
Německé komentáře se dnes soustředí především na setkání německého kancléře Friedricha Merze s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu a na pokračující důsledky války mezi USA, Izraelem a Íránem. Významnou část komentářů však tvoří také reakce na aktuální zprávu zmocněnce Bundestagu pro Bundeswehr, která poukazuje na strukturální problémy německé armády. Noviny se rovněž věnují otázce evakuace německých turistů z oblasti Perského zálivu a kritizují také mediální vystoupení Melanii Trumpové na zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Deník KÖLNER STADT-ANZEIGER hodnotí setkání německého kancléře Friedricha Merze s Donaldem Trumpem především jako politickou show. Podle komentáře šlo pro německého kancléře o velmi náročnou diplomatickou situaci. Merz se podle listu snažil udržet funkční vztah s americkým prezidentem, který prosazuje tvrdou velmocenskou politiku a zároveň vede válku proti Íránu.
Kancléř proto během jednání záměrně nevyvolával otevřenou konfrontaci, i když mohl mít na některé otázky odlišný názor. Výsledkem je podle komentáře určitý diplomatický úspěch – Trump Merze veřejně pochválil jako „úspěšného“ a „populárního“ politika. Zároveň se však kancléř vystavil kritice, že se vůči americkému prezidentovi choval příliš vstřícně a přijal roli partnera v konfliktní politice Washingtonu.
Pro Českou republiku je vývoj vztahů mezi USA a Německem zásadní. Německo je klíčovým partnerem české ekonomiky a zároveň nejvlivnější zemí EU. Pokud se německá vláda rozhodne více přizpůsobit americké zahraniční politice, může to mít dopady například na evropskou bezpečnostní politiku, migraci nebo energetiku. Pro Prahu je proto důležité sledovat, zda Berlín zůstane silným evropským hráčem, nebo bude spíše následovat Washington.
Listy MEDIENGRUPPE BAYERN (například PASSAUER NEUE PRESSE) upozorňují, že kritika americké a izraelské politiky vůči Íránu ze strany některých německých politických stran je sice morálně pochopitelná, ale zároveň příliš zjednodušující.
Podle komentáře byl kancléř Merz během tiskové konference v Bílém domě prakticky postaven do role partnera Spojených států v íránském konfliktu. Otevřený odpor by byl podle autorů komentáře politicky velmi obtížný, protože Evropská unie hraje v současném konfliktu spíše okrajovou roli.
Zároveň však noviny upozorňují, že právě v otázkách obchodní politiky, například amerických cel vůči Evropě, by měl německý kancléř vystupovat mnohem rozhodněji.
Pro Českou republiku je slabá geopolitická pozice EU dlouhodobým problémem. Pokud Evropa nedokáže hrát samostatnou roli v konfliktech na Blízkém východě, znamená to větší závislost na amerických rozhodnutích. Zároveň ale právě Evropa často nese důsledky – například v podobě migračních vln nebo ekonomických otřesů způsobených růstem cen energií.
TAZ: Německo je v konfliktu jen statistou
Deník TAGESZEITUNG (TAZ) ve své online verzi kritizuje německou vládu ještě výrazněji. Podle komentáře byla tisková konference v Oválné pracovně typickým vystoupením Donalda Trumpa – směsicí sebechvály, útoků na oponenty a nepřesných tvrzení.
Merz podle listu během návštěvy opakoval, že Německo podporuje americké a izraelské vojenské operace proti Íránu. Tím se podle komentátora Němci stávají pouhou kulisou v geopolitickém konfliktu, který fakticky řídí Washington.
Evropa by přitom podle TAZ měla určité nástroje, jak americkou politiku ovlivnit. Například americká armáda využívá německou základnu Ramstein jako důležité logistické centrum. Představa, že by německý kancléř Washingtonu pohrozil omezením těchto aktivit, je však podle listu v současné politické realitě téměř nepředstavitelná.
