NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (5. 1. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 5. ledna 2026 O čem píší dnešní německé noviny? Geopolitické otřesy, zranitelná infrastruktura a vzdorující Írán

Německé deníky se dnes věnují třem zásadním tématům: americkému vojenskému zásahu ve Venezuele, masivnímu výpadku elektřiny v Berlíně, a pokračujícím celonárodním protestům v Íránu. Společným jmenovatelem komentářů je eroze mezinárodních pravidel, zranitelnost moderních států a narůstající napětí mezi bezpečností, právem a mocí.

1. USA a vojenský zásah ve Venezuele: konec diktátora, nebo konec pravidel?

Komentáře k americkému útoku na Venezuelu jsou v německém tisku převážně kritické – a to i přes fakt, že pád režimu Nicoláse Madura většina autorů hodnotí jako pozitivní výsledek.

• NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG upozorňuje, že USA se opět postavily do role „žalobce, soudce i kata“ a zabily desítky lidí bez reálných následků.
• RHEINPFALZ  zdůrazňuje nutnost respektovat mezinárodní právo a varuje před nahrazováním „vlády práva právem silnějšího“.
•  MÄRKISCHE ODERZEITUNG  přirovnává současnou politiku USA k velmocenskému myšlení 19. století.
• NORDSEE-ZEITUNG konstatuje, že Trump sice odstranil diktátora, ale nemá plán, co dál – a demokracie zjevně není prioritou.
•  CICERO přináší kontroverzní pohled: Maduro prý porušil suverenitu země sám, a tím ji fakticky ztratil.
•  REUTLINGER GENERAL-ANZEIGER pochybuje, že nový mocenský vývoj skutečně zlepší život obyvatel.
• STRAUBINGER TAGBLATT varuje, že USA tímto krokem dávají argument Rusku a Číně a Evropu staví před nutnost vlastní obrany.

Český úhel pohledu:

Pro Česko je tento vývoj varováním. Oslabování mezinárodního práva dopadá především na menší státy, které jsou na něm existenčně závislé. Debata o evropské obranyschopnosti, strategické autonomii a vztahu k USA není abstraktní – dotýká se i české bezpečnosti.

2. Výpadek elektřiny v Berlíně: sabotáž jako nový normál?

Druhým silným tématem je rozsáhlý blackout v části Berlína, který ochromil každodenní život a znovu otevřel otázku ochrany kritické infrastruktury.

•  NORDKURIER  upozorňuje, že se zřejmě jedná o čin levicových extremistů s detailní znalostí sítí – a že se o tom v Německu dosud mluvilo překvapivě málo.
•  FRANKENPOST vyzývá k systémové přípravě na krizové situace: záložní vedení, sběrná místa, ochrana zásobování.
•  FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG označuje blackout za temné znamení a varuje před propojením levicového a pravicového extremismu v destabilizaci státu – byť z různých motivací.

Český úhel pohledu:

Česká republika má podobně centralizovanou infrastrukturu a jen omezené záložní kapacity. Berlínský případ je mementem: sabotáže nemusí přijít zvenčí. Debata o odolnosti státu by měla předcházet krizi, nikoli ji následovat.

3. Írán: protest jako každodenní realita

Třetím pilířem Presseschau jsou pokračující protesty v Íránu, které se podle komentátorů stávají trvalým stavem.

• TAGESZEITUNG – TAZ zdůrazňuje odvahu jednotlivců a varuje Západ, aby protesty nepodceňoval jako krátkodobý výbuch nespokojenosti.
• SÜDDEUTSCHE ZEITUNG konstatuje, že režim už vládne jen silou, nikoli legitimitou, a že kombinace ekonomické krize a klesajícího strachu je pro diktaturu smrtící.

Český úhel pohledu:

Zkušenost střední Evropy s pádem autoritářských režimů dává českému publiku zvláštní citlivost pro íránský vývoj. Otázkou zůstává, zda Evropa dokáže proměnit morální podporu v účinnou politiku.

Závěrečné shrnutí

Německý tisk dnes kreslí obraz světa, kde mezinárodní pravidla slábnou, infrastruktura je zranitelná a společenské napětí roste zevnitř i zvenčí. Od Venezuely přes Berlín až po Teherán se opakuje stejné dilema: kdo chrání pravidla, když se je mocní rozhodnou porušit?

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)