NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (18. 2. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 18. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německá ekonomika pod tlakem, AfD pod dohledem a diplomatické manévry kolem Ukrajiny

Německé deníky se dnes věnují třem hlavním okruhům: pokračujícímu útlumu průmyslu a strukturálním problémům ekonomiky, rozhodnutí zařadit zemskou organizaci AfD v Dolním Sasku mezi extremistické subjekty a dalším jednáním o válce na Ukrajině v Ženevě. Vedle toho rezonuje i mediální kauza kolem použití AI-generovaných obrázků ve vysílání ZDF. Komentáře ukazují kombinaci skepse, obav z geopolitických posunů i opatrného optimismu ohledně domácích reforem.

Německá ekonomika a úbytek pracovních míst

Podle zveřejněných dat přišlo Německo v loňském roce o více než 124 000 průmyslových pracovních míst.

FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG připomíná, že tovární výroba byla jádrem německého hospodářského modelu. To, co kdysi představovalo značku „Made in Germany“, dnes zvládají i asijské ekonomiky – a to nejen v moderní elektronice, ale i v tradičním průmyslu. Německo podle listu potřebuje „ne méně, ale jiné pracovní pozice“, aby zvládlo transformaci.

 WIESBADENER KURIER kritizuje podniky za to, že místo inovací investují hlavně do racionalizace a náhrad starých strojů. Podniky, které neinvestují do budoucnosti, se podle deníku samy vyřazují ze hry.

 HANDELSBLATT upozorňuje, že model založený na mezinárodní dělbě práce přestal fungovat. USA i Čína směřují k větší uzavřenosti. Očekávaný růst je nyní tažen vysokými státními výdaji, což není dlouhodobě udržitelné. Budoucí růst bude slabší, než by bylo třeba k udržení životní úrovně.

Naopak FRANKFURTER RUNDSCHAU vidí pozitivní signály: rekordní počet nových start-upů na konci roku a mírné oživení stavebnictví. Německo se podle listu nenachází ve „volném pádu“, jak tvrdí AfD.

Český úhel pohledu

Pro Českou republiku je vývoj německé ekonomiky klíčový – Německo je naším největším obchodním partnerem. Pokračující oslabení průmyslu by přímo dopadlo na český export, zejména automobilový sektor a subdodavatelské řetězce. Pokud by se potvrdil scénář strukturální stagnace, znamenalo by to dlouhodobý tlak i na český hospodářský růst. Naopak růst start-upů a inovací by mohl otevřít nové příležitosti i pro české technologické firmy.

 AfD v Dolním Sasku jako extremistický subjekt

Dolnosaský zemský úřad pro ochranu ústavy zařadil AfD mezi pravicově extremistické subjekty – jako první západoněmeckou organizaci strany.

 KÖLNER STADT-ANZEIGER upozorňuje, že dopad tohoto kroku nelze přeceňovat. Pro AfD by to bylo nebezpečné jen za tří podmínek: pokud by usilovala o koalici, ztratila by voliče, nebo by bylo zahájeno řízení o zákazu. Ani jedna z těchto variant zatím není pravděpodobná.

BADISCHE ZEITUNG soudí, že samotné sledování tajnými službami volební úspěchy strany neoslabí. Největší hrozbou pro AfD je podle listu její vlastní vnitřní korupční a klientelistická kauza.

Český úhel pohledu

Debata kolem AfD má i český přesah. Posilování radikálních stran v Německu by mohlo ovlivnit politickou dynamiku celé EU, včetně migrační a bezpečnostní politiky. Pro ČR je důležité, zda se německá politika posune směrem k větší stabilitě, nebo zda poroste polarizace.

Ženevská jednání o Ukrajině

Delegace Ruska a Ukrajiny znovu jednaly v Ženevě.

 FREIE PRESSE z Chemnitz píše, že prezident Trump má zájem na rychlé dohodě – nejen kvůli mezinárodní prestiži, ale i kvůli obchodním a geopolitickým zájmům. Stanovil termín do června. Čas podle listu hraje ve prospěch Ruska, zvláště při oslabené americké materiální podpoře Ukrajiny.

RHEIN-ZEITUNG upozorňuje, že Evropa u jednacího stolu chybí. Američtí vyjednavači současně vedou s Ruskem rozhovory o obnově hospodářských vztahů. Zelenskyj čelí tlaku, zatímco Putin je lákán ekonomickými pobídkami.

Český úhel pohledu

ČR patří mezi aktivní podporovatele Ukrajiny. Pokud by Evropa zůstala mimo klíčová jednání, znamenalo by to oslabení jejího vlivu na budoucí bezpečnostní architekturu. Pro Prahu je zásadní, aby případná dohoda nebyla výsledkem čistě americko-ruského kompromisu bez evropských bezpečnostních garancí.

ZDF a kauza AI obrázků

ZDF se omluvila za použití AI-generovaných obrázků bez označení v pořadu o deportacích v USA.

 NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG varuje, že podobné chyby podkopávají důvěru veřejnosti a posilují obavy z manipulace médií i z „AI upravené reality“.

 TAZ upozorňuje, že pravicová média využívají incident k útokům na veřejnoprávní vysílání. Přesto konstatuje, že kontrolní mechanismy v redakci selhaly a podobné chyby nahrávají narativu o „fake news“.

Český úhel pohledu

Debata o důvěryhodnosti médií a AI má bezprostřední význam i pro české prostředí. S rostoucím využíváním umělé inteligence roste i potřeba jasných redakčních pravidel a transparentnosti. Podkopaná důvěra ve veřejnoprávní média by mohla posílit extremistické a dezinformační platformy.

Shrnutí

Německý tisk reflektuje období ekonomické nejistoty, politického napětí a geopolitických posunů. Zatímco část komentátorů varuje před strukturálním úpadkem průmyslu, jiní vidí známky oživení. Politická polarizace kolem AfD pokračuje, stejně jako nejistota kolem války na Ukrajině a role USA. Současně roste citlivost společnosti na otázky mediální důvěry a využití AI.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)