
Německá energetická politika má přímý dopad i na Českou republiku. Německo je největším obchodním partnerem Česka a zároveň klíčovým hráčem na evropském energetickém trhu. Pokud Berlín prosazuje rychlé a nákladné změny v energetice, promítá se to do cen elektřiny, stability dodávek i konkurenceschopnosti průmyslu v celé střední Evropě. To, co se dnes rozhoduje v Německu, tak může velmi rychle ovlivnit české domácnosti i firmy.
Německá vláda představila nový plán, který má výrazně urychlit energetickou transformaci a snížit emise CO₂. Jedním z nejviditelnějších kroků je dle DIE WELT oznámení ministra životního prostředí Carstena Schneidera (SPD), že Německo postaví dalších 2000 větrných elektráren, které mají být uvedeny do provozu do roku 2030.
Zásadní problém však spočívá v tom, kde mají tyto nové větrníky vzniknout. Vláda chce výstavbu směřovat především do jižního Německa, tedy do oblastí jako Bavorsko nebo Bádensko-Württembersko. Právě tyto regiony však patří mezi oblasti s nejnižší intenzitou větru v celé zemi.
Paradoxně tak vzniká situace, kdy se mají masivně dotovat projekty v místech, kde je výroba energie z větru nejméně efektivní.
Oficiálním důvodem je snaha stabilizovat elektrickou síť. V severním Německu, kde se vyrábí většina větrné energie, totiž často dochází k přetížení přenosových soustav. Výstavba větrníků blíže místům spotřeby má tento problém zmírnit.
Ekonomická stránka projektu však vyvolává výrazné pochybnosti.
Podle současných pravidel je výroba větrné energie v Německu podporována státními dotacemi:
Jinými slovy – stát platí výrazně více právě tam, kde je výroba nejméně efektivní.
Tento systém je zakotven v zákoně o obnovitelných zdrojích energie (EEG), který obsahuje tzv. korekční faktor motivující investory ke stavbě v méně výhodných lokalitách.
Kritika se neomezuje pouze na ekonomickou stránku projektu. Problémy má i samotný klimatický program německé vlády.
Nezávislá odborná rada („Expertenrat für Klimafragen“) uvedla, že:
Ministr Schneider plán obhajuje tím, že obnovitelné zdroje představují „domácí bezpečnostní energii“.
Podle jeho výpočtů by nové větrníky mohly:
Tyto výpočty však nebyly nezávisle ověřeny.
Politický střet: SPD vs. CDU
Návrh zároveň vyvolává napětí uvnitř vlády.
Ministryně hospodářství Katherina Reiche (CDU) navrhuje alternativní řešení:
Její návrh podporuje i šéf regulátora Klaus Müller. SPD však trvá na pokračování současného systému.
Celý plán je součástí širší strategie, která reaguje na rozhodnutí soudu.
Německo musí:
To znamená nutnost výrazně zrychlit tempo změn.
Dopady na ekonomiku: tlak na průmysl i infrastrukturu
Plán zahrnuje:
Zároveň však:
Globální souvislosti: Evropa zpřísňuje, svět zpomaluje
Zatímco Německo a EU zpřísňují klimatickou politiku:
To vytváří riziko, že:
„Nucený blindflug“: kritika směru celé politiky
Podle DIE WELT kritici označují současný vývoj jako „nucený blindflug“ – tedy řízení bez jasné kontroly.
Energetická transformace se sice zrychluje, ale:
Německo plánuje masivní rozšíření větrné energie i za cenu vyšších nákladů a nižší efektivity.
Zároveň urychluje snižování emisí CO₂ pod tlakem soudů a politických závazků.
Celý proces ale provází kritika kvůli nedostatku plánování, rostoucím nákladům a rizikům pro ekonomiku.