Německý deník DIE WELT popisuje, jak Seveřané utahují sociální stát. Co z toho může převzít Česko?

Švédsko a Finsko podle deníku DIE WELT přepisují pravidla štědrého sociálního státu: méně dávek pro dlouhodobě nezaměstnané, tvrdší podmínky pro čerpání podpory nově příchozími migranty a větší motivace k práci. Inspirací je dánská „flexicurity“. Pro Česko, které řeší nízkou zaměstnanost části populace, stárnutí i tlak na rozpočet, je to cenné zrcadlo.

Co chystá Švédsko

• Korekce dávek pro nezaměstnané + současné snížení daní z práce – cílem je motivovat k přechodu z transferů do zaměstnání.
• Strop na sociální dávky pro velké rodiny: od 4. dítěte výrazná redukce (u samoživitelů menší, ale stále citelná).
• Zákaz obcím připlácet nad rámec státních pravidel, aby se „neobešla“ motivace k práci.
• Migranti: nárok na rodičovské, nemocenské, bydlení či „obdobu občanského“ až po 5 letech pobytu nebo po doložení minimálního příjmu (start 2027).

Finsko jde podobnou cestou

• Škrty v podpoře v nezaměstnanosti, studijních stipendiích a základním zabezpečení.
• Větší testování integrace migrantů a spoluúčasti u zdravotní péče.
• Důvody: vyšší nezaměstnanost, rostoucí dluh a demografie.

Dánská inspirace: „flexicurity“

• Flexibilní pracovní právo (snazší propouštění/najímání).
• Štědřejší, ale krátká a podmíněná podpora v nezaměstnanosti.
• Tvrdý důraz na rekvalifikace a rychlý návrat na trh práce – kdo neplní, tomu se dávky krátí.

Co z toho dává smysl pro Česko (5 praktických poučení)

1. „Práce se musí vyplácet víc než ne-práce“ – kombinovat slevy na dani/pojistném u nízkých příjmů s přísnější podmíněností dávek (aktivní hledání práce, docházka na rekvalifikace).
2. Jednotná pravidla bez „dárečků“ navíc – omezit lokální doplácení dávek, které narušuje motivaci a rovnost podmínek.
3. Rychlá aktivace – po ztrátě práce automatický vstup do krátkých rekvalifikací, intenzivní zprostředkování (IT, zdravotnictví, výroba).
4. Jasné podmínky pro nově příchozí – nárok na plné dávky až po určité době pobytu/pojistném, ale zároveň nabídnout rychlou jazykovou a pracovní integraci.
5. Data a evaluace – každá úprava dávek s měřitelným cílem (kolik lidí se vrátilo do práce, za jak dlouho, v jakých regionech).

Rizika a kritika, na která si dát pozor

• Dopad na děti ve velkých/samoživ. rodinách – nutné mířit pomoc přímo na děti (školní obědy, družiny, doučování), aby restrikce nesnižovaly jejich šance.
• Regiony s málo pracovními místy – bez investic do dopravy a bydlení může „povinnost pracovat“ působit jen sankce.
• Byrokracie – nové podmínky nesmí znamenat složitější systém, jinak se ztratí úspora i efekt.

Co sledovat dál

• Bude mít švédská kombinace nižších daní z práce + nižších dávek měřitelný dopad na návrat do zaměstnání?
• Jak se osvědčí pětiletá lhůta pro plné dávky u migrantů (a jak ji zkombinovat s integrací)?
• Nakolik je přenositelná dánská „flexicurity“ do českého pracovního práva a služeb zaměstnanosti?

Rychlý kontext (čísla)

• Švédsko: nezaměstnanost ~8,8 % (vyšší než průměr EU).
• Česko: dlouhodobě nízká nezaměstnanost, ale strukturální neaktivita (část rodičů, nízkokvalifikovaných, zdravotně omezených) a stárnutí populace.

Závěrem

Severské škrty nejsou „útok na sociální stát“, ale pokus vrátit mu udržitelnost: víc motivace k práci, méně perverzních pobídek, více rekvalifikací. Pro Česko je to příležitost zjednodušit systém dávek, lépe cílit pomoc a zvednout čisté příjmy z práce u nejnižších mezd – bez růstu byrokracie a s ochranou dětí.