NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (25. 3. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 25. března 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německý tisk dnes komentuje tři hlavní okruhy: výrok spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, který označil válku USA a Izraele proti Íránu za rozpornou s mezinárodním právem, nové obchodní dohody Evropské unie s Austrálií a neúspěšnou justiční reformu Giorgie Meloniové v Itálii. Komentáře ukazují, jak hluboce se v Evropě prolíná geopolitika, obchodní strategie a obrana demokratických institucí. V případě Íránu se vede spor o to, zda je důležitější právní čistota, nebo strategická realita. U Austrálie naopak převažuje pohled, že Evropa se snaží vymanit ze závislosti na USA, Číně a geopoliticky rizikových trzích.

1. Steinmeier, Írán a spor o mezinárodní právo

 T-ONLINE považuje Steinmeierův výrok za politicky problematický ne proto, že by byl nutně věcně chybný, ale proto, že jej pronesl v okamžiku, kdy se spolková vláda snaží držet opatrnější diplomatickou linii. Podle komentáře tím prezident zbytečně oslabil vládní pozici vůči spojencům.

 RHEIN-NECKAR-ZEITUNG upozorňuje, že Evropa si zatím nemůže dovolit luxus úplného morálního odstupu od USA. Ať je Donald Trump vnímán jakkoli kriticky, Spojené státy zůstávají kvůli vojenské, finanční a digitální převaze pro Evropu nadále nepostradatelné.

 PFORZHEIMER ZEITUNG kritizuje Steinmeiera za to, že právě v nejcitlivějším okamžiku sáhl po nejtvrdším možném slovníku. Z právního hlediska může být jeho výrok obhajitelný, ale politicky jde podle listu o riskantní gesto, které je v rozporu s potřebou ukončit válku spíše diplomaticky než symbolicky.

DIE  WELT  mu vytýká morální nadřazenost a nedostatek strategického vnímání íránské hrozby. Podle komentáře Steinmeier podceňuje nejen nebezpečí, které íránský režim představuje pro vlastní obyvatelstvo, ale i pro Izrael, celý region a Západ. List tvrdí, že schovávat se za mezinárodní právo může v tomto případě fakticky znamenat ochranu režimu, který sám mezinárodní právo dlouhodobě porušuje.

TAGESSPIEGEL připouští, že válka může být skutečně v rozporu s mezinárodním právem, ale pokládá širší otázku: má mezinárodní právo sloužit k ochraně vražedných režimů před pádem, a existuje vůbec praktická a zároveň právně čistá cesta, jak takové režimy odstranit?

Český úhel pohledu

Pro českého čtenáře je to důležité hlavně proto, že jde o stejný typ dilematu, který se opakovaně vrací i ve střední Evropě: právní principy versus bezpečnostní realita. Česko je jako menší stát existenčně závislé na fungování mezinárodního práva, ale zároveň ví, že bez americké moci by evropské bezpečnostní záruky vypadaly mnohem slaběji. Spor o Steinmeierův výrok proto není jen německá akademická debata, ale dotýká se i českého uvažování o USA, Izraeli, Rusku a hranicích západní solidarity.

2. EU a Austrálie: nová obchodní dohoda jako geopolitický nástroj

MEDIENGRUPPE BAYERN, včetně PASSAUER NEUE PRESSE, připomíná, že jednání o dohodě trvala osm let a opakovaně se zadrhla i na zdánlivě okrajových sporech, například kolem agrárních dovozů nebo australského prosecca. Dnešní svět je však podle komentáře natolik krizový, že Evropa už si nemůže dovolit blokovat strategické dohody kvůli podobným detailům.

 FRANKFURTER RUNDSCHAU označuje dohodu za další krok správným směrem. Nejde jen o širší obchodní možnosti, ale i o snížení zranitelnosti EU díky větší diverzifikaci partnerů. Zároveň tím Evropa posiluje vazby s důležitou střední mocností v indo-pacifickém prostoru, který bude podle komentáře pro budoucí světovou ekonomiku stále důležitější.

 FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG zdůrazňuje surovinový rozměr celé dohody. Austrálie těží téměř polovinu světového lithia a je významným hráčem v oblasti vzácných zemin. EU si tak neotevírá jen přístup k těmto surovinám, ale i možnost spolupracovat s Austrálií na jejich dalším zpracování. To je důležité hlavně proto, že zpracování lithia, vzácných zemin a dalších strategických surovin dnes ve velké míře ovládá Čína. Podle listu jde tedy o pokus vymanit se současně ze závislosti na dvou obtížných partnerech – na Číně i na USA.

 BÖRSEN-ZEITUNG připomíná, že Austrálie se svými 27 miliony obyvatel nemůže nahradit obchodní váhu USA nebo Číny. To ale neznamená, že jde o zanedbatelný krok. Podle komentáře mají podobné dohody význam nejen kvůli obchodu, ale i kvůli širší spolupráci – například v kyberbezpečnosti, krizovém řízení a obraně proti hybridním hrozbám. Obchodní dohody tak podle listu posilují nejen ekonomiku, ale i evropskou odolnost.

 VOLKSSTIMME upozorňuje, že dohoda nebude mít jen vítěze. Tvrdší konkurence může dopadnout především na evropské zemědělce, například kvůli australskému hovězímu masu. Politicky však podle deníku dohoda ukazuje, že EU je stále schopná shodnout se na strategickém kompromisu a vystupovat jako protiváha vůči autoritářským režimům.

Český úhel pohledu

Pro Česko je tohle mimořádně podstatné téma. Česká ekonomika je exportní, průmyslová a silně napojená na evropské dodavatelské řetězce. Jakákoli snaha EU získat stabilnější přístup k lithiu, vzácným zeminám a novým trhům je důležitá i pro český automotive, bateriový průmysl, obranný sektor i technologické firmy. Z českého pohledu je navíc důležité, že se obchodní dohoda nečte jen jako byznys, ale i jako bezpečnostní politika jinými prostředky. Česko, které samo řeší strategické suroviny a otázku průmyslové odolnosti, má na takové diverzifikaci jasný zájem.

3. Itálie: neúspěšná justiční reforma Meloniové

 SÜDDEUTSCHE ZEITUNG komentuje neúspěch justiční reformy v Itálii jako důležitou brzdu další koncentrace moci. Deník připouští, že ani v případě jejího schválení by Itálie okamžitě nesklouzla do diktatury, reforma by však podle něj znamenala zásah do dělby moci. Rétorika Giorgie Meloniové navíc podle listu naznačovala snahu upravit si justici tak, aby produkovala politicky příjemnější rozsudky.

List zdůrazňuje, že odmítavý postoj byl zvlášť silný mezi mladšími voliči do 34 let, kde nesouhlas dosáhl 61 procent. Výrazné „ne“ zaznělo také od lidí, kteří mají problém vyjít s penězi do konce měsíce. Podle komentáře nejde jen o ústavní či právní debatu, ale i o širší sociální reakci části společnosti, která má pocit, že má málo příležitostí, málo vlivu a je málo slyšet.

Český úhel pohledu

Pro českého čtenáře je tento italský příběh důležitý jako připomínka, že tlak na instituce nepřichází jen z východu Evropy nebo z Maďarska, ale i z velkých členských států EU. Debata o justici, dělbě moci a politickém vlivu na soudy má navíc v českém prostředí velmi citlivý ohlas. To, že reforma nakonec neprošla, lze číst jako signál, že i v dnešní rozkolísané Evropě ještě existují hranice, za které voliči část politiky nepustí.

Shrnutí

Německý tisk dnes ukazuje Evropu ve třech různých, ale propojených rovinách: jako kontinent, který si není jistý, jak mluvit o válce a právu; jako ekonomický blok, který hledá nové spojence a suroviny; a jako prostor, kde se stále znovu rozhoduje o síle demokratických institucí. Společným jmenovatelem všech tří témat je otázka evropské odolnosti. Ať už jde o bezpečnost, obchod nebo justici, Evropa se snaží přizpůsobit světu, který je stále tvrdší a méně stabilní.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)