NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (19. 2. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 19. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německé deníky se dnes věnují čtyřem silným tématům: debatě o evropské jaderné odstrašující strategii, aféře kolem neoznačených AI-záběrů v pořadu ZDF „Heute Journal“, problematickému startu elektronické pacientské karty a tradičnímu politickému „popichování“ během politického Popelečního dne. Významné místo zaujímá také výročí pravicově extremistického útoku v Hanau. Tón komentářů je místy varovný, místy sebereflexivní – a v otázkách bezpečnosti a důvěry ve stát i média zřetelně znepokojený.

Jaderné zbraně a evropská bezpečnostní architektura

Debata o atomovém odstrašení v Evropě se znovu otevřela v kontextu nejistoty ohledně spolehlivosti amerického „jaderného deštníku“.

 SÜDDEUTSCHE ZEITUNG upozorňuje, že kancléř Merz potvrdil závazek Německa k Atomwaffensperrvertrag i ke smlouvě Zwei-plus-Vier. Německo tedy „nesmí a nechce“ být jadernou mocností. List však upozorňuje na praktické limity: francouzský i britský arzenál jsou příliš malé na ochranu celé Evropy. Navíc francouzské zbraně jsou převážně námořní a projekt společného německo-francouzského bojového letounu naráží na problémy. Otazník visí i nad budoucí politickou reprezentací ve Francii.

 FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG jde ostřeji dál: za nezodpovědné nepovažuje uvažování o německém jaderném vyzbrojení, ale právě naopak – „neuvažování“.

DER TAGESSPIEGEL navrhuje evropskou nukleární odstrašující architekturu pod demokratickou kontrolou EU a kompatibilní s NATO. Nešlo by o německé bomby, ale o společnou evropskou bezpečnostní koncepci. Odstrašení je podle listu morálně problematické, ale funguje pouze tehdy, je-li věrohodné.

Český úhel pohledu

Pro Českou republiku je tato debata klíčová. Praha je tradičně silně proatlantická a spoléhá na NATO. Pokud by se však důvěra v americké garance dál oslabovala, otázka evropského pilíře bezpečnosti by se stala i českým tématem. ČR sice nikdy neusilovala o jaderné ambice, ale jako středoevropská země sousedící s válkou zasaženou oblastí by byla zásadně ovlivněna jakýmkoli posunem v evropské bezpečnostní doktríně.

Aféra ZDF: Neoznačené AI-záběry v „Heute Journal“

ZDF odvysílala AI-generované pohyblivé obrázky bez označení jejich původu. Po kritice se omluvila.

MÜNCHNER MERKUR zdůrazňuje odpovědnost velkých veřejnoprávních médií v době, kdy veřejnost obtížně rozlišuje mezi pravdou a lží. S miliardovými rozpočty mají podle listu dostatečné prostředky k ověřování autenticity obsahu.

 KÖLNER STADT-ANZEIGER požaduje personální i systémové důsledky. Ve hře je důvěra veřejnosti v média jako celek.

Český úhel pohledu

Česká debata o důvěryhodnosti médií, včetně veřejnoprávních, je dlouhodobě citlivá. Pokud se podobné pochybení stane v Německu, kde je mediální prostředí tradičně považováno za velmi profesionální, rezonuje to i v českém prostoru. S nástupem generativní AI bude otázka transparentního označování obsahu zásadní i pro české televize a zpravodajské servery.

Elektronická pacientská karta (ePA) – „Stotterstart“

Elektronická pacientská karta má v Německu pomalý a komplikovaný rozjezd.

MÄRKISCHE ODERZEITUNG hovoří o „stotterstartu“. Problémem je složitý proces registrace, množství autentifikací, PINů a kódů, což je odrazující zejména pro starší občany.

 REUTLINGER GENERAL-ANZEIGER upozorňuje, že klíčové je, aby byla karta užitečná hlavně pro lékaře – jako efektivní nástroj pro správnou diagnózu.

F FRANKFURTER RUNDSCHAU kritizuje nízké využívání a vyzývá občany, aby digitalizaci „nevyseděli“. Bezpečnostní nároky přirozeně komplikují vstupní proces.

Český úhel pohledu

České zdravotnictví rovněž postupně digitalizuje (eRecept, sdílené zdravotnické záznamy). Německé zkušenosti ukazují, že technická překomplikovanost může odradit veřejnost. Pro ČR je to varování: uživatelská jednoduchost je stejně důležitá jako bezpečnost.

Politický Popeleční den – tradice nebo přežitek?

Tradiční politické akce stran přinášejí ostrou rétoriku.

NÜRNBERGER NACHRICHTEN konstatují, že o pokání či pokoře nemůže být řeč. Jde spíše o mediální prostor a stranické vymezování.

 NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG považuje akci za archaickou, ale zároveň lidsky pochopitelnou: vytváří sounáležitost skrze vymezování se vůči druhým.

STRAUBINGER TAGBLATT soudí, že jde o vhodnou příležitost sledovat vnitrostranické vztahy.

Český úhel pohledu

Česká politika podobnou tradici nemá, ale ostré stranické mítinky a rétorická konfrontace jsou rovněž běžné. Německý Popeleční den je zajímavý jako kulturně-politický fenomén – kombinace folklóru a politického marketingu.

Výročí útoku v Hanau

Dnes je šest let od pravicově extremistického útoku v Hanau, při němž zemřelo devět lidí s migrační minulostí, pachatel následně zabil svou matku i sebe.

DIE TAGESZEITUNG zdůrazňuje, že Hanau není minulostí, ale přítomností. Společnost musí „vidět, poslouchat a odporovat normalizaci pravicových narativů“.

Český úhel pohledu

Pro Česko je téma extremismu rovněž aktuální. Německá veřejná reflexe podobných tragédií ukazuje důraz na společenskou odpovědnost a dlouhodobou paměť. Otázka je, do jaké míry česká společnost dokáže podobné události zpracovávat stejně systematicky.

Stručné shrnutí

Německý tisk dnes osciluje mezi bezpečnostními obavami, technologickými výzvami a otázkou důvěry – v média, ve stát i ve společnost samotnou. Debata o evropském jaderném odstrašení ukazuje hlubokou nejistotu v transatlantických vztazích. Paralelně probíhá diskuse o digitální modernizaci i o hranicích politické kultury.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)