NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (23. 1. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 23. ledna 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německé komentáře dnes hodnotí projev kancléře Friedricha Merze na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, zejména jeho snahu reagovat na „svět velmocí“ bez zbytečné konfrontace s Donaldem Trumpem a současně hájit roli NATO. Dalším velkým tématem je formální založení Trumpem iniciovaného „Friedensratu“, který část tisku popisuje jako cynický projekt bez demokratické legitimity a s prvky osobního kultu. Výrazně rezonuje i hlasování Zelených v Evropském parlamentu k dohodě EU–Mercosur, kde jim komentátoři vyčítají taktickou i hodnotovou chybu a faktické spojenectví s agrární lobby a evropskou krajní pravicí. Na závěr se tisk vrací k rostoucím doplatkům na péči v domovech seniorů a k otázce, zda je financování péče ještě udržitelné pro střední třídu.

1) Davos: Projev kancléře Merze a „svět, kde rozhoduje moc“

FREIE PRESSE (Chemnitz) doporučuje zapamatovat si Merzovu větu: „Svět, v němž rozhoduje jen moc, je nebezpečné místo.“ List ji čte jako výstižné pojmenování temnější fáze mezinárodní politiky, ale zároveň připomíná, že moc hrála roli vždy – a že poválečný světový řád po roce 1945 různými (často subtilními) způsoby sloužil také k zajištění amerických zájmů.

 FLENSBURGER TAGEBLATT hodnotí Merzův projev jako „chytrý“: kancléř se vyhnul přímé kritice Trumpa, ale zároveň mu „nepodlézal“. Podle deníku Merz uznává nové mocenské reálie a činí z nich závěry, aniž by se přidal k evropským hlasům předčasně odepisujícím NATO. Taková „předběžná výpověď“ NATO by podle listu Trumpa spíše povzbudila k dalšímu zpochybňování aliance.

RHEIN-NECKAR-ZEITUNG (Heidelberg) souhlasí, že Trumpovo imperiální vystupování je výzvou, a oceňuje Merzovu formulaci o nebezpečnosti světa, kde platí jen moc. Zároveň však podotýká, že kancléř se z taktických důvodů vyhýbá explicitnímu závěru: Evropa potřebuje ekonomickou a technologickou emancipaci jak od USA, tak od Číny – a evropský hospodářský prostor je prý dost velký, aby toho byl schopen.

 CICERO si všímá Merzovy snahy neodstřihnout se od Trumpa „příliš jednoduše“ a nepodlehnout pouhé reflexní distanci. Trump to podle magazínu „ocenil“ tím, že Merze jako jediného vládního šéfa ve svém projevu zmínil pozitivně. Davos je podle CICERA zlom a Merzův výkon tomu odpovídal – i když se mu nepodařilo Trumpa osobně potkat; možná to prý bylo nakonec lepší.

Český úhel pohledu (blok Davos/Merz)

Pro Česko je Merzova linka – neeskalovat zbytečně konflikt s USA, ale současně trvat na NATO – klíčová. Česká bezpečnost stojí na alianci a jakýkoli evropský „signalizační chaos“ (výroky o konci NATO, předčasné rozchody) by měl pro malé státy nepoměrně vyšší náklady než pro velmoci. Zároveň je české téma i Merzova opatrně naznačená „technologická a ekonomická emancipace“ EU: pokud Evropa začne vážně tlačit na strategickou soběstačnost (obrana, čipy, energie, kritické suroviny), bude to mít dopad na český průmysl, investice a dodavatelské řetězce – pozitivní i negativní. ČR se bude muset rozhodnout, zda v těchto iniciativách bude jen subdodavatelem, nebo aktivním spolutvůrcem.

2) Trumpův „Friedensrat“: mír, nebo projekt moci?

FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG komentuje vznik Trumpem iniciovaného „Friedensratu“ s ironickou skepsí: místo pěti stálých členů s vetem by podle listu měl v novém „velkém bezpečnostním systému“ fakticky veto „jeden muž“. A v exekutivní radě má být zatím mimo Trumpova ministra zahraničí jen minimum osob s demokratickou legitimitou. F.A.Z. zároveň upozorňuje na rozpor: Trumpův tábor často útočí na „nevolené mezinárodní byrokraty“, ale zde vytváří strukturu, která sama vyvolává otázky legitimity. List dodává, že uznání Trumpovy „světovlády“ je zatím omezené (řádově několik desítek států) a motivace podporovatelů bude často pragmatická: někdo potřebuje peníze, jiný chce obchody a přízeň „velkého předsedy“.

MEDIENGRUPPE BAYERN jde ještě tvrději: označuje projekt za „čirý cynismus“ a poukazuje na to, že už samotná pozvánka pro Vladimira Putina má vypovídat o reálném „mírovém“ záměru. Podle komentáře nejde o mír, ale o permanentní ponižování dosavadních spojenců a o sebezbožštění. Silně kritizuje i symboliku: logo připomíná OSN, ale v jeho středu prý dominuje „přerostlá“ mapa USA, navíc ve zlaté barvě – jako vizuální manifest velikášství.

Český úhel pohledu (blok Friedensrat)

Z českého pohledu je nejdůležitější praktická otázka: zda podobné iniciativy nenaruší mezinárodní instituce a pravidla, o která se malé státy opírají. ČR dlouhodobě profituje z prostředí, kde existují procedury, aliance a vymahatelné rámce – ať už v EU, NATO, OSN nebo v mezinárodním právu. Pokud se svět posune k modelu „ad hoc klubů“ kolem jedné velmoci a jejího vůdce, malé země se dostávají do slabší vyjednávací pozice. Současně ale platí, že česká diplomacie bude muset umět číst i „transakční“ logiku takových projektů: kdo je v jaké koalici, co za podporu očekává a jaké to má dopady na Evropu – včetně ekonomiky a bezpečnosti.

