
Německé deníky se dnes věnují třem hlavním tématům: návrhu na omezení či zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé, debatě o posunutí hranice pro nejvyšší daňovou sazbu a pokračující diskusi o německé a evropské bezpečnostní politice po Mnichovské bezpečnostní konferenci. Tón komentářů je výrazně hodnotový – v otázce sociálních sítí převažuje snaha chránit mladé, u daní se střetává argument růstu a spravedlnosti a u obrany dominuje obava z oslabené NATO a hledání evropské alternativy. Bezpečnostní otázky přitom zůstávají nadále nejvážnějším tématem.
TAGESSPIEGEL podporuje ochranu dětí, ale varuje před chybným zaměřením regulace. CDU chce zákaz sociálních sítí pro teenagery, SPD navrhuje odstupňovaný model: úplný zákaz do 14 let, „mládežnickou verzi“ bez personalizovaného algoritmu do 16 let a poté možnost používání bez personalizovaného feedu. Podle deníku však není klíčové stanovovat věkové hranice, ale regulovat samotné technologické firmy.
VOLKSSTIMME návrh vítá a považuje iniciativu SPD i CDU za správnou. Zdůrazňuje, že jde o první široký federální pokus zakázat TikTok, Instagram a další platformy mladistvým.
FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG píše, že SPD „rozpoznala znamení doby“. Připomíná, že ochrana mládeže a zákazy nejsou ničím novým ani v analogovém světě. Naznačuje také politickou rovinu – SPD podle FAZ svým návrhem předběhla koaliční CDU.
NÜRNBERGER NACHRICHTEN upozorňují na výzkumy, podle nichž sociální sítě negativně ovlivňují psychiku i vývoj mladých lidí. Pokud platformy nejsou schopny zajistit dostatečnou ochranu, je podle listu státní zásah legitimní.
CICERO upozorňuje na architekturu platforem: problémem není samotné „být online“, ale algoritmy, zesilování provokací, veřejné zostuzování a nekontrolovaný dosah. Regulace by se měla zaměřit na design a dosah, nikoli primárně na zákaz používání.
MÄRKISCHE ODERZEITUNG varuje před nevymahatelností zákazu. Technické ověřování věku lze obejít a přehnaná očekávání mohou vést k frustraci.
Debata má přímý přesah i do ČR, kde se rovněž diskutuje o regulaci digitálního prostoru. Česká vláda zatím spíše podporuje mediální gramotnost než restrikce. Německý model by ale mohl vytvořit tlak na harmonizaci pravidel v EU. Zásadní otázkou zůstává vymahatelnost a dopad na práva rodičů. Pro české prostředí by byla pravděpodobnější kombinace omezení algoritmů a posílení školních pravidel než plošný zákaz.
CDU prostřednictvím generálního tajemníka Linnemanna navrhuje, aby nejvyšší daňová sazba nezačínala při příjmu kolem 70 000 eur (1 750 000 Kč), ale až nad 80 000 eur ročně (2 000 000 Kč).
T-ONLINE návrh vítá jako konkrétní impuls k reformě. Argumentuje, že úlevy pro občany a firmy mohou podpořit hospodářský růst.
TAGESZEITUNG návrh kritizuje. Tvrdí, že ve skutečnosti nejvíce pomůže velmi bohatým, protože sníží část jejich příjmu podléhající nejvyšší sazbě.
V ČR je debata o progresi daní rovněž citlivá. Německá diskuse ukazuje střet mezi růstovým argumentem a sociální spravedlností. Pokud by Německo výrazně snížilo daňovou zátěž vyšších příjmů, mohlo by to mít vliv i na konkurenceschopnost regionu a nepřímo ovlivnit tlak na českou daňovou politiku.
Po Mnichovské bezpečnostní konferenci pokračuje debata o evropském jaderném deštníku.
MÜNCHNER MERKUR upozorňuje na dva signály: Merz oznámil jednání s Macronem o evropském jaderném odstrašení, zatímco americký ministr zahraničí Rubio nezdůraznil tradiční závazek USA k obraně NATO. To vyvolalo pochybnosti o pevnosti aliance.
STRAUBINGER TAGBLATT varuje před slepým spoléháním na Francii či Británii, kde mohou k moci přijít síly typu Marine Le Pen či Nigel Farage. Myšlenku „Eurobomby“ považuje za nereálnou.
RHEIN-NECKAR-ZEITUNG jaderné posilování odmítá s tím, že atomových zbraní je již příliš mnoho.
HANDELSBLATT považuje německé zbrojení za nutnost, ale varuje před dominancí Německa v Evropě.
KÖLNER STADT-ANZEIGER upozorňuje na personální problémy německé brigády v Litvě. Pokud Německo nedodrží závazek 5 000 vojáků do roku 2027, poškodí to důvěru v rámci NATO.
Bezpečnostní debata je pro ČR klíčová. Česká armáda je součástí alianční obrany a jakékoli oslabení amerického závazku by znamenalo tlak na větší evropskou koordinaci. Diskuse o jaderném deštníku sice Česko přímo nezasahuje, ale otázka konvenční obrany a plnění závazků NATO je pro Prahu zásadní. Pokud Německo nedokáže plnit závazky, bude to mít přímý dopad i na bezpečnost střední Evropy.
Německý tisk dnes reflektuje tři silná témata: ochranu mladých před dopady sociálních sítí, spor o spravedlnost a růst v daňové politice a především pokračující nejistotu v oblasti bezpečnosti a NATO. Největší strategický význam má bezesporu obranná debata, která může ovlivnit celou Evropu včetně ČR.