NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (30. 1. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 30. ledna 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německé noviny se dnes soustředí na vládní prohlášení kancléře Merze o zahraniční politice, které zdůrazňuje potřebu větší evropské autonomie, a rovněž na kritiku i pochvalu jeho postojů směrem k USA, Rusku a globálním mocnostem. Další důležité téma je nové zákonné opatření na ochranu kritické infrastruktury, které novináři považují za reakci na aktuální bezpečnostní hrozby. Třetím hlavním bodem je rozhodnutí EU zařadit íránské revoluční gardy mezi teroristické organizace, které německá média hodnotí různě — od opožděného kroku až po nezbytný symbol.

Merzova vládní prohlášení a evropská zahraniční politika

1. SÜDDEUTSCHE ZEITUNG – Merz upozornil, že v době soupeření velmocí „fouká ostrý vítr“, a přesto by se evropské demokracie neměly cítit bezmocné. Podpora silnější obrany, konkurenceschopnosti a jednotného postupu je podle listu klíčová. Zdroj: https://www.sueddeutsche.de/ (přehledné shrnutí komentáře)
2. K KÖLNER STADT-ANZEIGER – Chválí Merze za nepřímé konfrontování Trumpa i Putina a vidí v něm vůdčí postavu, která by mohla podpořit vznik „evropské globální aliance demokracií“.
3. VOLKSSTIMME  (Magdeburg) – Pozitiva Merzovy rétoriky jsou viditelná, i když je stále otázkou, do jaké míry se odklon od dosavadní transatlantické politiky skutečně uskuteční.
4.  SAARBRÜCKER ZEITUNG – Poukazuje na to, že rozhodnutí EU i dalších aktérů závisí také na výkonu jiné klíčové ženy evropské politiky — Ursuly von der Leyen.
5. DIE GLOCKE  – Kriticky upozorňuje, že Unie zatím postrádá dostatečnou ekonomickou a vojenskou sílu, aby mohla prosazovat „jazyk mocenské politiky“ nezávisle na USA.
6.  NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG – Vidí ve vládním projevu snahu o redefinici hospodářské strategie jako pilíře strategické suverenity.
7.  STUTTGARTER ZEITUNG – Kritika, že vláda zatím neudělala dost pro zvýšení konkurenceschopnosti německé ekonomiky.

Český úhel pohledu

Z české perspektivy je zajímavé, jak německá média sledují role Německa a EU jako samostatných mocenských aktérů, nikoli pouze jako partnerů USA. I v Česku se často diskutuje, zda by Evropa (a NATO v širším slova smyslu) měla větší strategickou autonomii — včetně vlastní obrany a ekonomického vlivu. Německá debata je přitom konfrontuje s realitou hluboké vazby na transatlantické struktury a nejistotou, nakolik může evropská politika obstát ve světě rostoucí konfrontace velmocí.

Ochrana kritické infrastruktury

1.  SCHWÄBISCHE ZEITUNG – Kritizuje, jak německá politika, správa i podniky dosud přistupovaly k ochraně kritické infrastruktury jako k marginálnímu tématu, a upozorňuje na rizika bez dostatečné připravenosti.
2.  FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG – Podotýká, že nutnost nového zákona odhaluje propast mezi ambicemi politických výzev a realitou legislativy a administrativy.
3. TAGESZEITUNG  – Upozorňuje, že útok nemusí být nutně vojenský, ale může jít i o kybernetické či logistické selhání, které ochromí obyvatelstvo (např. výpadek elektrického proudu) — a volá po individuální přípravě obyvatel.

Český úhel pohledu

Téma ochrany kritické infrastruktury je i v Česku aktuální — a to nejen v kontextu hybridních hrozeb, ale i ekonomické a dopravní odolnosti systému. Diskuse kolem zajištění dodávek energie, vody nebo zdravotní péče se často objevují zejména v souvislosti s kybernetickými útoky a klimatickými výzvami. Německé komentáře podtrhují, že bez širší politické a administrativní reflexe může významná část infrastruktury zůstat zranitelná.

Zařazení íránských revolučních gard jako teroristické organizace

1.  FRANKFURTER RUNDSCHAU – Hodnotí zařazení íránských revolučních gard (IRGC) jako správné, ač opožděné; zdůrazňuje, že změna postojů odráží omezení západní politiky vůči Iránu.
2.  SÜDKURIER – Tvrdí, že až masakr neuvěřitelného rozsahu přiměl Evropu k zásadnímu kroku, a kritizuje, že sankce přicházejí pozdě a za cenu života mnoha Íránců.

Kontext z mezinárodních zpráv

Ekonomicky i právně byla IRGC dlouho diskutovaná v rámci EU jako teroristická organizace, ale nedávné rozhodnutí Rady EU znamená, že se dostala na oficiální seznam teroristických skupin, a to po mnoha letech debat a vnitřních odporů některých členských států. (The Guardian)

Český úhel pohledu

Z hlediska českého zahraničněpolitického diskurzu je označení IRGC za teroristickou organizaci významným signálem tuhé reakce EU na porušování lidských práv, ale zároveň upozorněním na omezení reálného vlivu sankcí na režimy s rozsáhlými represivními mechanismy. Diskuse kolem Íránu se v Česku běžně soustředí na bezpečnostní dopady, migraci a vztahy Západu s Blízkým východem — a německý komentář reflektuje, jak unijní země váží geopolitické tlaky a lidskoprávní odpovědnost.

Závěrečné shrnutí

Dnešní německé komentáře reflektují tři hlavní linie:
• silný důraz kancléře Merze na nový evropský postoj v zahraniční politice, včetně autonomie vůči USA a Rusku;
• kritiku slabé připravenosti na obranu kritické infrastruktury doma;
• a diskuzi o zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, což je chápáno jako symbolický, ale opožděný krok EU.

Celkově se německá média snaží zvážit národní a evropské zájmy vůči globálním hrozbám, přičemž zdůrazňují potřebu robustnější interní i externí politiky.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)