3) Mercosur a Zelení: hlasování, které bolí politicky i hodnotově

 SÜDDEUTSCHE ZEITUNG se věnuje hlasování o dohodě EU–Mercosur v Evropském parlamentu a tvrdě kritizuje německé Zelené. Špička strany v Berlíně podle komentáře nemůže být překvapená, že působí „bedröppelt“ (zaraženě), protože postup jejich stranických kolegů ve Štrasburku je prý fatální na více rovinách. Jednak jde o politickou taktiku: těsně před zemskými volbami v „Mittelständler-Ländle“ Baden-Württembergu si prý Zelení vědomě poštvali proti sobě ekonomiku. A hlavně: Zelení podle listu pomohli prosadit nejen zájmy francouzských a polských agrárních skupin, ale fakticky i zájmy evropské pravice. Ironie je v tom, že právě Zelení obvykle varují před „viklavými brandmauer“ (oslabením ochranných hrází proti extrémům) – zde se prý chovají tak, že se člověku „smích zasekne v krku“.

 DARMSTÄDTER ECHO doplňuje, že iniciátorům přezkumného návrhu šlo výhradně o zablokování dohody. Argumenty pro to, aby se do toho vložil Evropský soudní dvůr, mohou existovat – ale soud by se věcí prý zabýval i na základě polského podnětu. Proč tedy někteří Zelení „naskočili na koně“, kterého agrární lobby vytáhla jako poslední trumf proti Mercosuru? A jak si Zelení obhájí, že se v praxi svezli na stejné vlně s krajní pravicí?

Český úhel pohledu (blok Mercosur/Zelení)

Pro Česko je Mercosur typickým testem evropské schopnosti jednat strategicky: jde o obchod, geopolitiku i hodnoty (zemědělství, klima, standardy). Český průmyslový stát může z liberalizace obchodu profitovat, ale zároveň je citlivý na to, když EU působí jako partner, který nedokáže dotahovat dohody do konce. Z hlediska českého čtenáře je navíc zajímavá i vnitropolitická rovina: němečtí Zelení jsou v Evropě často „normotvůrci“ témat (klima, regulace, standardy) a jejich taktická chyba má dopad daleko za hranicemi Německa. Pokud se v EU upevní dojem, že rozhodování lze blokovat přes poslední procesní manévry, bude to brzdit i jiné dohody a oslabovat evropskou ekonomiku – a tím nepřímo i ČR, která je na vývozu v rámci EU zásadně závislá.

4) Péče o seniory: rostoucí doplatky a tlak na střední třídu

 TAGESZEITUNG upozorňuje na data asociace náhradních zdravotních pojišťoven: pro první rok pobytu v zařízení dlouhodobé péče vycházejí celkové náklady v průměru na 3 245 € měsíčně a jsou o 261 € vyšší než loni. Pojištění pokryje jen část, průměrný vlastní doplatek je 1 982 € měsíčně. Taz zdůrazňuje, že taková částka převyšuje průměrnou vyplácenou penzi a zároveň i „modelovou“ penzi kolem 1 800 € po 45 letech odvodů při průměrné mzdě. Náklady tak podle listu „požírají“ úspory střední třídy a prohlubují majetkovou nerovnost – a protože na tom politici nezískají body, péče prý není vysoko na agendě. Podle taz se z péče musí stát velké téma – politicky i soukromě.

 MÄRKISCHE ODERZEITUNG píše, že napětí v péči se týká celé společnosti a její financování je solidární úkol. Přenášet rostoucí část nákladů na samotné potřebné – nejslabší článek – považuje za nesprávné. Kritizuje i postup ministryně (v textu uvedené jako Nina Warken), která se podle listu „schovává“ za komisi. Nástroje jsou prý známé: vyjmutí „nepojistných“ výdajů z péče a valorizace (dynamizace) federálního příspěvku.

Český úhel pohledu (blok péče)

Téma má pro Česko mimořádně přímý přesah: stárnutí populace, nedostatek personálu v sociálních službách a růst doplatků jsou u nás stejné, jen často méně viditelné v mediální debatě. Německá čísla ukazují, jak rychle se může systém posunout do stavu, kdy běžná penze nestačí ani na vlastní doplatek – a zátěž padá na rodiny a jejich úspory. Pro české domácnosti je to varování: i pokud stát formálně „zajišťuje“ péči, ekonomická realita může znamenat masivní doplatky, prodeje majetku nebo finanční pomoc dětí rodičům. A pro českou politiku je to signál, že bez systémových kroků (financování, kapacity, domácí péče, prevence) se problém bude pouze odsouvat do budoucna – kde bude dražší a bolestivější.

Závěrečné shrnutí

Německý tisk dnes vidí Davos jako moment, kdy se Evropa snaží najít realistický tón mezi mocenskou politikou USA a vlastní odpovědností – Merz je hodnocen jako věcný, ale takticky opatrný. Trumpův „Friedensrat“ je naopak líčen jako kontroverzní projekt s problematickou legitimitou a silnou symbolikou moci. V Evropě se zároveň rozhořel spor kolem Mercosuru a role Zelených, zatímco doma v Německu sílí tlak na řešení drahé péče, která čím dál více dopadá na střední třídu.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)