„Operation Arctic Endurance“: Evropské země vysílají vojáky do Grónska. Zapojí se i Německo – a nepřímo také Česko

Napětí kolem Grónska se dál stupňuje. Po neúspěšném krizovém jednání mezi Spojenými státy, Dánskem a Grónskem ve Washingtonu 14. ledna se situace kolem strategicky klíčového arktického ostrova výrazně vyhrotila. Dánsko, které je podle mezinárodního práva odpovědné za obranu Grónska, proto požádalo své spojence v NATO o vojenskou podporu. Výsledkem je společná alianční operace nazvaná „Operation Arctic Endurance“, v jejímž rámci začaly evropské státy vysílat své vojáky přímo na grónské území.

Do operace se podle Business Insider zapojují Německo, Švédsko, Francie, Norsko a podle dostupných informací také Nizozemsko, Kanada a Velká Británie. Podle vyjádření švédského premiéra Ulfa Kristerssona se manévr týká několika tisíc vojáků z více spojeneckých zemí. První jednotky už na ostrov dorazily.

Dánsko: ochrana infrastruktury, vzdušný i námořní prostor

Dánské ministerstvo obrany oznámilo 14. ledna, že v rámci posílené přítomnosti v Arktidě a severním Atlantiku nasazují dánské ozbrojené síly nové kapacity a jednotky. Tyto aktivity mají vést k výraznému nárůstu vojenské přítomnosti v Grónsku a jeho okolí, a to nejen ze strany Dánska, ale i jeho spojenců v NATO.

Podle Kodaně může jít o:

• ochranu kritické infrastruktury,
• podporu místních grónských úřadů včetně policie,
• přijetí a logistické zajištění aliančních jednotek,
• nasazení bojových letounů,
• námořní operace v arktických vodách.

Konkrétní počty dánských vojáků nejsou zveřejněny, nicméně podle německého listu Bild už v Nuuk přistál dánský vojenský transportní letoun Hercules. Další stroj měl dosednout na základně Kangerlussuaq, která je jedním z klíčových logistických bodů ostrova.

Německo: průzkumný tým a příprava na větší roli

Německo se do operace zapojilo 15. ledna, kdy Bundeswehr na pozvání Dánska vyslal do grónského hlavního města Nuuk 13členný průzkumný tým. Ten má na místě zůstat do 17. ledna a jeho úkolem je zmapovat podmínky pro případné širší zapojení německé armády.

Podle německého ministerstva obrany jde o posouzení možností vojenské podpory Dánska, zejména v oblasti monitorování námořního prostoru. Německá média spekulují, že by se mohly zapojit především námořnictvo a letectvo, případně také horské jednotky v rámci výcviku v extrémních podmínkách.

Grónsko je už delší dobu zvažováno jako možné operační působiště pro nové německé námořní hlídkové letouny P-8A Poseidon, určené především k boji proti ponorkám. Bundeswehr tyto moderní stroje zavedl do výzbroje teprve nedávno a Arktida je jedním z regionů, kde mohou sehrát klíčovou roli.

Německá armáda se navíc od roku 2024 účastnila více než 40 cvičení v arktickém prostoru, což ukazuje, že Berlín bere severní křídlo NATO stále vážněji.

Švédsko, Francie a Norsko: menší kontingenty, silný signál

Švédsko vysílá zatím tři štábní důstojníky, kteří mají spolu s dalšími aliančními partnery připravit další fáze operace. Podle premiéra Kristerssona jde o jasný signál solidarity s Dánskem a společné odpovědnosti za bezpečnost Arktidy.

Francie se zapojuje na přímou žádost Dánska. Prezident Emmanuel Macron potvrdil, že první francouzské jednotky jsou už na cestě, další budou následovat. Počty zatím nejsou zveřejněny.

Norsko vysílá dva vojáky, kteří mají podle ministra obrany Toreho Sandvika pomoci rozvíjet spolupráci mezi aliančními partnery. I symbolicky malé nasazení má v tomto případě silný politický význam.

Grónsko bez vlastní armády, ale v centru světové politiky

Grónsko samo nemá vlastní ozbrojené síly a je plně odkázáno na Dánsko a jeho spojence. Právě to zvyšuje citlivost celé situace. Opakované výroky Donalda Trumpa o tom, že by Spojené státy měly Grónsko „získat“, vyvolaly v Evropě značné znepokojení.

Operace Arctic Endurance je tak nejen vojenským cvičením, ale především politickým signálem: Evropa a NATO dávají najevo, že otázku Grónska nepovažují za bilaterální spor mezi USA a Dánskem, ale za strategickou otázku celé aliance.

Český přesah: proč by nás to mělo zajímat

Česká republika sice do Grónska vojáky nevysílá, přesto se jí situace bezprostředně týká. Jako člen NATO:

• nese spoluodpovědnost za alianční obranu,
• může být v budoucnu vyzvána k logistické, finanční nebo personální podpoře,
• bude čelit tlaku na další navyšování obranných výdajů.

Arktida se navíc stává jedním z hlavních geopolitických bojišť 21. století – kvůli surovinám, novým námořním trasám i vojenské strategii. To, co dnes začíná jako „cvičení“, může být zítra trvalá alianční přítomnost. A v takovém případě se otázka role menších států, včetně Česka, nevyhne veřejné ani politické debatě.

Shrnutí

Evropské země pod vedením Dánska zahájily v Grónsku operaci Arctic Endurance, která má posílit bezpečnost arktického regionu a vyslat jasný signál spojenecké jednoty. Německo, Francie, Švédsko i Norsko se zapojují různou formou, další státy mají následovat. Přestože Česká republika není přímým účastníkem, vývoj v Arktidě se dotýká celé NATO – a tedy i nás.