
Co by se stalo, kdyby byl napaden stát NATO a válka by se přelila do Německa či střední Evropy?
A jak moc je Německo – i Česko – připravené na krizi, blackout, drony nebo sabotáže?
Odpovídá expert na bezpečnost Hauke Friederichs.
WELT: Pane Friederichsi, co vás při práci na knize nejvíce překvapilo?
Hauke Friederichs: Opravdu mě šokovalo, jak málo mají německé úřady mezi sebou vyjasněno.
WELT: Myslíte tím nouzový stav?
Friederichs: Ano. Existují sice krizové a obranné zákony, ale většina pochází z éry studené války. Třeba Agentura práce v Hamburku si teprve nedávno uvědomila, koho by v případě války mohla přidělit do zbrojovek, loděnic nebo nemocnic.
Zákony umožňují povolat muže na nucené práce v obraně a ženy například do lazaretů – i proti jejich vůli.
Jenže: Jak by stát vůbec lidi kontaktoval?
Kdo by v chaosu války doručoval povolávací rozkazy? Pošťák sotva.
WELT: A doručil by je?
Friederichs: Těžko. V případě útoku by lidé utíkali a panikařili. Úřady i firmy navíc vůbec netuší, kdo z jejich zaměstnanců je zároveň rezervista.
A tak vzniká absurdní situace:
„Max Mustermann pracuje u policie, dělá dobrovolného hasiče a je i armádní rezervista – stát ho ale chce nasadit třikrát.“
WELT: Stala vás práce na knize optimističtější, nebo naopak?
Friederichs: Bohužel mnohem pesimističtější. Situace se zhoršila ještě během tisku knihy – Rusko už nepoužívá jen hybridní útoky, ale i otevřené akce, například drony nad Polskem.
A v Německu nikdo přesně neví:
Od roku 2022 se v obraně proti dronům téměř nic nezlepšilo.
WELT: Kde jsou hlavní příčiny toho chaosu?
Friederichs: Politici ani veřejnost nechápou, že už jsme dávno terčem útoků.
Hovoří o tom generálové, ale ne ti, kdo rozhodují.
WELT: Mnohé už samotná věta „Rusko nás napadá“ zvedá ze židle.
Friederichs: Jenže to nejsou domněnky. Šéf německé tajné služby BND Martin Jäger to řekl jasně:
A důkazy?
To vše se děje už teď – bez tanků, bez vojáků.
WELT: Někteří ale říkají: NATO má mnohem větší armádu, Rusko by neútočilo.
Friederichs: To je zjednodušené. Nečekám sovětský útok tanků.
Reálné je něco jiného:
Vyslání „neoznačených“ ruských jednotek na východní hranici NATO – třeba do estonské Narvy.
To by samo o sobě nebylo 3. světová válka, ale eskalace by byla možná.
WELT: Jak moc je stát schopen ochránit běžné lidi?
Friederichs: Upřímně? Velmi málo.
Německo nemá dost protivzdušných systémů ani pro několik velkých měst.
Sirény chybí.
Kryty neexistují.
Většina lidí nemá kam jít – maximálně do garáže nebo metra.
WELT: Takže si každý musí pomoci sám?
Friederichs: Do jisté míry ano – nejen kvůli válce. I povodně v Ahrtal ukázaly selhání státu.
Doporučuji minimálně:
Nejde o paniku, jde o zdravý rozum.
WELT: Dřív by vás za to označili za „preppera“.
Friederichs: To už neplatí. Nejsem survivalista. Ale je rozumné mít doma o něco víc jídla, vodu, doklady v kopii a možnost nabít laptop.
Všechny drobnosti mohou v krizi rozhodnout.
➤ 1) Česká republika i Německo čelí stejným hrozbám.
Rusko vede útoky na infrastrukturu i na území EU – připomeň si Vrbětice.
➤ 2) Česko také nemá dost krytů, sirén ani varovné infrastruktury.
Varovný systém je modernizovaný, ale stále děravý.
➤ 3) Naše politická debata je podobně spící.
I u nás část politiků odmítá realitu ruských operací – viz SPD, PRO, proruské telegramové kanály.
➤ 4) „Připravit se“ není ostuda.
Česká vláda vydala vlastní doporučení; většina lidí je ale ignoruje.