
DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 4. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?
Německý tisk se dnes soustředí především na nová data o ohrožení chudobou, která podle statistik zasahují miliony obyvatel Německa a prohlubují sociální napětí. Výrazným tématem je také ostrá politická debata o pracovní morálce, sociálním státu a reformách, kterou vyvolávají výroky představitelů CDU. Do popředí se dostává rovněž rezignace šéfa dopravní sekce ADAC Gerharda Hillebranda po jeho výrocích o cenách pohonných hmot a klimatu. Třetím silným motivem jsou Epsteinovy dokumenty, které podle komentátorů znovu odhalují strukturální selhání elit a demokracie.
FRANKFURTER RUNDSCHAU upozorňuje, že 13,3 milionu lidí v Německu je ohroženo chudobou, a pokud se započítá i riziko sociálního vyloučení, číslo roste na 17,6 milionu osob. Nejvíce postiženi jsou samoživitelé, jednotlivci žijící sami, ženy a děti. Chudoba se podle listu často přenáší i do stáří a vytváří začarovaný kruh, který je nutné systémově přerušit.
KÖLNISCHE RUNDSCHAU zdůrazňuje metodiku: chudobou ohrožený je ten, kdo má méně než 60 % mediánu čistého příjmu. List upozorňuje, že zaměstnání je nejúčinnější ochranou před chudobou, zatímco téměř dvě třetiny nezaměstnaných spadají do rizikové skupiny. Dlouhodobá nezaměstnanost se pak negativně promítá i do důchodů.
NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG posouvá debatu dál: chudoba není jen nedostatek peněz, ale i stud, vyloučení a pocit zbytečnosti v bohaté společnosti. Podle listu právě tato zkušenost živí politickou polarizaci a posiluje strany na okrajích spektra.
Česká republika je na tom statisticky lépe než Německo, ale trend je varovný. Rostoucí náklady na bydlení, energie a potraviny vytvářejí podobné tlakové body, zejména u samoživitelů a seniorů. Německá debata ukazuje, že ekonomický růst sám o sobě nestačí, pokud se jeho plody nerovnoměrně rozdělují – téma, které Česko teprve čeká v plné síle.
TAGESSPIEGEL analyzuje ostrou rétoriku části CDU, která obviňuje Němce z nízké pracovní morálky, častých nemocenských a zneužívání částečných úvazků. Výsledkem je nejistota a podráždění veřejnosti, ale také politické dopady: regionální lídři CDU se od těchto výroků distancují, zatímco SPD a Zelení zaznamenávají růst podpory.
NÜRNBERGER ZEITUNG kritizuje předsedu CDU Friedricha Merze za chaotické a nekoordinované návrhy, které destabilizují koaliční spolupráci a zbytečně vyvolávají konflikty.
Podobná rétorika se objevuje i v Česku – debata o „nepracujících“, nemocenské či flexibilních úvazcích je velmi živá. Německá zkušenost ukazuje, že tvrdý slovník může krátkodobě mobilizovat voliče, ale dlouhodobě podkopává důvěru a zvyšuje politickou volatilitu.
ND DER TAG hájí bývalého dopravního prezidenta ADAC Gerharda Hillebranda, který požadoval vyšší cenu CO₂ a dražší paliva jako motivaci k přechodu na elektromobilitu. Podle listu šlo o odpovědný postoj, který však narazil na masivní mediální a politický odpor.
SÜDWESTPRESSE zdůrazňuje, že Německo je právně i mezinárodně vázáno ke snižování emisí. Ignorování klimatu je podle ní politicky pohodlné, ale fakticky neudržitelné.
KÖLNER STADT-ANZEIGER považuje Hillebrandův odchod za chybu a tvrdí, že skutečná důvěryhodnost vzniká pravdivostí, ne populismem.
V Česku je automobil stále silně emoční téma. Německý případ ukazuje, jak obtížné je prosazovat klimatická opatření, pokud se střetnou s každodenními náklady domácností. Bez dostupných alternativ se ekologická politika snadno mění v kulturní konflikt.
STUTTGARTER ZEITUNG popisuje Epsteinovy dokumenty jako obraz morálního rozkladu elit, které s ním udržovaly vztahy i po jeho odsouzení. Volá po zveřejnění zbývajících dokumentů a hluboké společenské reflexi.
DIE GLOCKE zdůrazňuje osobní odpovědnost prominentů a odmítá bagatelizaci kontaktů s Epsteinem jako „trapnost“.
CICERO jde ještě dál: Epsteinův systém fungoval díky elitní loajalitě, mlčení a výměně vlivu, a jeho kolaps nebyl výsledkem morálky, ale mediálního tlaku. Transparentnost sama o sobě podle magazínu nenahrazuje spravedlnost.
I v Česku opakovaně narážíme na limity vyšetřování mocných. Německá reflexe ukazuje, že institucionální selhání elit není americkým excesem, ale obecnou slabinou moderních demokracií.
Německý tisk vykresluje společnost pod silným tlakem: rostoucí chudoba, politická polarizace, klimatické dilema a krize důvěry v elity se navzájem posilují. Komentáře se shodují, že bez otevřené a poctivé debaty hrozí další erozi soudržnosti. Pro Česko je to cenné varování – stejné trendy už klepou i na naše dveře.