
Dnešní německé deníky komentují zejména:
smrt Brigitte Bardot, Trumpův personální kult, ukrajinskou mírovou rovinu před setkáním Trump–Zelenskyj, zákaz silvestrovských ohňostrojů a rizikové Landtagswahlen 2026 s potenciálem rekonstrukce mapy politické moci v Německu.
MÄRKISCHE ODERZEITUNG (Frankfurt/Oder)
Zmiňuje, že návštěva Zelenského v USA se odehrává ve stínu americké dominance v otázce míru:
„Bez USA nejsou záruky bezpečnosti – to je fakt, který nelze obejít.“
LÜBECKER NACHRICHTEN
Varují, že Evropa opakovaně přeceňuje morální apel jako nástroj vyjednávání:
Evropa podle nich znovu doufá, že „Trump půjde správnou cestou“, ale nechápe realitu mocenského vlivu.
SÜDDEUTSCHE ZEITUNG
Přináší nejostřejší kritiku:
Trump podle listu vytvořil kult osobnosti, který historicky asociuje autoritářské režimy (paralely s Mao, Stalin, Ceaușescu, KLDR, nikoli však srovnání „jeden k jednomu“).
Tato rétorika je zásadní i pro Česko:
REUTLINGER GENERAL-ANZEIGER
Argumentuje, že debata o zákazu je emocionálně přehřátá.
Útoky na složky IZS mají být trestány už dnes – bez ohledu na předmět útoku.
Preferuje regulovaná městská pravidla ohňostroje.
NÜRNBERGER NACHRICHTEN
Navrhují nový koncept:
organizované show, drony, světelné projekce, kulturní rámec.
V Česku se debata vede zatím omezeně, první zákazy ohňostrojů ale již existují – Německý přístup ale ukazuje, kudy se můžeme dále ubírat:
AUGSBURGER ALLGEMEINE
Předpovídá, že rok 2026 může být bod zlomu:
5 voleb, hrozba rekonfigurace stranického systému, vrchol pravicového posunu.
STRAUBINGER TAGBLATT
Varuje, že pokud demokratické strany nebudou spolupracovat, AfD získá rozhodující postavení v několika spolkových zemích.
Vítězství AfD v příhraničních regionech by mělo přímý dopad na ČR:
FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG
Oceňuje přínos Bardot pro film jako symbol ženské emancipace, ale i ambivalenci její osobnosti a vliv třaskavé politické angažovanosti.
Poukazuje na kontrast mezi ikonickým obrazem a skutečnou identitou ženy, která měnila filmové paradigma.
PASSAUER NEUE PRESSE
Uznává její roli, přiznává ale, že politicky „sklouzla na krajní pravici“.
Brigitte Bardot byla ve střední Evropě vnímána méně jako politička a více jako symbol éry.
Debata o ní je pro Česko zajímavá jako zrcadlo:
zda lze být ikonou kultury, i když se hodnotově vyvíjí kontroverzně.