešením tlak, reforma, nebo zdrženlivost.
SÜDDEUTSCHE ZEITUNG píše o protestujících v Íránu s hlubokým respektem a téměř existenciálním patosem. Zdůrazňuje, že lidé vycházejí do ulic nikoli proto, že by neměli strach, ale proto, že jejich touha po svobodě je silnější než strach z mučení a smrti. List vyzývá Evropany alespoň k jednomu: zastavit se a projevit úctu k tomuto zoufalému, ale odvážnému odporu.
Český úhel pohledu:
Pro české čtenáře je tento pohled silně srozumitelný – historická zkušenost s rokem 1968 nebo 1989 ukazuje, že odvaha jednotlivců často předbíhá geopolitické kalkulace Západu. Otázkou zůstává, zda dnešní Evropa ještě dokáže podobnou odvahu nejen obdivovat, ale i aktivně chránit.
DIE WELT zaujímá tvrdší, geopolitický postoj. Tvrdí, že skutečná změna v Íránu nastane teprve tehdy, až se část vládnoucí elity přesvědčí, že systém nemá budoucnost. Zásadní varování směřuje k jadernému programu: pokud by Írán získal jaderné zbraně, zhroutí se poslední naděje na stabilitu regionu. V takovém případě považuje list i vojenské prostředky za legitimní možnost.
Český úhel pohledu:
Tento argument rezonuje i v české bezpečnostní debatě. Česká republika tradičně podporuje transatlantickou vazbu a nešíření jaderných zbraní, ale zkušenosti z Iráku či Afghánistánu zároveň posilují skepsi vůči „exportu demokracie silou“.
TAZ i ND. DER TAG jsou vůči vojenským řešením vysoce kritické. Zdůrazňují, že sankce, mezinárodní tlak, ochrana aktivistů a zastavení deportací jsou účinnější než bomby. ND navíc tvrdí, že Donald Trump zneužívá íránské téma hlavně k vlastnímu politickému obrazu, zatímco EU zůstává jen u frází o „znepokojení“.
Český úhel pohledu:
V Česku je podobná kritika EU velmi častá. I zde se objevuje pocit, že Evropa reaguje morálně, ale bezmocně, a že mezi hodnotami a reálnou politikou zeje stále hlubší propast.
MÄRKISCHE ODERZEITUNG se staví skepticky k návrhu bavorského premiéra Markuse Södera na sloučení nebo redukci spolkových zemí. Připomíná historickou identitu regionů a varuje, že takové návrhy nepomohou demokratickým stranám čelit AfD, zejména ve východním Německu.
STRAUBINGER TAGBLATT konstatuje, že o reformách se rádo mluví, dokud zůstávají abstraktní. Jakmile má dojít na skutečné změny, většina zemí dál „nastavuje ruku“ státu.
NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG naopak Söderův návrh vítá jako otevření potřebné debaty. Argumenty o „zemské identitě“ považuje za přeceňované a tvrdí, že efektivita státní správy je v době rozpočtového tlaku legitimním cílem.
Český úhel pohledu:
Debata je velmi blízká české diskusi o krajském uspořádání. I v ČR se opakovaně řeší, zda je 14 krajů efektivních, nebo zda jsou spíše politicko-správním kompromisem bez skutečné identity.
KÖLNER STADT-ANZEIGER podporuje zavedení omezené lovné sezony vlků. Argumentuje statistikami útoků na hospodářská zvířata a zdůrazňuje, že vlci ohrožují tradiční pastevectví, které je klíčové pro údržbu krajiny.
LAUSITZER RUNDSCHAU vidí vlka jako symbol kulturní války mezi ekologickými idealisty a zastánci „tvrdého řádu přírody“. Varuje před tím, aby se z problému stal ideologický boj, který nakonec nepomůže ani chovatelům, ani ochraně přírody.
Český úhel pohledu:
V Česku je téma vlků podobně výbušné – zejména v pohraničí. Německá debata ukazuje, že jednoduchá řešení neexistují a že bez kombinace kompenzací, regulace a dialogu se konflikt bude jen prohlubovat.
AUGSBURGER ALLGEMEINE připomíná, jak by svět vypadal, kdyby se model Wikipedie prosadil i v jiných částech internetu – bez manipulativních algoritmů a dezinformací.
STUTTGARTER ZEITUNG vidí Wikipedii ambivalentně: jako „rychlé občerstvení“ pro znalosti, které rozšiřuje přístup k informacím, ale zároveň podporuje povrchní porozumění.
Rhein-Neckar-Zeitung
RHEIN-NECKAR-ZEITUNG zdůrazňuje komunitní rozměr Wikipedie a navrhuje, aby principy wiki byly aplikovány i na vývoj umělé inteligence.
Český úhel pohledu:
Pro české prostředí je Wikipedie stále zásadním vzdělávacím zdrojem, často používaným i ve školách. Otázka její kvality a role v éře AI bude i u nás stále aktuálnější.
Německý tisk dnes osciluje mezi morálním apelem, politickým realismem a institucionální reformou. Od Íránu přes vnitřní uspořádání státu až po vlky a Wikipedii se opakuje stejná otázka: kde končí ideály a kde začíná nutnost tvrdých rozhodnutí. Pro českého čtenáře je cenné sledovat, že Německo řeší velmi podobné dilemata – jen v větším měřítku.