
DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 3. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?
Německý tisk se dnes soustředí především na ostrou debatu o budoucnosti sociálního státu, kterou vyvolaly návrhy CDU-blízkého Wirtschaftsratu na škrty v sociálních dávkách, zdravotnictví a pracovním trhu. Silnou pozornost vzbudila zejména myšlenka vyřazení zubních ošetření z veřejného zdravotního pojištění. Druhým výrazným tématem jsou výstražné stávky ve veřejné dopravě, které znovu otevřely otázku pracovních podmínek, délky pracovní doby a společenské hodnoty práce. Tisk se v názorech výrazně rozchází – od varování před sociálním rozkladem až po výzvy k tvrdým reformám a „konci pohodlnosti“.
FRANKFURTER RUNDSCHAU ostře kritizuje návrhy CDU-blízkého Wirtschaftsratu, který chce škrtat mateřské důchody, důchod od 63 let, zkrátit podporu v nezaměstnanosti a dokonce vyřadit zubní ošetření z katalogu zákonného zdravotního pojištění. Takový přístup by podle listu vedl k tomu, že se chudoba bude doslova „číst ze stavu chrupu“. List se ptá, za co vlastně CDU stojí, pokud systematicky upřednostňuje zájmy ekonomických lobby před sociální soudržností.
Podobně WIESBADENER KURIER varuje, že krátkodobé úspory ve zdravotnictví by byly rychle převáženy dlouhodobými zdravotními náklady. Neléčené zubní záněty mohou vést k srdečně-cévním onemocněním, mrtvicím či infarktům a oslabovat imunitní systém.
ND DER TAG jde ještě dál a upozorňuje, že Wirtschaftsratu nejde o reformy infrastruktury, ale o uvolnění prostoru pro daňové úlevy korporacím. Kritizuje návrhy na omezení úrazového pojištění při cestě do práce či zkracování podpory v nezaměstnanosti jako pokus vytvořit atmosféru strachu mezi zaměstnanci.
DIE RHEINPFALZ z Ludwigshafenu upozorňuje na zásadní slepotu debaty: téměř se nemluví o velkých majetcích, dědictvích a bezpracných příjmech. Podle listu mezinárodní srovnání ukazují, že zvýhodňování dědiců podniků spíše brzdí inovace než podporuje růst.
O něco smířlivější tón volí RHEINISCHE POST, která uznává, že sociální odvody jsou na hranici únosnosti a reformy jsou nevyhnutelné. Návrh vyřadit zubní péči z veřejného systému však považuje za závažnou profesní chybu, nikoli za „léčebný zákrok“.
Pro českého čtenáře je tato debata až nepříjemně povědomá. I v Česku se opakovaně objevují návrhy na vyšší spoluúčast ve zdravotnictví a zpochybňování rozsahu veřejného systému. Německá diskuse ale ukazuje, kam až může zajít, pokud se reforma redukuje pouze na rozpočtovou kalkulaci bez sociální perspektivy. V českém kontextu – kde je stav zubní péče už dnes silně závislý na příjmech – by podobné kroky znamenaly další prohlubování nerovností.
Portál T-ONLINE.DE podporuje tvrdší tón reformní debaty. Podle něj Německo „odvyklo zabírat“, pracuje se příliš málo a příliš krátce. V kontextu stárnoucí společnosti vidí řešení v delší pracovní době a omezení sociálního komfortu, i když připouští, že některé návrhy CDU působí necitlivě.
Naopak FREIE PRESSE z Chemnitzu varuje, že současná debata je čím dál hysteričtější, nepřináší realizovatelná řešení a otravuje společenské klima. V době, kdy je demokracie pod tlakem, považuje list tuto rétoriku za nebezpečnou.
I v Česku sílí narativ „málo pracujeme, moc si stěžujeme“. Německá zkušenost ale ukazuje, že zjednodušující moralizování místo strukturálních řešení vede spíše k polarizaci než k reformám. Produktivita, dostupnost práce a péče o rodinu nelze oddělovat – což je problém, který česká politika zatím řeší jen okrajově.
TAGESZEITUNG se staví na stranu odborů Verdi, které ve veřejné dopravě požadují kratší pracovní dobu, delší odpočinek a menší zátěž. Podle listu většina lidí nepracuje málo, ale příliš mnoho. Debata o „lenosti“ podle TAZ zakrývá skutečné problémy: systém minijobů, manželské zdanění a neplacenou pečovatelskou práci.
LAUSITZER RUNDSCHAU zdůrazňuje, že bez lepších pracovních podmínek nebude možné dlouhodobě zajistit provoz veřejné dopravy – zejména s ohledem na odchody do důchodu a plánované rozšiřování sítě.
Zcela opačný pohled nabízí MÜNCHNER MERKUR, který kritizuje požadavky Verdi jako odtržené od reality soukromého sektoru. Připomíná, že jistota zaměstnání ve veřejném sektoru je luxus, který si stát může dovolit jen díky daňovým poplatníkům.
Stávky v německé MHD připomínají české dilema: bez lidí veřejné služby nefungují, ale jejich financování naráží na politické limity. Německá debata je však otevřenější v pojmenování hodnoty práce a role státu jako zaměstnavatele – což v Česku často zůstává tabu.
Německý tisk dnes nabízí hluboký střet dvou vizí společnosti: jedné, která sází na tvrdé škrty a tlak na výkon, a druhé, která varuje před sociálním rozkladem a ztrátou důvěry. Diskuse o zubní péči, práci a veřejných službách ukazuje, že nejde jen o peníze, ale o směr, kterým se stát vydá. Pro Česko je to cenné zrcadlo – a varování, že jednoduchá řešení často vedou k dlouhodobým problémům.