Německo zažilo naplno negativní důsledky svého zeleného šílenství.  Došlo k obřímu výpadku zelené elektřiny, s drahými následky

Mlžné počasí posledních dní prakticky zastavilo výrobu zelené elektřiny. Musely být, proto spuštěny nejen klimaticky zvlášť škodlivé elektrárny, které nahradily vítr a slunce, nýbrž došlo rovněž k explozi cen za elektřinu. A to v situaci, kdy ještě naplno nezačala zima, což není dobré znamení do nadcházejících měsíců.

Předpověď německé meteorologické služby v pátek odpoledne postrádala jakékoli dramatické momenty: „V oblasti vlivu silného tlakového pásma, které se táhne od Balkánu přes Polsko až po Skandinávii, bude podzimní počasí klidné, mohou se vyskytnou hustší mlhy.“

Jak píše deník DIE WELT, pro obchodníky s elektřinou a dodavatele elektřiny ale spadla spíše mlha hrůzy, která se rozšířila po střední Evropě. Německá produkce zelené elektřiny v prvním letošním tzv. „ anticyklonálním šeru“ (bezvětří a bez slunečního svitu, německy Dunkelflaute, pozn. redakce) už v polovině týdne klesla na hodnoty blízké nule, protože nefoukalo a ani nesvítilo slunce. Nedostatek zelené elektřiny způsobil extrémní cenové skoky na spotovém trhu energetické burzy EEX.

Energetická transformace, kterou v současnosti organizují především politici Strany zelených, má za cíl učinit z větrné energie a fotovoltaiky (FVE) prakticky jediný pilíř německého zásobování elektřinou, doplněného případným importem elektřiny. Ale minulou středu kolem 17:00 se tento pilíř zřítil. 30 243 německých větrných turbín a asi 3,7 milionu solárních systémů zastavilo výrobu.

Solární elektrárny dodávaly ve středu v 17 hodin pouze jednu megawatthodinu. 1 602 pobřežních větrných turbín v Severním a Baltském moři – každá o velikosti Eiffelovy věže – bylo zcela zastaveno. Výroba elektřiny se rovnala nule. V tu hodinu vyrobily větrné turbíny na zemi pouze 114 megawatthodin, z celkové německé spotřeby elektřiny 63 000 megawatthodin.

Provozovatel přenosové soustavy Amprion popsal situaci ve čtvrtek na webovém portálu „LinkedIn“: „Minimální dodávka z větru a FVE byla jen kolem 100 megawattů (v období od 17:00 do 21:00).

To znamená, že kapacity 87 000 megawattů z fotovoltaiky a kolem 72 000 megawattů z větrných elektráren, které byly v Německu vybudovány s třícifernými miliardovými dotacemi, byly hodiny prakticky zcela k ničemu, neboť byly nedostupné a nečinné. Dodávky elektřiny to ale prý nehrozilo.

Situace pokračovala celou středu a čtvrtek a v pátek se zlepšila jen nepatrně. Protože kapacita všech německých bateriových a přečerpávacích systémů se již po pár hodinách zcela vyčerpá, muselo být aktivováno o to více fosilních elektráren, aby pokryly spotřebu elektřiny.

Zbývající německé černouhelné a hnědouhelné elektrárny vyprodukovaly téměř 20 000 megawatthodin v posledních třech dnech, dalších 15 000 megawatthodin vyrobily plynové elektrárny. Dalších 700 megawattů vyrobily rezervní elektrárny spalováním ropných produktů, a to navzdory tomu, že jejich palivo je velmi škodlivému pro klima.

Jak je vidět z webu Spolkové síťové agentury smard.de, velká část německé spotřeby elektřiny byla v posledních dnech pokryta dovozem. Například ve čtvrtek byla v Německu poptávka po elektřině v době oběda téměř 64 000 megawatthodin, ale v tuzemsku se vyrobilo jen asi 47 000 megawatthodin. Rozdíl byl pokryt dovozem.

Výjimečně vysoké cenové špičky

Pokud jde o dovoz elektřiny, Spolková síťová agentura pravidelně poukazuje na to, že množství dovezených megawatthodin není známkou nedostatku energie v Německu, ale spíše poukazuje na funkčnost evropského vnitřního trhu s elektřinou. Dovoz se neuskutečňuje, protože by bylo v Německu elektřiny nedostatek, ale protože se dá prý v určitých hodinách koupit v zahraničí levněji.

