NĚMECKÉ ZPRÁVY: válka s Íránem může zdražit energie (aktuální přehled německého tisku 5. 3. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 5. března 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německé noviny se dnes ve svých komentářích soustředí především na pokračující konflikt na Blízkém a Středním východě a jeho možné geopolitické i ekonomické důsledky. Velkou pozornost věnují také diplomatické reakci německého kancléře Friedricha Merze na kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Španělsku. Dalším tématem je nová koaliční dohoda mezi SPD a CDU v německé spolkové zemi Braniborsko. Komentáře ukazují rozdílné pohledy německých médií na zahraniční politiku, energetickou bezpečnost i domácí politickou stabilitu.

Válka proti Íránu a nejistá budoucnost regionu

Deník  SÜDKURIER  upozorňuje, že navzdory smrti íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího a dalších představitelů režimu zůstává výsledek konfliktu zcela nejistý. Podle listu bude rozhodující, na kterou stranu se postaví íránská armáda.

Pokud by se armáda připojila k případnému lidovému povstání, mohl by podle komentáře vypuknout občanský konflikt mezi armádou a Revolučními gardami podporovanými milicemi Basídž. Pokud se tak nestane, může podle listu režim v Teheránu jednoduše vyčkávat, až Spojené státy a Izrael ztratí politickou i ekonomickou vůli ve válce pokračovat.

Deník uzavírá, že představa, že lze demokracii „vybombardovat“, je podle něj naivní.

Deník  SÜDWEST PRESSE připomíná, že Izrael se pravděpodobně bude držet strategie cílených likvidací nepřátelských vůdců. Podle listu tuto taktiku Izrael v posledních letech používal proti Hamasu v Gaze i proti Hizballáhu v Libanonu. List však zároveň připomíná, že takové metody mohou působit archaicky a jsou z hlediska demokratických principů problematické.

Český úhel pohledu

Pro Českou republiku má konflikt význam především z ekonomického hlediska. Česká ekonomika je silně závislá na vývozu do Německa, a jakýkoli geopolitický otřes, který zasáhne německou ekonomiku, se velmi rychle promítá i do českého průmyslu.

Evakuace Evropanů z regionu

Deník  NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG komentuje situaci německých občanů, kteří zůstali uvězněni v oblasti Perského zálivu. Podle listu by německá vláda měla rychleji a pragmatičtěji spolupracovat s leteckými společnostmi a cestovními kancelářemi na jejich návratu.

List kritizuje především nedostatečné krizové řízení německého ministerstva zahraničí a připomíná, že němečtí občané mají právo očekávat profesionálnější pomoc.

Podle komentáře se nyní rýsuje širší evropská evakuační operace.

Český úhel pohledu

Česká republika má s podobnými operacemi zkušenosti z minulosti, například z evakuací občanů z Izraele nebo z Afghánistánu. Pro menší státy EU je však klíčová koordinace na evropské úrovni, protože samostatně často nemají dostatečné logistické kapacity.

Hrozba nové energetické a inflační krize

Deník STRAUBINGER TAGBLATT upozorňuje, že válka s Íránem může mít zásadní dopad na světovou ekonomiku.

Ropa a plyn totiž stále tvoří základ energetiky průmyslových zemí. Pokud by došlo k prudkému růstu cen energií, promítlo by se to podle listu do celého výrobního řetězce.

Vyšší ceny energií by znamenaly:

• dražší dopravu
• dražší výrobu
• vyšší ceny potravin
• vyšší ceny služeb

Výsledkem by byla nová vlna inflace a pokles kupní síly obyvatel.

Deník WESER-KURIER proto doporučuje, aby německá vláda místo krátkodobých opatření typu „tankrabatt“ raději investovala do dlouhodobé energetické nezávislosti prostřednictvím obnovitelných zdrojů.

Podobný argument přináší také  AUGSBURGER ALLGEMEINE, podle které závislost na fosilních palivech činí německou ekonomiku zranitelnou. List upozorňuje, že Německo zatím nedokázalo dostatečně rychle elektrifikovat svou ekonomiku.

Český úhel pohledu

Energetická politika Německa má pro Českou republiku zásadní význam. Německo je totiž největším obchodním partnerem Česka a jeho energetická transformace ovlivňuje ceny elektřiny i v české energetické soustavě.

Merz mezi Trumpem a evropskou diplomacií

Dalším tématem komentářů je návštěva německého kancléře Friedricha Merze ve Washingtonu.

Americký prezident Donald Trump během společné tiskové konference kritizoval Španělsko za to, že Spojeným státům neposkytlo vojenské základny pro operace proti Íránu. Kancléř Merz na tuto kritiku veřejně nereagoval.

Deník  RHEINPFALZ  považuje tento postup za strategicky správný. Podle listu je Donald Trump známý tím, že reaguje velmi citlivě na veřejnou kritiku.

Dalším důvodem je podle komentáře fakt, že Evropa je stále do značné míry závislá na bezpečnostních garancích Spojených států v rámci NATO.

Podobně situaci hodnotí i NÜRNBERGER NACHRICHTEN, podle kterých Merz správně oddělil veřejnou diplomacii od interních jednání.

Oproti tomu levicový deník TAGESZEITUNG  (TAZ) označuje Merzovu návštěvu za „poklonu Washingtonu“. Podle listu se Německo tváří jako zastánce evropské autonomie, ale ve skutečnosti zůstává silně závislé na americké politice.

Český úhel pohledu

Debata o vztahu Evropy a Spojených států je důležitá i pro Českou republiku. Česká bezpečnostní politika je stejně jako německá postavena na NATO a amerických bezpečnostních garancích.

Nová koalice v Braniborsku

Poslední téma komentářů se týká nové koaliční dohody mezi SPD a CDU v německé spolkové zemi Braniborsko.

Deník MÄRKISCHE ODERZEITUNG kritizuje koaliční smlouvu jako příliš vágní dokument, který obsahuje jen málo konkrétních opatření.

List zároveň upozorňuje, že země bude muset v příštích letech výrazně šetřit.

Deník SÜDDEUTSCHE ZEITUNG však vidí situaci optimističtěji. Podle něj panuje v Postupimi určitá politická energie a nová vláda se snaží reagovat flexibilně na měnící se situaci.

Nová koalice však podle listu nastupuje do vlády s omezenou politickou podporou a bude muset každoročně ušetřit přibližně 1,7 miliardy eur (≈ 42,5 miliardy Kč).

Český úhel pohledu

Politická stabilita ve východním Německu je důležitá i pro české regiony. Braniborsko je totiž sousední spolkovou zemí a jeho ekonomika je úzce propojena s českým průmyslem.

Shrnutí

Německý tisk dnes dominují tři témata: pokračující válka s Íránem a její možné ekonomické dopady, diplomatická rovnováha mezi Evropou a Spojenými státy a domácí politické změny v Braniborsku. Komentáře ukazují značnou nejistotu ohledně budoucího vývoje světové ekonomiky i geopolitiky.

Zároveň je patrné, že německá média stále více diskutují otázku energetické bezpečnosti a strategické autonomie Evropy.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)