NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (31. 1. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 31. ledna 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německý tisk se dnes soustředí především na mezinárodní politiku a ekonomiku. Dominantním tématem je nominace Kevina Warshe na post šéfa americké centrální banky a otázka, zda bude schopen odolat politickému tlaku prezidenta Donalda Trumpa. Další silnou linií je eskalující napětí mezi USA a Íránem, včetně otevřených úvah o změně režimu v Teheránu. V domácí rovině se komentáře věnují varovným stávkám v městské dopravě a debatě o zvýšení tabákové daně.

1. USA: Federální rezervní systém, Trump a moc peněz

 FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG se věnuje osobnímu vývoji Kevina Warshe. Připomíná, že v letech 2006–2011 patřil k „jestřábům“ americké měnové politiky a v roce 2010 se stavěl proti uvolňování sazeb i přes téměř desetiprocentní nezaměstnanost po finanční krizi. Dnes však Warsh vystupuje jako ostrý kritik Fedu a jeho předsedy Jeroma Powella. Navzdory solidnímu hospodářskému růstu považuje snižování sazeb za nutné a inflační rizika považuje za zanedbatelná. FAZ zároveň upozorňuje, že Warsh obhajoval i Trumpova cla, přestože dříve patřil mezi zastánce volného obchodu.

 HANDELSBLATT se zaměřuje na politický rozměr nominace. Připomíná Powellovo varování, že Fed se musí držet stranou politiky, a klade otázku, zda Warsh tuto zásadu dodrží. Cituje jeho dřívější výrok, že „to, co chce prezident, je dobré pro ekonomiku“, a staví jej do kontrastu s Trumpovou vlastní skepsí, že kandidáti se po nástupu do funkce často „změní“. Klíčová otázka podle Handelsblattu zní: zvolí si Warsh loajalitu k prezidentovi, nebo stabilitu finančních trhů?

Český úhel pohledu

Debata kolem nezávislosti Fedu je velmi relevantní i pro Česko a Evropu. Politizace centrálních bank se v posledních letech objevuje i ve střední Evropě a případné oslabení důvěry v americkou měnovou politiku by mělo dopad na kurz koruny, inflaci i úrokové sazby v ČR. Zkušenost ukazuje, že trhy oceňují institucionální kontinuitu – a každé její narušení se promítá do vyšší volatility.

2. USA: Imigrační politika a domácí krize

 DER TAGESSPIEGEL se věnuje imigrační politice Donalda Trumpa na pozadí incidentů v Minneapolis, při nichž byli zabiti Renee Good a Alex Pretti. Vláda tvrdí, že šlo o sebeobranu a označuje oběti za „domácí teroristy“, ale většina Američanů tomu podle deníku nevěří. Odpovědnost přisuzují Trumpovi a imigrační agentuře ICE. Zatímco při nástupu do úřadu podporovalo Trumpovu tvrdou linii 55 % Američanů, po událostech v Minneapolis se veřejné mínění výrazně obrátilo.

Český úhel pohledu

Americká imigrační politika má nepřímý vliv i na Evropu. Pokud USA přitvrdí v deportacích nebo v bezpečnostních operacích, může se zvýšit migrační tlak na Evropu jako celek. Pro Česko to znamená další tlak na společnou evropskou azylovou politiku, kde se dlouhodobě střetávají bezpečnostní a humanitární přístupy.

3. Blízký východ: Írán mezi kolapsem a eskalací

 CICERO varuje před vysokým rizikem regionální eskalace. Írán se podle magazínu nachází v hluboké hospodářské krizi a čelí masovým protestům z konce roku 2025 a začátku roku 2026. Zároveň je pod vojenským tlakem Izraele a USA, kde se otevřeně hovoří o změně režimu. Teherán má přitom schopnost zasáhnout americké a spojenecké cíle v Perském zálivu, ohrozit lodní dopravu v Hormuzském průlivu a potenciálně útočit i na civilní cíle v regionech jako Tel Aviv, Dubaj či saúdskoarabské ropné oblasti.

 AUGSBURGER ALLGEMEINE otevřeně doufá ve změnu vedení Íránu. Tvrdí, že dokud bude zemi ovládat ajatolláh Alí Chameneí a revoluční gardy, nelze očekávat stabilitu ani mír. Nové jaderné dohody by podle listu režimu pouze poskytly čas k přezbrojení.

 SÜDDEUTSCHE ZEITUNG apeluje na íránskou diasporu. Připomíná masakry civilního obyvatelstva a zdůrazňuje, že lidé uvnitř země už zaplatili příliš vysokou cenu. Odpovědnost by nyní měla převzít diaspora, která je početná, ale dlouhodobě roztříštěná a neschopná jednotného postupu.

Český úhel pohledu

Stabilita v Perském zálivu je klíčová i pro Česko, především kvůli cenám energií a globálním dodavatelským řetězcům. Jakákoli eskalace v Hormuzském průlivu by se velmi rychle promítla do cen ropy, pohonných hmot a inflace. Z českého pohledu jde tedy nejen o geopolitiku, ale o přímý dopad na domácí ekonomiku.

4. Německo: Varovné stávky v MHD a stav veřejné infrastruktury

SÄCHSISCHE ZEITUNG komentuje plánované varovné stávky odborového svazu Verdi v městské dopravě. Odbory požadují kratší směny, delší odpočinek a vyšší příplatky za noční a víkendovou práci pro téměř 100 000 zaměstnanců ve 150 dopravních podnicích. List upozorňuje, že veřejnost má pro stávky relativně vysoké pochopení, protože kvalitní veřejná doprava je ekologicky i společensky žádoucí a včasné oznámení umožňuje lidem se připravit.

NÜRNBERGER NACHRICHTEN kritizují výzvy politiků k omezení částečných úvazků. Argumentují, že problémem není neochota pracovat, ale nedostatek školek, celodenních škol, péče o seniory a kvalitní dopravy. Z dobré infrastruktury podle listu profitují i zaměstnavatelé.

Český úhel pohledu

Německá debata velmi připomíná českou realitu. I v ČR naráží zaměstnanost žen a flexibilita práce na limity dostupnosti školek, škol a dopravy. Německá diskuse ukazuje, že bez investic do infrastruktury zůstávají výzvy k „většímu pracovnímu nasazení“ spíše politickými slogany.

5. Německo: Tabáková daň a hranice regulace

LAUSITZER RUNDSCHAU konstatuje, že zvýšení ceny tabáku je nejúčinnější cestou, jak omezit kouření. Zároveň ale kritizuje vládu za to, že brání přechodu na méně škodlivé alternativy, jako jsou e-cigarety nebo nikotinové sáčky.

 REUTLINGER GENERAL-ANZEIGER varuje, že opakované zvyšování daní z tabáku posiluje černý trh, šedou ekonomiku a organizovaný zločin, čímž stát paradoxně ztrácí kontrolu i příjmy.

Český úhel pohledu

Česko řeší podobné dilema. Vyšší zdanění cigaret sice přináší rozpočtové příjmy, ale zároveň zvyšuje riziko nelegálního dovozu, zejména z východní Evropy. Debata o regulaci alternativních produktů je i u nás politicky citlivá a zatím spíše nekonzistentní.

Závěrečné shrnutí

Německý tisk dnes propojuje globální geopolitiku s velmi praktickými domácími problémy. Od nezávislosti americké centrální banky přes riziko eskalace na Blízkém východě až po stávky v MHD a tabákovou daň se ukazuje, jak úzce jsou propojeny politika, ekonomika a každodenní život. Mnohá témata mají přímý nebo nepřímý dopad i na Českou republiku.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)