Od středy jsou však dodavatelé energií, jako jsou komunální podniky, nuceni kompenzovat ztrátu výroby zelené elektřiny krátkodobými nákupy na burze elektřiny EEX. Takzvaná denní aukce, ve které se draží množství elektřiny k dodání následující den, zaznamenala od středy opakovaně mimořádně vysoké cenové špičky.

Nastala tedy situace, že v úterý za megawatthodinu bylo nutno zaplatit až 500 eur. Dlouhodobá průměrná cena na burze elektřiny je přitom jen 40 eur. Když byla ve středu k dispozici zpráva o počasí, nabídky na burze elektřiny dokonce vystřelily až na 820 eur za megawatthodinu, což byl krátkodobý dvacetinásobný nárůst oproti běžné úrovni. I v pátek byla velkoobchodní cena na krátkodobém spotovém trhu stále přes 100 eur, tedy více než dvojnásobek dlouhodobé běžné ceny.

Nejvyšší ceny z minulého týdne mohou být jen předzvěstí toho, co přijde v nadcházející zimě. Specializovaná agentura „Montel“ cituje odborníky na energetický trh, kteří očekávají cenové špičky 1 000 eur za megawatthodinu, pokud dojde k dalšímu bezvětří. Protože v době nízké výroby větrné energie musí nastoupit stále dražší plynové elektrárny, které pak definují tržní cenovou hladinu.

Obchodníci dotazovaní „Montelem“ také poukazovali na důsledky postupného vyřazování německých jaderných, uhelných elektráren, které snížilo kapacitu elektráren schopných tzv.  základního zatížení, tedy takových, které by mohly stabilně vyrábět elektřinu bez ohledu na počasí, a to v režimu 24/7.

Blížící se podzim a zima v Evropě pravděpodobně také vyženou ceny nahoru. Pak se výrazně zvýší domácí spotřeba, zejména ve Francii, protože spousta topných systémů v zemi je poháněna elektřinou. Rostoucí poptávka po elektřině ve Francii pravděpodobně dále zvýší relativní nedostatek na evropské burze elektřiny, a tím zvýší ceny.

Pozorovatel trhu Tobias Federico, výkonný ředitel poradenské firmy Montel Analytics, předpokládá, že kolísání cen na trhu s elektřinou se bude s expanzí větrné a solární energie dále zvyšovat. Letní fáze s nízkými cenami elektřiny se budou střídat se zimními fázemi vysokých cen elektřiny, přičemž výkyvy budou extrémnější, uvedl Federico na výročním zasedání Asociace průmyslové energetiky a energetiky (VIK) v Berlíně.

Extrémní výkyvy cen mají přímé důsledky pro odběratele elektřiny s tzv. dynamickými tarify. Na spotřebitelských fórech bylo těmto zákazníkům doporučeno během hodin extrémních cenových špiček „vytáhnout šňůru ze zásuvky“. V létě uživatelé dynamických tarifů elektřiny obvykle těží z nízkých tržních cen, které vznikají v důsledku přebytku solární energie. Dynamické tarify za elektřinu ale nebyly v Německu dosud rozšířeny.

Již letos v létě převyšovala výroba zelené elektřiny poptávku o mnoho hodin. Burzovní cena často klesala k nule. V některých případech museli ze zákona povinní provozovatelé sítí dokonce platit přirážky, aby našli kupce za přebytečnou solární energii.

Protože provozovatelé sítí vydělali na prodeji zelené elektřiny málo peněz, musel spolkový ministr financí letos několikrát použít peníze daňových poplatníků, aby splnil dotační nároky výrobců solární a větrné energie. Zatímco plánovaný rozpočet německé vlády původně předpokládal s potřebou na dotace kolem deseti miliard eur, nyní je jasné, že daňoví poplatníci budou muset letos převést více než 20 miliard eur na provozovatele systému ve formě dotací EEG.

Podle cílů spolkové vlády, které jsou uvedeny v zákoně o obnovitelných zdrojích energie, se mají kapacity solární energie v Německu do roku 2030 více než zdvojnásobit ze současných 87 gigawattů na 215 gigawattů a do roku 2040 znásobit na 400 gigawattů.