
Německé deníky se dnes téměř jednohlasně věnují útokům USA a Izraele na Írán. Komentáře se zásadně liší v hodnocení: část redakcí varuje před regionálním „požárem“ a destabilizací Blízkého východu, jiní autoři považují zásah za nutný krok proti teokratickému režimu. Opakovaně se objevuje otázka, zda má Washington plán „na den poté“ a zda může dojít k pádu režimu bez rozsáhlého krveprolití. Významnou roli v debatě hraje i Evropa – některé listy ji vyzývají, aby se aktivně podílela na budování nového Íránu.
FRANKFURTER RUNDSCHAU varuje před nepředvídatelnými důsledky. Připouští, že Washington a Jeruzalém mohou mít důvody „přibrzdit“ íránské vedení, současný postup je však podle listu chybný a hrozí rozšířením konfliktu na celý region i svět. USA podle komentáře nemají jasně definováno, kde a kdy má operace skončit; výzva k převzetí moci íránským lidem naráží na roztříštěnost opozice a etnicko-náboženské napětí v zemi i regionu.
SAARBRÜCKER ZEITUNG rovněž upozorňuje na riziko trvalé nestability. Trump měl podle listu ignorovat varování arabských partnerů a jednat pod vlivem izraelského premiéra Netanjahua. Výsledkem může být posun regionálních aliancí – příkladem je obranná dohoda Saúdské Arábie s Pákistánem. Válka tak může otevřít „novou éru“, nikoli však tu, kterou si Washington přeje.
MÄRKISCHE ODERZEITUNG připomíná, že ani „dekapitace“ režimu neznamená jeho okamžitý pád. Neozbrojené opozici stojí proti dobře vyzbrojené Revoluční gardy a bezpečnostní aparát. List odkazuje na zkušenosti USA v Afghánistánu, Iráku a Libyi jako varování před chaosem po vnějším zásahu.
HANDELSBLATT pochybuje o možnosti nekrvavé změny režimu a tvrdí, že Trump nemá plán pro „den poté“. Skutečný „regime change“ by si s velkou pravděpodobností vyžádal i americké pozemní jednotky – což je riziko, které se Washington může zdráhat nést.
REUTLINGER GENERAL-ANZEIGER vyvažuje argumenty obou stran: pro jedny je to šance na demokratickou budoucnost, pro druhé porušení mezinárodního práva. List zdůrazňuje roli OSN a varuje před rozhodováním o válce bez mezinárodního mandátu.
RHEIN-NECKAR-ZEITUNG útoky kritizuje a spekuluje, že Trump i Netanjahu mohou odvádět pozornost od domácích problémů. Upozorňuje na riziko civilních obětí a na možné reakce Ruska a Číny jako partnerů Íránu.
Pro Česko znamená eskalace především bezpečnostní a energetické riziko. Přímé narušení dopravy v Perském zálivu by mohlo ovlivnit globální ceny ropy a plynu, a tím i ceny pohonných hmot a energií v ČR. Dalším faktorem je migrační tlak při regionální destabilizaci a také bezpečnostní rizika v Evropě (terorismus, kyberútoky). Debata o mezinárodním právu a roli OSN rezonuje i v českém prostředí, kde je silné vnímání legitimity zásahů a jejich mandátu.
FULDAER ZEITUNG považuje útok za sice „v mezinárodněprávním ohledu problematický“, ale odpovídající pocitu spravedlnosti. Doufá v porážku „krutého režimu mulláhů“ s co nejmenším počtem obětí a ve svržení teokracie.
NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG vidí šanci na převrat, zejména pokud by režim ztratil klíčové lídry. Připouští však „worst case“ scénář udržení moci. Zdůrazňuje potřebu klidného přechodu a vyjednávání bez odvetných akcí.
AUGSBURGER ALLGEMEINE útoky vítá s argumentem, že mají zabránit Íránu stát se jadernou mocností ohrožující i Evropu. Pád režimu by podle listu mohl otevřít „okno příležitosti“ pro demokratický Írán.
SÜDDEUTSCHE ZEITUNG vyzývá Evropu, aby se aktivně podílela na budování nového Íránu, pokud by se režim skutečně zhroutil. Kritizuje pasivní vyčkávání a pouhé citování paragrafů mezinárodního práva.
Česká veřejná debata je tradičně citlivá na otázku jaderného šíření a bezpečnosti Izraele. Zároveň však platí silná opatrnost vůči vojenským intervencím bez jasného plánu obnovy. Pokud by došlo k pádu režimu, EU – a tedy i ČR – by čelily otázce, zda a jak se podílet na rekonstrukci, humanitární pomoci či bezpečnostní stabilizaci. To by mělo rozpočtové i politické dopady.
Německý tisk je hluboce rozdělen mezi varování před regionální a globální eskalací a naději na pád íránského režimu. Kritici poukazují na absenci plánu „po válce“ a riziko chaosu, zastánci vidí šanci zabránit jadernému vyzbrojení a otevřít cestu k demokracii. Pro Evropu – a tedy i Česko – jde o bezpečnostní, energetickou i politickou výzvu s potenciálně dalekosáhlými důsledky.