Nová situace u plynových a olejových topení – co teď musí němečtí spotřebitelé vědět a jaký vliv to bude mít na Česko

Český přesah:

Vývoj německé legislativy v oblasti vytápění má pro Česko mimořádný význam. Český energetický trh je s Německem úzce propojen – ať už přes ceny plynu, elektřiny, emisních povolenek nebo přes výrobce technologií. Jakmile Německo změní pravidla pro plynové kotle, bioplyn nebo tepelné čerpadla, sekundární efekt se dříve či později projeví i u českých domácností. Německý model zároveň často předznamenává budoucí směr evropské regulace. To, co dnes řeší Berlín, může být zítra předmětem debaty v Praze.

Německá vláda reaguje na kritiku původního „zákona o vytápění“ (Gebäudeenergiegesetz, GEG), který vyžadoval, aby nové topné systémy byly ze 65 procent napájeny obnovitelnými zdroji energie. Tento požadavek podle DIE WELT vyvolal masivní odpor – mimo jiné proto, že zatímco soukromí vlastníci měli povinnost splnit přísné ekologické kvóty prakticky okamžitě, komunální dodavatelé energie či provozovatelé elektráren dostali na transformaci mnohem delší přechodná období.

Nový návrh, který má být zakotven v zákoně o modernizaci budov (Gebäudemodernisierungsgesetz, GMG) a vstoupit pravděpodobně v platnost 1. července 2026, rozděluje zátěž energetické transformace rovnoměrněji. Plynové a olejové kotle bude možné nadále instalovat – ovšem s podmínkou postupného přimíchávání klimaticky šetrnějších paliv.

Co se mění u plynových a olejových kotlů?

Podle Markuse Staudta, šéfa Spolkového svazu německých topenářů (BDH), se tzv. „zelená plynová kvóta“ týká pouze nově instalovaných zařízení. Volba tarifů s podílem bioplynu byla podle něj možná už dříve.

Podle dosavadního zákona GEG, účinného od 1. ledna 2024, bylo možné instalovat nové plynové či olejové kotle jen za přísných podmínek. Pokud ještě nebylo dokončeno komunální plánování tepla, neplatilo pravidlo 65 procent obnovitelných zdrojů. V těchto „plánovacích oblastech“ bylo možné provozovat nový plynový kotel i na běžný fosilní tarif.

Po dokončení plánování však měla okamžitě začít platit 65procentní kvóta. Praktický problém spočíval v tom, že dodavatelé takové množství bioplynu nebo biopaliv vůbec nenabízeli – zákon tak postavil spotřebitele do téměř neřešitelné situace.

Nový zákon situaci zmírňuje:
Pokud si domácnost po 1. červenci 2026 nainstaluje nový plynový či olejový kotel, bude muset od roku 2029 využívat alespoň 10 procent ekologického paliva. Původně se počítalo s 15 procenty, což by se mohlo týkat až 100 000 domácností, které si kotel pořídily podle starého režimu. Zda budou moci přejít na nižší 10procentní kvótu, zatím není definitivně rozhodnuto.

Technicky přitom není přimíchávání biometanu zásadní problém – například v Bádensku-Württembersku je tato možnost již delší dobu zakotvena v zemské legislativě.

Kolik bude stát bioplyn?

Podle srovnávacího portálu Verivox je bioplyn pro vytápění v současnosti přibližně o 25 procent dražší než klasický zemní plyn bez bio-příměsi.

Pro modelový rodinný dům s roční spotřebou 20 000 kWh by to znamenalo dodatečné náklady přibližně 492 eur (cca 12 300 Kč) ročně.

Podle Verivoxu musí domácnosti počítat s vyššími palivovými náklady, pokud zvolí čistě plynový systém s podílem bioplynu. Tepelné čerpadlo má sice vyšší pořizovací náklady, ale nižší provozní náklady. Otázkou však zůstává vývoj cen elektřiny, které jsou pro provoz čerpadla klíčové.

Energetické poradenství je podle expertů nezbytné – návratnost se výrazně liší podle typu budovy, izolace či lokality.

Jakou roli hrají budoucí ceny energií?

Vývoj cen plynu závisí mimo jiné na geopolitických faktorech. Pokud by například po případném ukončení války na Ukrajině došlo k normalizaci zemědělské produkce a dostatku surovin pro bioplyn, mohly by ceny zeleného paliva klesnout.

Současně však studie předpokládají, že systémové náklady na elektřinu v Německu budou do roku 2050 růst v důsledku energetické transformace. Levná elektřina pro tepelné čerpadlo tak není dlouhodobě zaručena.

Někteří experti proto upozorňují, že domácnost, která ušetří vysoké investiční náklady na tepelné čerpadlo, může řadu let pohodlně platit vyšší cenu bioplynu – zejména pokud by se životnost tepelného čerpadla ukázala jako omezená.

Co čeká nájemníky?

Německý svaz nájemníků varuje před růstem nákladů. CO₂ poplatky mohou zdražit vytápění fosilními palivy. Rostoucí síťové poplatky za dálkové teplo nebo plynové sítě mohou být přeneseny na nájemníky.

Na druhé straně i původní zákon umožňoval pronajímatelům přenést na nájemníky náklady na instalaci tepelného čerpadla – pokud dosahovalo ročního topného faktoru vyššího než 2,5. Proti tomu tehdy výraznější protest nevznikl.

Co bude s plynovými sítěmi?

Podle sdružení Gas-H2 není plošné odstavení plynových sítí v dohledné době realistické ani energeticky rozumné. Přibližně 80 procent průmyslových a komerčních podniků v Německu je připojeno na plynovou distribuční síť.

V některých regionech může dojít k postupnému útlumu, ale bude koordinován s průmyslem a zákazníky. Scénáře dramatického růstu síťových poplatků pro jednotlivé domácnosti označuje svaz za nerealistické.

Analýza Spolkového institutu pro výzkum stavebnictví, měst a územního rozvoje navíc ukazuje, že přibližně třetina dosud dokončených komunálních plánů počítá s dalším využíváním plynové infrastruktury – zejména v kombinaci se „zeleným plynem“.

Závěr

Nový německý přístup znamená výrazné zmírnění původní 65procentní povinnosti a návrat větší technologické flexibility. Zůstává však řada otázek: vývoj cen bioplynu, budoucí ceny elektřiny, přenos nákladů na nájemníky i dlouhodobá role plynové infrastruktury.

Pro české domácnosti je tento vývoj důležitým signálem: energetická transformace nebude lineární ani jednoznačná. Pragmatické kompromisy začínají převažovat nad ideologickými cíli.