Debata o vojenské přítomnosti USA v Evropě se může dotýkat i České republiky. V posledních letech Praha posiluje vojenskou spolupráci s Washingtonem a umožňuje využívání některých českých vojenských zařízení americkou armádou. Kritici však upozorňují, že taková spolupráce může v případě mezinárodních konfliktů zvýšit bezpečnostní rizika.
Kvůli válce s Íránem zůstaly desetitisíce turistů uvězněny v oblasti Perského zálivu. Deník SÜDDEUTSCHE ZEITUNG se ptá, zda má německá vláda povinnost tyto lidi evakuovat.
Podle komentáře by měla vláda skutečně pomoci, a to ve spolupráci s cestovními kancelářemi, které nesou část odpovědnosti. Turisté podle listu necestovali do válečné zóny – ještě krátce před vypuknutím konfliktu byly běžně dostupné letecké spoje a cestovní kanceláře organizovaly zájezdy.
Naopak FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG upozorňuje, že určitou míru odpovědnosti nesou i samotní cestovatelé. Riziko eskalace konfliktu v regionu bylo podle listu známé již delší dobu.
Podobná situace se může kdykoli dotknout i českých turistů. Česká republika v minulosti několikrát organizovala evakuační lety z krizových oblastí. Diskuse o tom, zda mají státy zachraňovat občany, kteří cestují do geopoliticky nestabilních regionů, je proto aktuální i v českém prostředí.
Několik komentářů se věnuje také zprávě zmocněnce Bundestagu pro Bundeswehr.
Podle RHEINISCHE POST upozornil zmocněnec Henning Otte především na nedostatek personálu v německé armádě. Otázkou zůstává, zda bude možné armádu posílit pouze dobrovolníky, nebo zda se Německo bude muset vrátit k nějaké formě povinné vojenské služby.
REUTLINGER GENERAL-ANZEIGER tvrdí, že Bundeswehr musí změnit svou vnitřní kulturu a fungování. Armáda by se podle listu měla inspirovat moderním řízením velkých organizací.
Deník NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG upozorňuje na zdánlivou drobnost – zastaralé předpisy o vzhledu vojáků. Ty podle komentáře symbolizují hlubší kulturní problém, který mladé lidi od služby v armádě odrazuje.
List MÄRKISCHE ODERZEITUNG pak upozorňuje na případy extremismu a sexismu v armádě a vyzývá k větší transparentnosti při jejich řešení.
Debata o personálních problémech armády probíhá i v České republice. Česká armáda dlouhodobě zápasí s nedostatkem vojáků a snaží se zvýšit nábor prostřednictvím vyšších platů a modernizace výcviku. Podobně jako v Německu se diskutuje také o tom, zda by v budoucnu neměla vzniknout nějaká forma dobrovolné či povinné služby.
Na závěr komentuje deník DIE GLOCKE zasedání Rady bezpečnosti OSN, kterému předsedala Melania Trumpová.
Podle komentáře svět v současné krizové situaci nepotřebuje mediální gesta ani symbolické vystoupení před kamerami. Organizace spojených národů by měla být místem skutečné diplomacie a řešení konfliktů – nikoli politických inscenací.
Pro menší státy, jako je Česká republika, zůstává OSN důležitým fórem mezinárodní politiky. Pokud by organizace ztratila svou autoritu a stala se spíše platformou pro politická gesta velmocí, znamenalo by to oslabení multilaterální diplomacie, na které menší státy tradičně spoléhají.
Německé komentáře dnes dominují témata spojená s válkou mezi USA, Izraelem a Íránem a s návštěvou německého kancléře ve Washingtonu. Noviny zároveň upozorňují na omezenou roli Evropy v konfliktu a na rizika, která z nestability Blízkého východu plynou. Další důležitou debatou je stav německé armády, která se potýká nejen s nedostatkem vojáků, ale i s hlubšími strukturálními problémy.