NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (19. 1. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 19. ledna 2026 O čem píší dnešní německé noviny?

Německé noviny se dnes věnují především dramatickému zhoršení vztahů mezi Evropou a Spojenými státy v souvislosti s konfliktem kolem Grónska a hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést cla proti Evropě. Komentáře se liší v míře tvrdosti navrhované evropské reakce – od okamžitých protiopatření až po výzvy k chladné hlavě a diplomatické zdrženlivosti. Druhým silným tématem je ostrá kritika vysokého počtu nemocenských dní v Německu ze strany spolkového kancléře Friedricha Merze. Závěrem se tisk věnuje i nejisté situaci v Sýrii a možné roli Evropy při jejím dalším vývoji.

Evropsko-americké vztahy a spor o Grónsko

REUTLINGER GENERAL-ANZEIGER zdůrazňuje, že Evropa musí konečně reagovat jednotně a rozhodně. Ideální by podle listu nebyla pomalá Evropská unie, ale „jádrová Evropa“ složená z Německa, Francie, Polska a Itálie, ideálně posílená o Velkou Británii. Reakce by však měla být promyšlená a diplomaticky citlivá, protože eskalace konfliktu by neprospěla žádné straně.

Magazín CICERO volá po tvrdém postupu. Podle něj Evropa rozumí Donaldu Trumpovi pouze skrze jazyk moci a ekonomického tlaku. Okamžité hrozby odvetných cel by zvýšily náklady konfliktu i pro samotné USA a posílily odpor proti Trumpovým plánům uvnitř americké politické scény.

 SÜDKURIER varuje před krajním scénářem: konfliktem mezi spojenci v rámci NATO. Myšlenka, že by američtí vojáci mohli čelit dánským jednotkám, je podle listu alarmujícím důkazem, kam až Trumpova politika zašla. Otázkou zůstává, zda je Evropská unie vůbec schopna amerického prezidenta účinně brzdit nástroji obchodní politiky.

Podle STRAUBINGER TAGBLATT je politika ústupků definitivně u konce. List navrhuje dvě konkrétní páky: zdanění amerických technologických gigantů nebo cla zaměřená na zemědělské produkty, které by přímo zasáhly Trumpovu voličskou základnu.

Naopak  AUGSBURGER ALLGEMEINE apeluje na klid. Trumpova nepředvídatelnost je podle listu dlouhodobou součástí jeho osobnosti a obchodní taktiky. V této situaci může být výhodou, že v čele Německa stojí zkušený právník a ekonom Friedrich Merz, který by mohl využít chladnou hlavu a kreativní vyjednávání.

 NÜRNBERGER ZEITUNG upozorňuje, že cla by nakonec zaplatili sami Američané. Spor o Grónsko by se tak mohl stát slabým místem Trumpovy administrativy, zejména pokud zesílí domácí politická opozice – první náznaky se očekávají při podzimních volbách do Kongresu.

WESER-KURIER připomíná, že USA se podle své vlastní bezpečnostní strategie snaží oslabovat EU podporou nacionalistických a krajně pravicových stran. Evropská jednota je podle listu klíčovou obranou menších států proti tlaku velmocí.

Český úhel pohledu

Pro Českou republiku je spor o Grónsko varováním, jak rychle se mohou narušit transatlantické vztahy, na nichž stojí evropská bezpečnost. Praha má zásadní zájem na silné a jednotné EU, protože samostatně by podobnému tlaku čelila jen velmi obtížně.

Kancléř Merz a kritika vysoké nemocnosti

Listy MEDIENGRUPPE BAYERN podporují kancléře Merze v jeho kritice vysokého počtu nemocenských dní. Uvádějí, že oficiální statistika 14,5 dne ročně je zkreslená, protože nezahrnuje první dva dny absence. Skutečný počet se podle nich pohybuje mezi 20 a 22 dny. Diskuse o omezení náhrady mzdy za první den nemoci je podle listu legitimní.

 KÖLNER STADT-ANZEIGER však varuje, že Merz svými výroky stigmatizuje část společnosti a působí dojmem, že realitě běžných zaměstnanců nerozumí. Takový přístup může podle listu spíše demotivovat, než vést ke zvýšení pracovní morálky.

NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG upozorňuje na rizika zpřísnění nemocenských pravidel. Příkladem jsou USA, kde absence placených nemocenských dní nevede k vyšší produktivitě, ale naopak k šíření nemocí, delším výpadkům práce a vyšší úmrtnosti.

Český úhel pohledu

Debata v Německu je velmi blízká české diskusi o nemocenské a pracovním vytížení. Zkušenosti z USA ukazují, že tlak na „chození do práce za každou cenu“ může mít opačný efekt, než politici očekávají.

Sýrie a nové geopolitické uspořádání

MÄRKISCHE ODERZEITUNG popisuje Sýrii jako zemi na prahu nového začátku, jehož směr zatím není jasný. Současné vedení se snaží udržovat vztahy se všemi aktéry kromě Íránu. Evropa má podle listu jedinečnou příležitost vstoupit do hry prostřednictvím investic, pomoci a politického dialogu. Zejména Německo, kde žije přibližně milion Syřanů, má silný zájem na stabilizaci země.

Český úhel pohledu

Stabilní Sýrie by mohla snížit migrační tlak na Evropu, což je i český bezpečnostní zájem. Aktivnější evropská role by zároveň omezila vliv Ruska, Číny a států Perského zálivu v regionu.

Závěrečné shrnutí

Německý tisk dnes jasně ukazuje, že Evropa stojí před zásadní volbou: buď bude vůči Spojeným státům vystupovat jednotně a sebevědomě, nebo riskuje další oslabení své pozice. Spor o Grónsko se stává symbolem širší krize transatlantických vztahů. Současně se v Německu rozbíhá citlivá debata o pracovním nasazení, která může mít dopad na celou Evropu.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)