NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (8.1. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 8. ledna 2026 O čem píší dnešní německé noviny?

Německý tisk se dnes soustředí především na pařížský summit podporovatelských zemí Ukrajiny, kde se diskutovalo o bezpečnostních garancích po případném příměří. Výraznou pozornost komentátoři věnují roli Německa, zdrženlivosti kancléře Friedricha Merze a celkové vojenské připravenosti Evropy. Dalším významným tématem je americký tlak na převzetí kontroly nad Grónskem, který znovu otevírá otázku mezinárodního práva a síly EU vůči USA. Na závěr se komentáře věnují poklesu emisí skleníkových plynů v Německu, jenž je sice pozitivní, ale zdaleka nepostačuje k dosažení klimatických cílů do roku 2030.

1) Válka na Ukrajině a pařížský summit „Koalice ochotných“

Hodnocení evropských bezpečnostních garancí

 WESER-KURIER zdůrazňuje, že dohoda Evropanů a USA o bezpečnostních garancích pro Ukrajinu je pozitivním signálem. Samotné příměří by však bylo bezcenné, pokud by Ukrajina musela žít v neustálém strachu z dalšího ruského útoku. Deník pochybuje, že by Rusko skutečně akceptovalo přítomnost zahraničních jednotek výměnou za územní zisky či demilitarizaci Donbasu, a upozorňuje, že odpověď Kremlu ukáže, zda je Moskva vůbec ochotna uznat suverénní Ukrajinu.

Český úhel pohledu:
Česká debata se v tomto bodě s německým tiskem překrývá. I v Česku sílí názor, že příměří bez tvrdých bezpečnostních záruk by bylo pouze odkladem další eskalace. Pro Prahu je klíčové, aby se Evropa poučila z let 2014–2022 a neopakovala strategickou naivitu.

Role Německa a kancléře Merze

FREIE PRESSE upozorňuje, že kancléř Friedrich Merz se v Paříži posunul dál než dříve. Poprvé konkrétně naznačil, že by se Bundeswehr mohl podílet na bezpečnostních garancích, byť pouze z území sousedního NATO státu. Podle deníku šlo o minimum nutné k udržení evropské i domácí důvěryhodnosti, zvláště když Francie a Velká Británie mluví o vyslání vojáků přímo na Ukrajinu už delší dobu.

TAGESSPIEGEL hodnotí Merzovu zdrženlivost ambivalentně: na jedné straně působí rozpačitě, na straně druhé je realistická. Bundeswehr je již dnes na hraně kapacit, zejména kvůli vedení NATO bojové skupiny v Litvě. Navíc Německo na rozdíl od jiných spojenců potřebuje parlamentní souhlas pro vojenské mise a podpora ze strany SPD není jistá.

Český úhel pohledu:
Z českého hlediska je německá opatrnost pochopitelná, ale zároveň problematická. Česká republika dlouhodobě staví na jasném politickém postoji a menší, ale konzistentní vojenské pomoci. Slabá nebo váhavá role Berlína komplikuje vytváření skutečně jednotné evropské bezpečnostní linie.

Odstrašení a realita moci

 RHEINISCHE POST připomíná, že německé schopnosti v oblasti protivzdušné obrany a zabezpečení hranic NATO jsou významné a neměly by se podceňovat. Zároveň však varuje, že veškeré plány zůstávají zatím jen teoretické, protože Vladimir Putin nejeví žádný skutečný zájem o spravedlivé příměří.

 MÄRKISCHE ODERZEITUNG vítá úzkou koordinaci Evropy s USA a Ukrajinou. Podle listu je to jediný způsob, jak udržet prezidenta Donalda Trumpa na evropské straně a zabránit tomu, aby znovu podléhal ruskému tlaku.

 STRAUBINGER TAGBLATT  je výrazně skeptičtější. Poukazuje na „tankerový thriller“ v Atlantiku, kde se USA a Rusko přetahují o venezuelskou ropu. Dokud velmoci riskují přímou konfrontaci jinde, je podle deníku politický kompromis na Ukrajině málo pravděpodobný.

Český úhel pohledu:
Česko sleduje podobné signály s obavami. Eskalace mimo Evropu zvyšuje riziko, že Ukrajina se stane jen jedním z více geopolitických bojišť, kde bude diplomacie až druhotná vůči mocenským hrám.

2) USA, Grónsko a mezinárodní právo

Evropské páky vůči Trumpovi

FRANKFURTER RUNDSCHAU tvrdí, že EU má vůči USA více pák, než se zdá. Konflikt o Grónsko by mohl vést k obchodní válce, která by zvýšila ceny v USA – politicky velmi citlivé téma před blížícími se volbami. List připomíná, že vysoká inflace výrazně přispěla k porážce Joea Bidena.

Bezpečnostní argumenty a hrozba NATO

Magazín  CICERO  rozpracovává dvě interpretace Trumpova postoje. Buď to myslí vážně a je ochoten jít i cestou síly – což by znamenalo faktický konec NATO –, nebo jde o nátlakový manévr, jehož cílem je přimět Evropu k většímu zapojení do obrany ostrova. V obou případech je Evropa podle magazínu vojensky závislá na USA.

DIE RHEINPFALZ se ptá, jak dlouho ještě bude Evropa přihlížet porušování mezinárodního práva ze strany Trumpovy administrativy. Kritizuje EU i Německo za slabé reakce po americké vojenské akci ve Venezuele, které dnes podle deníku podkopávají evropskou důvěryhodnost.

Český úhel pohledu:
Pro Českou republiku je téma Grónska varováním. Ukazuje, že spoléhat se výhradně na transatlantické vztahy může být riskantní. Z české perspektivy to posiluje argument pro hlubší evropskou obrannou spolupráci, nikoli její náhradu NATO, ale jako pojistku proti politickým výkyvům ve Washingtonu.

3) Klimatická bilance Německa a emise

Pokles emisí – ale nedostatečný

 TAGESZEITUNG – TAZ upozorňuje, že spolkový ministr životního prostředí Carsten Schneider musí do poloviny března předložit realistický klimatický plán. Emise sice v roce 2025 klesly o 9 milionů tun CO₂, ale k dosažení cíle pro rok 2030 by bylo nutné každoroční snížení o 36 milionů tun. Úspěch je zatím patrný jen v energetice, zatímco doprava a budovy selhávají.

LÜBECKER NACHRICHTEN dodávají, že pozitivní trend je z velké části důsledkem slabší ekonomiky a nižšího vytížení energeticky náročných provozů. Vyzdvihují úspěch solární energetiky, která se poprvé dostala na druhé místo mezi zdroji elektřiny, ale zároveň kritizují stagnaci v sektorech dopravy a bydlení.

Český úhel pohledu:
Pro Česko je německá zkušenost poučná. Pokles emisí dosažený ekonomickým útlumem není dlouhodobě udržitelný. Bez systémových změn v dopravě a bydlení hrozí, že podobně jako Německo zůstane ČR daleko za vlastními klimatickými závazky.

Závěrečné shrnutí

Německý tisk vidí pařížský summit o Ukrajině jako důležitý, ale stále velmi křehký krok, jehož úspěch závisí na skutečné jednotě Evropy a postoji Ruska. Spory kolem Grónska znovu ukazují limity evropské moci vůči USA a nutnost posílit vlastní obranné kapacity. V oblasti klimatu sice Německo zaznamenává pokrok, ale bez zásadních reforem zůstává cíl uhlíkové neutrality do roku 2030 mimo dosah.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)