Německý sociální stát na hraně: zdravotnictví a pečovatelské služby krvácí, důchody jsou na řadě. Co by Německo muselo změnit, aby sociální systém nezkolaboval

Výdaje sociálního systému rostou rychleji než u často kritizovaného Bürgergeldu. Zdravotní a pečovatelské pojišťovny hlásí strukturální schodky a během pár let do nich vstoupí generace „baby boomers“. Bez nepopulárních kroků hrozí podle DIE WELT náraz do zdi.

Co se děje a proč to hoří

• 94 % Němců čeká u zákonného důchodového pojištění velké problémy, věří ale jen menšina, že vláda přijde s řešením.
• Baby boomers (téměř 30 % pracujících) odcházejí v krátkém období do penze: z čistých plátců se stávají čistými příjemci.
• Už dnes jsou zdravotní a pečovatelské kasy finančně vychýlené; důchodová se přidá záhy.
• Bez změn se sociální odvody v této dekádě přiblíží 45 % a v 30. letech rychle míří k 50 %, s ničivým dopadem na konkurenceschopnost.

Péče: náklady se za dekádu téměř ztrojnásobily

Od roku 2014 se balíky nároků ve sociálním pojištění dlouhodobé péče opakovaně rozšiřovaly:

• nová definice „péče“ přinesla nárok i při lehčích omezeních,
• automatická valorizace téměř všech dávek,
• od 2022 se pojišťovna podílí na vlastních doplatcích klientů v domovech.

To vše nevyvolala samotná demografie – ta udeří hlavně za 20 let, kdy se prudce zvýší riziko péče po vyšším věku. Schodky tak nejsou primárně stářím, ale politicky přidávanými nároky.

Co doporučují experti

• Vrátit péči k původní roli „částečné kasko“: pojišťovna kryje těžké a nákladné případy, lehčí stupně znovu řešit soukromě.
• Zvážit zrušení stupně péče 1 (dnes paušál 130 € měsíčně).
• Zavést čekací lhůtu 1–2 roky u nových nároků (úleva od krátkodobých, levnějších případů).
• Podpořit doplňkové pojištění – pro boomery ještě stíhatelné, pro mladé povinné „opt-out“: automaticky pojištěn, kdo nechce, aktivně odmítne.

Zdravotnictví: výdaje rostou, systém je málo řízený

Spolu s věkem poroste i potřeba péče – a technologie ji dále zdražují. Nejvyšší kontrolní úřad varuje, že už v roce 2029 mohou být příplatky > 4 %, a to nad rámec dnešní sazby 14,6 %.

Možné tahy na příjmové i výdajové straně

• Krátkodobě: vyšší státní příspěvek, úhrada „cizích“ nákladů (např. za příjemce Bürgergeldu), diskutovaná kontaktní poplatková varianta u návštěvy lékaře, vyšší spoluúčast na lécích.
• Podstatné je ale škrtat neefektivitu:
  • Méně nemocnic, více specializace → nižší náklady a lepší výsledky.
  • Řízený vstup do systému: pojištěnec jde nejdřív k „svému“ praktikovi, se kterým má jeho pojišťovna smlouvu; ten funguje jako navigator.
  • Plná volba lékaře za příplatek (dobrovolné připojištění).

Důchody: tři páky místo kosmetiky

Největší pilíř sociálního státu jede v průběžném režimu – platy dnešních pracujících platí dnešní penze. Při stárnutí populace to bez zásahů nevychází.

Doporučení, která skutečně hýbou čísly:

1. Konec masové předčasné penze. Polovina lidí odchází dřív, často bez srážek – oslabuje to i ostatní pojištění.
2. Věk do penze svázat s délkou života. Delší práce = stabilnější důchody i zdravotnictví a péče.
3. Indexace důchodů primárně inflací (rakouský model) místo automatického tlaku na sazby.
4. Nezvyšovat „Mütterrente“ a nevyhazovat demografický faktor, které by do roku 2040 přidaly ~200 mld. €.
5. Masivně posílit kapitálové pilíře (podnikové a soukromé spoření):
   • Opt-out: každý spoří automaticky, kdo nechce, aktivně vystoupí.
   • Povolit výnosnější investice a standardizovat levné produkty (nižší poplatky).
   • Poučit se z Nizozemska/Švédska – vyšší penze při nižších odvodech.

Co z toho plyne

Německý sociální stát nemá problém poznatků o tížívé situaci, ale odvahy. Pokud se péče znovu zaměří na těžké případy, zdravotnictví projde racionalizací a důchody dostanou jasná pravidla pro delší práci a kapitálové spoření, systém lze stabilizovat bez kolapsu – a zároveň chránit opravdu slabé.