
DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 9. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?
Německý tisk se dnes věnuje především čtyřem velkým tématům: vnitřní krizi německé SPD a jejímu hledání nového programového směřování, plánované reformě nájemního práva v Německu, snahám o dosažení příměří na Ukrajině a v Gaze v souvislosti s iniciativami Donalda Trumpa a také výsledkům parlamentních voleb v Japonsku. Komentáře se pohybují mezi skepsí, obavami z politické stagnace a varováním před posilujícím nacionalismem. Německé deníky zároveň upozorňují na strukturální problémy – od krize sociální demokracie přes nedostatek bytů až po geopolitickou nejistotu.
FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG
FAZ hodnotí zahájení prací na novém základním programu SPD velmi kriticky. Podle listu se sociální demokracie nachází v hluboké ideové krizi. Strana stále spoléhá na představu silného sociálního státu financovaného vysokými daněmi a odvody, jenže produktivita ekonomiky již dlouhodobě neroste tempem odpovídajícím rostoucím společenským nárokům. FAZ mluví dokonce o „životní lži“ SPD a naznačuje, že místo obrody může jít spíše o symbolický konec jedné éry.
FR souhlasí, že SPD stojí před zásadní výzvou, ale vytýká stranickému vedení nedostatek konkrétní orientace. Podle listu předsedové Basová a Klingbeil příliš popisují současnost a málo nabízejí jasnou vizi budoucnosti.
NOZ hovoří o „žalostném stavu“ SPD. Strana podle ní pouze reaguje na návrhy koaličního partnera (CDU/CSU) místo toho, aby sama určovala témata – například v oblasti sociální politiky či dědické daně.
Debata o budoucnosti SPD má přímý přesah do Česka. Německo je náš hlavní obchodní partner a jakékoli změny v daňové či sociální politice mohou ovlivnit investiční klima i český export. Pokud by Německo zvyšovalo daně nebo regulace, mohlo by to dopadnout i na české firmy působící v Německu nebo na české dodavatele. Slábnoucí SPD zároveň znamená možné posílení konzervativnějších sil, což může změnit německý postoj k evropské fiskální politice či migraci.
Deník podporuje návrh ministryně spravedlnosti Hubigové na zpřísnění regulace nájemného. Upozorňuje, že ceny nových pronájmů se mezi lety 2010–2024 v mnoha městech zdvojnásobily. To má negativní dopad na mobilitu pracovní síly i konkurenceschopnost Německa.
List je skeptický. Tvrdí, že problémem není nedostatečná regulace, ale nedostatek stovek tisíc bytů. Další regulace podle něj řeší symptomy, nikoliv příčinu – tedy vysoké stavební náklady, daňovou zátěž a byrokracii.
Česko čelí velmi podobnému problému. V Praze i Brně nájmy v posledních letech dramaticky vzrostly. Německá debata je pro ČR inspirací i varováním: samotná regulace nájmů bez podpory výstavby problém dlouhodobě nevyřeší. Pro české pracovníky v Německu navíc vysoké nájmy znamenají vyšší životní náklady, což může ovlivnit pracovní migraci mezi oběma zeměmi.
DNN komentují americkou iniciativu na ukončení války na Ukrajině do června s výraznou skepsí. List varuje, že na Donalda Trumpa není spoleh a že skutečný tlak na Rusko musí vyvíjet především Evropa. Diktovaný mír, který by nutil Ukrajinu k ústupkům, je podle deníku nepřijatelný.
KR hodnotí Trumpovy mírové iniciativy jako prázdná gesta. Pokud USA neposkytnou skutečné bezpečnostní záruky, jeho „mírová rada“ nebude mít žádný reálný vliv.
Pro Česko je vývoj války na Ukrajině existenční otázkou bezpečnosti. Pokud by USA snížily podporu Kyjevu, zvýší se tlak na evropské státy – včetně Prahy – aby navýšily obranné výdaje. Česká vláda již nyní plánuje výdaje na obranu ve výši 2 % HDP, což odpovídá zhruba 160 miliardám Kč ročně. Německá debata tak přímo souvisí s českou bezpečnostní strategií.
SZ analyzuje vítězství premiérky Sanae Takaichiové. Podle listu její úspěch spočívá v kombinaci důrazu na bezpečnost a stabilitu bez agresivní rétoriky. Japonsko i Německo čelí podobným problémům: stárnoucí populace, tlak globalizace a sílící politické okraje.
TAZ varuje před posilujícím nacionalismem a autoritářskými tendencemi. Vítězství Takaichiové podle ní zapadá do širšího trendu uzavírání se do národních rámců.
Česko, stejně jako Německo a Japonsko, čelí demografickému úbytku a debatě o migraci. Úspěch politiky „bezpečnost a stabilita“ může být signálem i pro českou politickou scénu, kde roste poptávka po důrazu na národní zájmy a kontrolu globalizace.
Německý tisk dnes reflektuje hlubší strukturální napětí – krizi tradičních stran, nedostupnost bydlení i geopolitickou nejistotu. Společným jmenovatelem je otázka důvěry: ve stát, ve stabilitu i v mezinárodní řád. Pro Česko jsou tato témata klíčová, protože hospodářsky i bezpečnostně zůstáváme silně navázáni na Německo i širší evropský rámec.